Jeden z nejmalebnějších koutů Egypta
Oáza Síwa je vzdálena 300 km od Marsy Matrúh a 550 km od Káhiry. Táhne se 12 metrů pod hladinou moře v úctyhodné délce 80 km a je známá především svými datlovými plantážemi a olivovníky. Oáza patří k nejmalebnějších a bezesporu nejatraktivnějším koutům dnešního Egypta.
Nalézá se na místě starověké karavanní cesty, po níž se dopravovaly datle do královského města Memfidy. Po celá staletí však do Síwy přicházelo jen málo cizinců, což se do současnosti projevilo v tom, že si oáza a její berberské obyvatelstvo uchovalo své tradice včetně specifického jazyka, jímž mezi sebou hovoří dosud.
I v zimě je v těchto zeměpisných šířkách oproti českým klimatickým podmínkám velice přijatelné počasí. Denní teploty se pohybují okolo 25 C°. Ovšem po západu slunce rtuť teploměru závratně klesá, a to dokonce až k bodu mrazu.
Cesta do Síwy začíná v Marse Matrúh autobusem společnosti Delta West, kde silnice uhne od pobřeží středozemního moře k jihozápadu a po necelých čtyřech hodinách jízdy pouští se před vámi otevře krajina plná života. Rajská zahrada se sladkými ovocnými plody, oáza na okraji rozlehlého písečného moře - oáza Síwa.
Město Síwa
Na malém náměstíčku, kde vystoupíte z autobusu a pátravě se po něm rozhlédnete, spatříte řadu obchůdků, malých hotelů a několik restaurací. To znamená, že se zde dá výhodně nakoupit, dobře ubytovat a s uspokojením zahnat hlad a žízeň.
Městu dominují cihlové zbytky pevnosti Šálí ze 13. století. Vstoupíme-li na její půdu, setkáme se zde s labyrintovými budovami, jež jsou postavené z materiálu, jemuž se zde říká keršef. Jsou to velké bloky soli promíchané s kamennou horninou a poslepované hlínou. Původně se tyčily do výšky až pěti pater a byly domovem stovek lidí. Avšak třídenní liják v roce 1926 však donutil většinu obyvatel, aby Šálí opustila.
Pevnost Šálí
Ve městě se může turista pohybovat pěšky nebo se dá využít místního komunálního dopravního prostředku, jemuž se říká Síwa Taxi. Jedná se o berberského mladíka, který má k dispozici oslíka s vozíkem a jenž vás velice ochotně za drobný bakšiš odveze, kam jen si budete přát.
Pokud se spolehnete na svou sílu, je možné si na několika zdejších místech zapůjčit jízdní kolo, případně využít služeb turistických kanceláří a obdobně i hotelů a restaurací, jež organizují atraktivní výlety do okolí Síwy.
Izolované ženy
Cestou si můžete všimnout žen, jež v Síwě žijí velmi izolovaně od mužů. Vdávají se často velice mladé, a když tak učiní, mohou potom hovořit pouze s muži, kteří jsou jejich bezprostředními příbuznými. Ženy na veřejnosti nosí cudný modrošedý šál, jemuž se říká tar-fodit, a zcela zahaluje ženskou tvář a horní část těla.
Může se hodit
Jak se tam dostat Z Prahy do Káhiry můžete letět například s ČSA, kde za zpáteční letenku zaplatíte kolem 9.000 Kč. Z Káhiry do Síwy pojedete přímým autobusem, a nebo přestoupíte v Marse Matrúh. Cesta z Káhiry zabere celý jeden den a vyjde Vás od 70 LE (1LE = cca.4 Kč). Ubytování KDO JE AUTOR Autor článku ONDŘEJ VALÁŠEK je fotograf, nezávislý publicista a cestovatel. O svých cestách do zahraničí, Evropě, Asii a zejména Egyptě informuje veřejnost formou samostatných přednášek. |
Zemědělci na poli - příprava oběda
Aghurmi a Kleoptřiny lázně
Čtyři kilometry východně za městem Síwa se nalézají zbytky Chrámu věštby postaveného v 6. století před Kristem. Ve své době to byla věhlasná věštírna, jejíž proslulost sahala daleko za hranice egyptské říše a v roce 524 př. n. l. se stala poslední baštou egyptského odporu, kterou se rozhodl zničit perský král Kambýses. Vyslal z Théb obrovskou padesátitisícovou armádu, jež však nikdy k branám Chrámu věštby nedorazila. Cestou se ztratila kdesi v pouštních písečných dunách, aniž by po ní zbyly jakékoliv stopy.
V roce 331 před Kristem dorazil na toto posvátné místo po osmidenní vyčerpávající cestě pouští nevelký oddíl, v jehož čele kráčel mladý dobyvatel Alexandr Veliký. Vážil svou dalekou cestu proto, aby se mu zde dostalo ujištění, že je skutečně synem boha Dia.
Dnes, po zakoupení vstupenky, můžete procházet tímto pamětihodným místem a vzpomínat na tyto dávno již pískem zaváté časy. Půjdete-li cestou dál, tak přibližně po 300 metrech narazíte na téměř úplně zřícený chrám boha Amona. Zachovalo se z něj jen viditelné torzo, podle něhož archeologové stanovili datum stavby, které je totožné s vládou faraona Nachtneba z doby 30. dynastie.
Zbytky Amonova chrámu
Po asi dvou kilometrech cestou palmovým lesem s datlovými plantážemi se návštěvník dostane k velké nádrži, do níž vyvěrá pramen. Jsou to někdejší proslulé Kleopatřiny lázně, kde prý i samotná královna smáčela kdysi své urozené tělo. Voda je příjemně teplá a poměrně čistá. Po koupeli je možno si v blízké restauraci objednat čaj nebo se občerstvit chutným obědem.
Džabal al-Mautá - "Hora mrtvých"
Nevysoký kopec, který se nalézá zhruba kilometr severně za městem Síwa, je doslova provrtán skalními hroby, jež se datují až do ptolemaiských a římských dob. Za druhé světové války byly hroby využívány místními obyvateli jako protiletecké kryty, když oázu bombardovalo italské letectvo.
Džabal al Mautá
Do většiny hrobů se už pořádně zakousl zub času, jsou poškozené, avšak některé malby v hrobech doposud zůstaly. Některé z nich však dosud mají krásné barevné nástěnné malby zobrazující mrtvé, jak obětují a modlí se k egyptským bohům. V jednom z hrobů je možno dokonce uvidět mumifikovanou lebku, v jiném - tzv. hrobce krokodýla s nevzhledně se rozpadajícími nástěnnými malbami - pak můžeme zahlédnout malbu se žlutým krokodýlem.
Chcete-li se však dostat do těchto hrobů, musíte nejprve vyhledat strážce hory, jež mají v hoře mrtvých své příbytky. A budete-li mít štěstí, rádi vás pozvou na šálek černého čaje. Hroby dnes už neslouží jako místo posledního odpočinku, ale pouze jako turistická atrakce.
Strážce hory
Příroda Síwy
Palmové lesy jsou jednou z největších zajímavostí Síwy. Roste zde víc než 300.000 palem a 70.000 olivovníků a velké množství ostatních ovocných stromů. Vegetaci udržuje při životě více než tři sta sladkovodních pramenů a potoků. Oblast je známa i pestrým ptačím životem. Hnízdí zde i křepelky a sokoli.
Místní zemědělci na svých polích pěstují jak plodiny pro obživu místního obyvatelstva, tak i užitkové rostliny pro oslíky, kteří farmářům usnadňují jejich těžkou každodenní práci.
Pole jsou zavlažovány důmyslným systémem zavodňovacích kanálů, do nichž přitéká voda z četných podzemních pramenů či okolních jezer. Pokud návštěvník zatouží pohlédnout na vše kolem sebe z výšky, stačí, když vystoupá na některou z okolních stolových hor. Naskytne se mu nádherný pohled, a jestliže bude mít kousek štěstí, může najít i drobné zkameněliny z prehistorických dob.
U zavlažovacího kanálu
Ostatní zajímavosti Síwy
Patří k nim bezesporu vesnice rozprostírající se severozápadně od centrálního města Síwy. Jsou to Charmísa a Bilád ar-Rúm, kdy za pozornost stojí zvláště posledně uváděná, poněvadž v blízkých kopcích je vytesáno asi sto hrobů.
Asi dva kilometry západně od těchto vesnic je Marákí, kde byl podle jedné archeoložky v roce 1995 objeven údajný hrob Alexandra Velikého. Ukázalo se však, že dotyčná neměla pravdu, nicméně tajuplnost obestírá tuto lokalitu dodnes.
Ostrůvek obklopený slaným jezerem Síwa se nazývá Ostrovem snů a je přístupný po úzkém chodníku. Ostrov nabízí možné koupání v pramenu, kterému místní říkají Fantas. Přitom se dá zakousnout něco dobrého v blízké restauraci, kde se její návštěvník může s nadcházejícím západem slunce oddávat příjemnému pokuřování z vodní dýmky zvané šíša.
SÍWA, perla mezi oázami západní poště
Text a foto: ONDŘEJ VALÁŠEK
