Za jasného dne uvidíte Helsinky z nejvyšší věže estonského Tallinnu. Jediná cesta mezi těmito městy ale vede po moři skrz Finský záliv a trajektem to z jednoho města do druhého trvá průměrně dvě hodiny (pokud byste chtěli z Estonska do Finska cestovat po souši, cesta přes Rusko je dlouhá 800 kilometrů). Masa mořské vody představuje fyzickou, kulturní i psychologickou bariéru.
To by se mělo v budoucnosti změnit: obě země se plánují propojit prostřednictvím podmořského železničního tunelu, který v nejnižším bodě povede v hloubce 215 metrů pod hladinou moře. Otevřen by měl být do roku 2040. „Estonsko bude propojeno se střední Evropou a nesmíme se zde zastavit. Mnozí lidé ve Finsku říkají, že mají pocit, že žijí na ostrově. Nemusí to tak být,“ citovala agentura Reuters estonského premiéra Juri Ratase.
Podmořský tunel plánují představitelé obou zemí spoustu let. Trajekty uskuteční za rok osm milionů cest z Helsinek do Tallinu či zpět. Vozí Finy na jejich oblíbenou výletní plavbu a za levnějším alkoholem, ale pravidelně každý týden také desetitisíce Estonců, kteří dojíždějí do Helsinek za svým povoláním. Každoročně takto cestuje 9 milionů lidí a přepraví se 4 miliony tun nákladu. Počet lidí i množství nákladu přitom každým rokem roste, uvádí nejnovější studie proveditelnosti k projektu tunelu.
Pokud zůstane u stávající varianty, ta zvládne do roku 2050 přepravit jen 14 milionů lidí ročně. I přes hustou námořní dopravu má tedy toto cestování své limity: dlouhé cestování přes moře zbytečně brzdí ekonomiku, turismus a prakticky znemožňuje denní dojíždění za prací.
Navrhovaný tunel se železnicí by zkrátil jejich cestu ze dvou hodin na pouhých 30 minut jízdy vlakem, takže překonat vzdálenost mezi dvěma metropolemi by trvalo stejně dlouho jako jízda meziměstskou lokálkou nebo metrem do zaměstnání. Tunelem mohou lidé každodenně mezi Helsinkami a Tallinnem pendlovat - přinese to nové pracovní příležitosti, služby i obchody pro celou oblast, a ještě více to tak spojí historicky propojené země v Pobaltí.
Podmořský železniční tunel navíc dokáže vykompenzovat poptávku lidí po cestách mezi dvěma městy a spolu s trajekty tak bude možné přepravit 23 milionů lidí ročně. Transport zboží a nákladu se zdvojnásobí.
Nejdelší tunel za 16 miliard eur
Podmořský tunel dlouhý 103 kilometrů by byl nejdelším na světě (pokořil by dosavadního rekordmana: Gotthardský tunel dlouhý 57 kilometrů). A stal by se součástí plánované trati Rail Baltica, která má vést z Tallinnu až do Polska, kde bude propojena se západoevropskou železniční sítí. Na druhé straně by propojil Finsko a dálný sever. Helsinky by se tak spojily s Berlínem a bylo by sem možné cestovat jinak než lodí či letadlem.
Plánovaná trasa tunelu Tallinn - Helsinky
Stanicí na Estonské straně by byl Tallinn z Ülemiste (stanice bude stát u letiště a poblíž mezinárodní železniční trasy Rail Baltica), na druhé straně by ležela stanice tunelu v Helsinki City Center, dále v Pasile a v Helsinki - Vantaa Airport (zde je trasa opět napojena na letiště a také severní cesty směrem na Švédsko a Rusko).
Rychlost v tunelu
Zdroj: Nejnovější studie proveditelnosti tunelu |
Železniční tunel se u estonské strany zavrtává nejhlouběji. Na obou stranách je rozdílné podloží, které si vyžádá jiný přístup ke konstrukci tunelu - z finské strany je to skalní masiv a ze strany Estonska pak modrý jíl a podloží tvořené v prehistorickém období ediakara.
Na trase vzniknou dva ostrovy - Uppoluoto a Taillinnamadal, ukazuje video ke studii proveditelnosti. Výstavba tunelu by měla začít první etapou v roce 2025 v úseku Helsinky - Uppoluoto a dokončena by měla být do roku 2040.
Celou podmořskou štolu budou tvořit dva jednosměrné tunely o průměru deseti metrů a mezi nimi jeden údržbový tubus o průměru 8 metrů, uvádí studie. Všechny tři tunely budou na trase pravidelně propojovány menšími únikovými chodbami. Po ražbě samotného tunelu pod mořem by měla následovat výstavba strojního zázemí a kolejí. Před samotným otevřením podmořského železničního koridoru je v plánu rok testovacích jízd.
Studie už vyčíslila investice, které taková stavba spolkne - ty se mají pohybovat od 13,3 miliard do 20 miliard eur (350 - 510 miliard korun), přičemž se počítá se zlatou střední cestou. Studie také spočítala, že do roku 2040 by se na této trase mohlo uskutečnit až 25 milionů jízd. Obě města doufají, že projekt bude ze čtyřiceti procent dotovat Evropská unie několika miliardami eur v rámci rozvojového programu, a o peníze z Bruselu už požádala.
„Myšlenka je to velmi dobrá a zajímavá a stojí za to, aby se na ní pracovalo. Ale i když získáme finanční zdroje, bude to trvat ještě nejméně dva roky, než dokončíme analýzu projektu. Během roku 2018 tedy očekávejme pouze rozhodnutí, zda bude tunel skutečně vybudován. Stále je to trochu daleko,“ uvedl Hannes Virkus z estonského ministerstva hospodářství.
„Nápad tu koluje už roky, ale nyní jsme mnohem optimističtější v tom, že se opravdu uskuteční,“ vzkázal pro The Guardian.
