"Věřím, že 7. května, v den, kdy byla Ferhadija v roce 1993 zbořena, se budeme v nové mešitě znovu modlit," říká. Muftí ovšem odmítl prozradil zdroj financování, či výšku sumy, za kterou má být svatostánek postaven.
Po osmi letech není na místě, kde mešita stávala, nic, co by přitáhlo pozornost procházejících. Je tam pouze nezastavěná, travnatá plocha. Ani kousek zdi, sloupu, kopule či fontány, ani náznak mauzolea jejího tvůrce Ferhada paši. Již je tomu skoro osm let, co ze 41,5 metru vysokého minaretu, na jehož ochoz vedlo 128
kamenných schodů, byli muslimové svoláváni k modlitbě.
Zůstalo pouze staré obydlí muftího, kde jsou ostřížím zrakem hlídány ony dva kameny, které zbyly z mešity. Tento prostor se také stal jediným místem modliteb tamní muslimské komunity. Ta před válkou čítala na 60.000 osob, nyní ji tvoří asi 5500 muslimů. "Před válkou bylo v Banja Luce 16 mešit, nyní nám zbyla pouze
tato místnost," říká muftí.
Okolnosti první výstavby mešity v 16. století jsou stále opředeny tajemstvím a zdrojem četných pověstí a legend. Muftí k tomu pouze řekl, že Ferhad, první Bosňan, který získal titul paši během osmanské okupace, se jednoho dne rozhodl
v Banja Luce postavit mešitu ještě krásnější než je Hagia Sofia v Istanbulu. Pro tuto příležitost dovezl do města nejlepší srbské zedníky z Dubrovníku a ze Splitu.
K financování stavby Ferhad paša použil i 30.000 zlatých dukátů, které mu zaplatil rakouský šlechtický rod Auerspergů jako výkupné za hrabětě Engelberta Auersperga, který byl v tureckém zajetí.
Při dokončovacích pracích v roce 1579 prý nechal dělníky zazdít v minaretu, aby jim zabránil postavit podobně krásnou stavbu. Podle legendy ale jedné noci narostly srbským zedníkům křídla a oni odletěli minaretem na svobodu. Po čtyřech stoletích se zdá, že Srbové budou opět pozváni k nové stavbě mešity.
Muftí požaduje, aby se na své místo vrátily kameny z bývalé mešity, které jsou ukryty na tajném místě. Nemyslí si, že by výstavba vyvolala nepřátelství ze strany místních Srbů. "Není žádný důvod k pomstě. Obnoveny musejí být všechny mešity, a to ne z nějakého rozmaru, ale protože je věřící potřebují," říká.
Rekonstrukce Ferhadije strhne podle muftího všechny psychologické bariéry mezi náboženstvími a rozvine přátelské kontakty s katolickými a pravoslavnými kostely a se synagogami. "Všechna tato zbožná místa hrají uklidňující roli ve společnosti, jsou to místa, kde se mluví o usmíření, o společném životě, o odpuštění," dodává muftí s tím, že "právě toho je nyní v Bosně nejvíce zapotřebí".
 |
