Na konci loňského roku jeden z bobrů těsně za Orlickým mostem v mokřadu u Slavie pokácel několik vzrostlých vrb. Ty museli pracovníci Povodí Labe v době hrozících povodní za velmi složitých podmínek odstranit, protože byly hrozbou pro Moravský jez a elektrárnu.
Další jasné stopy hryzání jsou před novou fotbalovou arénou. Zvíře tu pokácelo nejen několik menších stromů, ale pustilo se i do opravdu velkých kmenů přímo na stezce vedoucí po levém břehu řeky.
Už před třemi lety se bobr objevil na slepém rameni Bejkovna u tenisového areálu LTC, zpozorován byl u Stříbrného rybníka nebo na rameni Holštejn nad malšovickým jezem. Hrad z větví a bahna si zatím nepostavil, nejspíš si vyhrabal noru s přístupem pod hladinou.
Hradec se v tažení proti bobrům stane průkopníkem, bude se tu testovat repelent, který by je měl odradit od okusování především vzrostlých stromů. Bobr se totiž nebezpečně přiblížil k městským parkům i k udržovaným Jiráskovým sadům na soutoku. Odpuzující prostředek vyvíjí mezinárodně uznávaný expert na bobří problematiku Vlastimil Kostkan.
„Repelent je na přírodní bázi, protože bobra nechceme otrávit, ale jen odradit od okusování některých stromů v parcích, sadech a zahradách. Budeme ho testovat i v Hradci, a pokud bude působit, necháme si jej patentovat,“ řekl odborník z olomoucké Palackého univerzity.
Podle Kostkana je mylná představa některých vodohospodářů, že se populace bobrů zredukuje odchytem nebo povoleným odstřelem.
„To nic nevyřeší, protože Orlice nad Hradcem je bobry už nasycená a jejich populace se nezadržitelně šíří. Bobr dospěje ve dvou až třech letech, odejde od rodiny a hledá si novou lokalitu. Tak doputoval až do Hradce. V zimě zůstává na jednom místě, někde si vyhrabal noru a nemá důvod stavět hráze ani hrady. Nejspíš půjde o zvířata, která do Hradce došla už loni na jaře, jen se o nich nevědělo, protože bobři se přes jaro a léto pasou. Až v zimě kácí stromy, aby se dostali k mladému dřevu. Brzo půjdou dál po proudu,“ vysvětlil.
Na Stěnavě, Metuji i Bystřici
Bobři jsou několik let doma na několika místech kraje. Povodí Labe však nemá přehled o početnosti jejich populace.
„Stopy po činnosti bobrů nacházíme v celém námi spravovaném území v různých lokalitách a jejich počet se rok od roku pomalu zvyšuje. V kraji jsou stopy na Orlici v Hradci Králové, na Metuji nad Josefovem a na Bystřici na Novobydžovsku,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
„Bobři k nám putují z Polska od řeky Stěnava v Broumovském výběžku, další míří z polské řeky Bóbr ve směru od Žacléře. Dokonce už jsou i v Trutnově, hodně jich je kolem Jaroměře, ale nejhustěji na Orlici a Stěnavě. Bobři se však blíží i po Labi. Populace se propojí a celý kraj bude nahusto osídlen odhadem do deseti let,“ řekl krajský zastupitel a ekolog Martin Hanousek (Změna a Zelení).
Podle Vlastimila Kostkana by expanze mohla být ještě rychlejší. „Odhadl bych to na pár roků, kdy se bobři potkají na řekách Orlici, Labi i Metuji a společně vyrazí dál do středního Polabí, kde mají ideální podmínky - spoustu ramen po regulaci i pískovny po těžbě. To jsou biotopy, které mu vyhovují. Odhaduji, že expanze bude rychlá a velká,“ podotkl.
Obavy o bezpečnost
Bobři byli v českých zemích vyhubeni v 18. století, o sto let později se občas vraceli, ale kvůli masu, kožešině a v lékařství či kosmetice ceněným produktům jejich žláz byli vybiti.
Ve 20. století byli poprvé zpozorováni v roce 1979 na jižní Moravě, ale rozšiřovali se až od roku 1991, kdy Otakar Štěrba, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, přivezl s kolegy na Litovelsko prvních šest bobrů z Polska.
Zatímco ekologové jsou návratem bobrů nadšeni, mnoho obyvatel a většina vodohospodářů v nich vidí škůdce, kteří kácejí stromy a vytvářejí zátopové oblasti. Čerstvé zkušenosti s působením bobrů mají přímo v Hradci Králové pracovníci Povodí Labe.
„Na konci loňského roku skácel bobr vícekmenné vrby na pravém břehu Orlice pod Orlickým mostem. Jejich koruny ležely přímo v toku řeky. Při povodňové vlně na konci prosince jsme se obávali, aby se stromy neuvolnily a nezpůsobily škody zejména na Moravském mostě a Moravském jezu či elektrárně. V druhé polovině ledna proto došlo k jejich vytažení z koryta a odstranění. Bylo to technicky obtížné, protože místo je špatně přístupné a břeh mezi ochrannou hrází a tokem v záplavovém území byl silně podmáčen. Akce však nesnesla odklad, neboť pár dní poté přišla další povodňová vlna,“ uvedla Hana Bendová.
Pravidla budou potřeba, říká ekolog
Firma však podle Hany Bendové nemá kompetence k jakékoli eliminaci vodních hlodavců. „Činnost bobrů přijímáme jako realitu. Samozřejmě lokality, kde je znám výskyt, vyžadují častější kontroly a případné zásahy. U Orlice, jejíž tok i břehy v Hradci se využívají k rekreačním a sportovním činnostem, se obáváme o bezpečnost obyvatel,“ sdělila.
Také ekolog Martin Hanousek přiznal, že hradečtí bobři už doputovali do území, které lze považovat za střetové, a že bude potřeba nastavit pravidla.
„Myslím si, že bobrovi by se nemělo bránit v okusování menších dřevin. Ostatně může pomoci s jejich regulací. Měli bychom se však zaměřit na ochranu významnějších stromů například v alejích. Bobr je velmi krajinotvorné zvíře. My nejsme schopni finančně ani organizačně pořádně revitalizovat vodní toky, kdežto bobr to udělá za nás zadarmo a lépe. Umí tvořit mokřady a další přínosné prvky. Jen budeme muset řešit, kde je to přínosné, a kde by to naopak mohlo působit škody,“ řekl.
