"Když už se obrovský troll nemohl dívat na to, jak lidé z ostrova Remøya dělají naschvály obyvatelům Runde, postavil se mezi oba ostrůvky, pevně se zapřel a posunul Runde dál směrem k severnímu Atlantiku. Dodnes můžete spatřit otisky trollových prstů," vypráví kapitán malé výletní lodičky a ukazuje vrcholy na jižní a severní straně ostrova, které svým tvarem opravdu připomínají otisk obrovské ruky.
Lodička se líně pohupuje a my za dalších pár minut dorážíme k ptačímu ostrovu Runde. Před námi se otvírá pohled na strmé a vysoké útesy, kde hnízdí desetitisíce ptáků. "Čím to, že zde sídlí tolik ptáků, co je zde drží?", přemýšlím nahlas a usměvavý kapitán pohotově uspokojuje mou zvědavost.
"Ostrov je pod vlivem golfského proudu. Na dně se tvoří spousty planktonu, který živí miliony malých rybek, ptáci kteří zde žijí proto mají dostatek potravy v kterékoliv roční období."
Blížíme se na pár desítek metrů ke skaliskům. Vlny na ně zuřivě doráží a s hukotem se tříští na sprchu malých kapiček. Z hnízd, kterými jsou posety útesy, vyletují co chvíli ptáci aby za pár minut přiletěli zpět s kořistí.
Ke spatření je zde například Racek tříprstý (Rissa trydact) celkově čítající kolem padesáti tisíc párů, Kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis - na Runde sídlí kolem 2000 párů), Burňák lední (Fulmarus glacialis - asi 7000 párů čímž řadí Runde na místo největší kolonie tohoto ptáka v celé skandinávii) nebo Alku Malou (Alca torda - 4000 párů).
Nejoblíbenější je Papuchalk
Nejoblíbenějším zástupcem ptačí říše se však mezi turisty stal nepochybně Papuchalk bělobradý (Fratercula arctica). Přes den se většina Papuchalků zdržuje na moři, kde loví potěr. Turisté proto musí počkat do deváté hodiny večerní – pak se místní mazlíčci vrací s částí úlovku zpět do svých hnízdišť.
S podivem zjišťujeme, že jako jedni z mála zdejších ptačích obyvatel nejsou Papuchalkové vůbec plaší. Spokojeně odpočívají na kamenech nedaleko svých hnízd a nechají se fotit z několika metrů. Někteří podléhají únavě celodenního lovu a s hlavičkou skovanou mezi křídly podřimují. Tu a tam je možné spatřit Papuchalka, který v zobáku přinesl z moře hned několik malých rybek - údajně jich může pojmout až ke třiceti naráz.
Sedíme na jednom z kamenných balvanů, sluníčko jde pomalu k zemi, mraky se barví do krásně růžové barvy a my s údivem pozorujeme dění v ptačí říši.
Místo původních plánovaných 24 hodin jsme na ptačím ostrově strávili nezapomenutelné dva dny. Přestože ostrov není nijak veliký rozlohou, má bezpochyby svým návštěvníkům co nabídnout. |
Runde - ostrov pokladů
Kromě hnízdiště několika set druhu ptáků, se Runde pyšní také třetím nejstarším norským majákem, postaveným v roce 1767. Nedaleko od něj se nachází místo, kde jeden norský a dva švédští potápěči našli v roce 1972 pohádkový poklad.
Během potápění na dně objevili pár kbelík se stříbrnými mincemi. Protože neměli k dispozici nic, kam by mohli mince dávat, plnili jimi své rukavice. Když už je měli téměř plné, narazili na další kbelík, s mincemi zlatými. Stříbrné mince tedy vysypali a začali sbírat znovu, tentokráte zlaté mince.
Poklad pocházel z holandské obchodní lodi, která u břehu Runde ztroskotala 8. března roku 1725 a celkem obsahoval kolem 600kg stříbrných a 32kg zlatých mincí.
Jak se na Runde dostat? |
Asi nejsnazší cesta z Oslo vede přes Nordfjod. Po dálnici E6 se z Oslo pokračuje přes Lillehammer až do Otty. Tam se odbočí na silnici č. 15 směrem na Lom, Nordfjordeid a Maurstad kde se dále odbočí na silnici číslo 61 vedoucí do Koparnesu. Odtud jede trajekt do Årviku ( pro přesný jízdní řád odjezdů viz http://www.mrf.no/Modules/Page/viewPage.asp?modid=545&level=506 ). Po vylodění se pokračuje po silnici číslo 61 na Fosnavåg. U vesničky Nærøy se odbočí vpravo po dobře značené silnici směrem na Runde. Vzdálenost mezi Oslem a Koparnesem je 596 km a z Årviku je to na Runde dalších 44 km. |
Lodivod |
Papuchalk |
Útesy poseté ptáky |
Ptáci na skaliskách |
Scenérie ostrova |
Západ slunce |