Po důkladné přípravě konečně přichází den D.
PÁTEK 3/10/03
"... peníze, doklady, jachtařské oblečení, plavky, šnorchlovací nádobíčko..." Hm, tak snad jsem na nic nezapomněl. Stejně už musím pádit, aby na mě Hanka se Zuzkou nečekaly. Za chvíli už frčíme po brněnské dálnici. Prší a je zima.
Náš kapitán čekající v Lefkádě posílá motivační SMS: "JE TU 27 STUPNU, MORE MA 25. KOUPU SE V MORI SE ZELVAMA, TAK KOUKEJTE PRIJET. PETR."
SOBOTA 4/10/03
TRAJEKT Z TERSTU
Po pár hodinkách spánku ve Znojmě u kamarádky pokračujeme v naší krasojízdě. Vídeň, Villach, Udine. V jedenáct dopoledne přijíždíme do italského Terstu. Konečně nacházíme molo č. 7, odkud nám za dvě hodiny má odjíždět trajekt do Řecka.
Prodavač lístků na trajekt nám jen tak mezi řečí sdělí, že trajekt odjíždí nikoliv v jednu, ale už ve dvanáct. V tu chvíli máme na hodinkách 11:55. Lodní šikovatelé jsou naštěstí plně zaměstnáni svou temperamentní show. Divoká gesta, zběsilé pobíhání mezi najíždějícími auty, bouchání do kapot a křik. Tak tady nuda nebude.
Podle jízdního řádu nás čeká 25 hodinová plavba. Šikovatelé nás záhy po vyplutí vyženou z garáží. Vyrážíme na průzkum zbytku plavidla. Naše lod El Venizelos je sice postavena v honosném stylu (bazén, jezdící schodiště, diskotéka, několik restaurací a nechybí dokonce ani řecko-katolická kaple), svá nejlepší léta má však už evidentně za sebou. No, hlavně když dojedeme do našeho cíle...
NEDĚLE 5/10/03
SEZNÁMENÍ S MOTÝLKEM
Po poledni krátké mezipřistání na Korfu a pokračujeme dál. Do přístavu Igoumenitsa přijíždíme s tříhodinovým zpožděním. Vzpomínky na výjezd z trajektu pak Hanku straší ještě několik dní. Lodní šikovatelé ji přes celou délku trajektu včetně sjíždění do nižších pater garáží nechají couvat a přitom ji "povzbuzují" nesrozumitelnými gesty a hulákáním.
Příštích 110 km se naštěstí obejdeme bez couvání. V Lefkadě nás přivítá stará strážní pevnost Santa Maura a náš kapitán – protřelý mořský vlk Petr.
Lefkadská marína patří k nejmodernějším marínám ve středomoří. Nechybí tu nic – od osvětlených mol vybavených přípojkami elektřiny a pitné vody, sprch, čerpací stanice pro lodní motory, přes parkoviště a obchody se vším potřebným pro jachting, až po kluby pro společenské vyžití jachtařů.
U jednoho z mol už na nás čeká Petrova jachta – dvanáctimetrová, zbrusu nová Bavaria 38. Petr nás okamžitě seznamuje jak s vybavením jachty (3 ložnice, sprcha, WC, lednička, kuchyně s výkyvným sporákem, CD přehrávač atd ...), tak zejména s pravidly pro chování na palubě. Hanka se Zuzkou to ze svých cest už všechno znají, ale pro mě jsou to většinou naprosté novinky
Po přesunu našich věcí z auta do kajut nás čeká křest Petrovy nové lodě. Příď je zkropena šampaňským a mořské vody bude nyní brázdit Motýlek. K malé radosti Zuzky s Hankou bohužel ve francouzštině – takže Papillon.
PONDĚLÍ 6/10/03
LEFKADA A KOUZELNÝ SCORPIOS
Po krátké ranní přeháňce vyrážíme na prohlídku města Lefkada. Všude jsou vidět následky nedávného zemětřesení – popraskané chodníky a poničené domy. Naštěstí nebylo toto zemětřesení tak silné, jako to v roce 1953. Tehdy byla zničena většina měst na Lefkadě a přilehlých ostrovech.
Přestože je veškerá zdejší výstavba mladšího data, městečko působí velmi příjemným a nesmírně uvolňujícím dojmem.
Po poledni zvedá Motýlek kotvu a my vyrážíme. Plujeme plavebním kanálem mezi ostrovem Lefkada a pevninou směrem na jih. Příjemný vítr – "čtyřka" – nás zanedlouho donese k ostrovu Skorpios. Ostrov proslul brzy poté, co jej koupil řecký miliardář Aristoteles Onassis a přebudoval na svou soukromou rezidenci. Často zde pobývala i jeho manželka, proslulá Jackie.
Vedle rozlehlých zahrad tu stojí například i privátní taverna a vlastní masná a mléčná farma. Náročnost udržby ostrova si postupně vyžádala vybudování ubytování pro personál. Původní Onassisův záměr získat na ostrově maximální soukromí tak získal první trhliny. Ve snaze uchránit ostrov alespoň od zájmu turistů využívala rodina Onassisů dlouho svého vlivu k utlumení turismu v přilehlé oblasti.
Dnes jsou výlety k ostrovu Skorpios největší turistickou atrakcí širokého okolí. Celý ostrov je však bedlivě střežen, aby na něj nikdo nepovolaný nevstoupil. Vyžíváme alespoň možnosti zakotvit v zátoce a uděláme si tu báječnou šnorchlovací pauzu.
ÚTERÝ /10/03
JESKYNĚ PAPA NICOLISE A SKOTOVÉ V SUKNÍCH
Noc jsme strávili v zátoce Órmos Atheni na východní straně ostrova Meganissi (v řečtině "Velký ostrov"). Ráno nás vítá opět slunečné počasí, teplý vzduch a teplé moře. Petr ve své "motivační" SMS opravdu nelhal. Vzduch má kolem 27 stupňů, voda 25. Prostě ideální parametry. Jediné, co nás dnes trochu zradí, je vítr. Někam se schoval a je úplné bezvětří. Naštěstí je pro podobné situace naše loď vybavena živým motůrkem Volvo Penta.
Jižní strana ostrova Meganissi, je tvořena skalami prudce spadajícími do moře. Ve skalních stěnách vyhlodalo moře obrovské jeskyně. Uděláme "člunkový výsadek" k největší z nich – k jeskyni Papa Nicolise. Za druhé světové války se v ní údajně skrývala i řecká ponorka.
Podle NAVTEXU má přes "naše pozice" zítra přecházet bouře. Na noc proto zatahujeme do přístavu Sivota na jihu Lefkady. Molo je již obsypané množstvím jachet. Většinu osazenstva tvoří Britové, Holanďani a Rakušané.
Naprosto mě nadchne skotská posádka jedné z lodí: na večerní návštěvu taverny pánové napochodují ve skotských krojích. Ze své jachty vydolují i nefalšované skotské dudy. Jejich tóny tu pak pro dnešní večer nahradí tradiční řecké buzuki. Inspirativní ukázka národní hrdosti.
STŘEDA 8/10/03
BLÍŽÍ SE BOUŘE
Podle zpráv je dnes na otevřeném moři nebezpečně silný vítr. Náš přístav je před běsněním živlů naštěstí dokonale skryt. Zůstáváme proto v přístavu a vyrážíme alespoň na pěší průzkum okolí.
Náš původní záměr přejít přes kopec do vedlejší zátoky ale brzy skončí. Postup nám znemožní změť naprosto nelogicky umístěných plotů a labyrint buldozerových cest nenadále končících uprostřed trnité džungle.
Konstatování téměř nulového pěšo-turistického potenciálu přístavu Sivota způsobí, že se ženská část posádky začne vehementně dožadovat odjezdu do jiné destinace. Ve čtyři hodiny odpoledne kapitán nevydrží a podlehne. Za pár okamžiků opouštíme přístav. Nutno dodat, že jsme ten den jediní, jinak všechny lodě zůstávají v přístavu.
V předtuše prvního skutečného "mořského zážitku" si raději preventivně beru Kinedryl. A dobře jsem udělal. Sotva vyjedeme ze závětří zálivu, opře se do nás velmi slušná "šestka" a třímetrové vlny. Přestože křižujeme proti větru, svištíme rychlostí přes šest uzlů (1 uzel = 1,8 km/hod). Tak teď tedy poznávám, o čem to jachtařské řemeslo vlastně je. Do silného větru na nás Petr vykřikuje pokyny: Zrefovat hlavní plachtu! Přitáhnout otěže! Přehodit genu! Zrefovat genu!
Už téměř za tmy přijíždíme do přístavu Vassiliki. Na rozdíl od dokonale schované Sivoty je Vassiliki větru vydáno napospas. Kotvíme proto raději bokem k molu. Vítr neustává, ale naopak zesiluje. V poryvech je to už naprosto regulérní "desítka" (přes 100 km/hod). Kousek od nás padají vyvrácené stromy. Paluba lodi je za chvíli pokryta souvislou vrstvou písku.
Větrné poryvy si s námi pohrávají po celou noc. Korpus lodi akusticky zesiluje zvuky vibrujícího lanoví stěžně. Uvnitř lodě má člověk pocit, že je spíš ve strojovně velkého trajektu než na plachetnici.
ČTVRTEK 9/10/03
JACHTING PŘIŠEL O DVA ADEPTY
Z noční bouře naše loď vyšla naštěstí bez vážnějších následků. Ráno Petr osprchuje palubu více než sto kbelíky vody, aby ji zbavil nánosů písku. Během krátké procházky po Vassiliki konstatujeme, že v létě tu většinu turistů zřejmě tvoří naši krajané. Ve všech zdejších restauracích mají jídelní lístky v češtině a řecký personál na nás pokřikuje české fráze.
Těsně před vyplutím k nám přiskotačí dva mladí Makedonci, jestli bychom je prý nevzali na ostrov Kefalonie. Nadšeně nám vyprávějí, jaké je to úžasné, že poprvé v životě jedou na jachtě. Jak vyplujeme na volné moře, výmluvnost našich cestujících postupně utichá. Nakonec oba už jen tiše sedí a trpí. Vítr téměř nefouká, ale noční vichřice tu zanechala tzv. mrtvé vlny. Na jachtě, do jejichž plachet se vahou několika tun neopírá vítr, to pak pěkně houpe.
Po zhruba čtyřech hodinách plavby přistáváme na Kefalonii. Oba Makendonci vyskočí ještě než přirazíme ke břehu a s ulehčením zmizí. Myslím, že dnes jachtařský sport přišel o dva adepty.
|
O modrých jeskyních na ostrově Zakyntos a další historky z plavby na jachtě po řeckých ostrovech si budete moci přečíst v pondělí 26. dubna. |
 Průliv mezi Ithakou a Kefalonií |
 Zakynthos - Modré jeskyně |
 Zakynthos - přístav |
 Zátoka Atheni |
 Zátoka Vromi |
 Fiscardo v Kefalonii |
