Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Moji motorku pokořily tuniské louže

  10:18
Původně jsem chtěl pořádně prozkoumat celý Tunis a zůstat alespoň týden. Kvůli ztrátě času v Itálii jsem se ale rozhodl zemi opustit nejpozději do tří dnů. I během této krátké chvíle jsem si však o Tunisu stačil udělat svůj obrázek. Je to země drsných silnic a svérázných dětí, kteří kolemjdoucí vítají sprškou kamení.

První den jsem najel 400 kilometrů. Pozdě odpoledne jsem se zastavil na delší odpočinek ve vesnici někde uprostřed pouště a nudné krajiny. Začalo pršet a do většího městečka zbývalo necelých 100 kilometrů.

Chtěl jsem odjet, ale přistoupil ke mně pán, který ze skupiny lidi, které jsem tu poznal, mluvil nejlépe anglicky. Přesto jsem mu stěží rozuměl: "No possible go, no possible!" a ukazoval na mokrou silnici rukou někam pod pas. "Water road!"

Vysvětlil jsem mu, že mé BMW je enduro, ať si neláme hlavu a hlavně nesrovnává novou německou technologii z 20 až 30 let starými peugeotami a vyčerpanými osly. "Motor no problem" a odjel jsem.

Boj s dvoukilometrovou louží 
Po sedmi kilometrech jsem narazil na obrovskou louži, před kterou jsem zastavil a zkoumal, kde bych jí mohl přejet.

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

Podařilo se, ale smích pod helmou mě provázel zhruba tři kilometry do další louže, ve které již stálo několik aut i autobusů. Osla jsem tam kupodivu nikde neviděl.Ta louže byla spíše malé jezero, dlouhé možná jeden, dva kilometry a asi tak metr nebo dva hluboké.

Voda se totiž jen ztěžka vsákne do písku a bahna, které je podél silnic, a tak je zkrátka při dešti neprůjezdná silnice. Otočil jsem se, a ta "malá" louže, kterou jsem před tím sice projel už byla teď  tak hluboká, že voda sahala hodně nad kolena. Prý to je typické pro africké silnice na severu země, které jsou jinak sice super, ale nesmí pršet.

Musel jsem to risknout, protože během hodiny se louže spojí a pak už nebude kam utéct. Přidal jsem plyn, motorka se ztratila někam pod vodu, voda dosahovala až pod sedadlo. Slyšel jsem jen bublání, voda stříkala na všechny strany a objel jsem stojící pick-up, kde byli na korbě už lidé.

Vracím se schlíple zpět
Trvalo pár chvil, než jsem opět uslyšel motor a před sebou jsem již zahlédl asfalt. Vrátil jsem se poníženě k tomu pánovi, kterému se teď mezi ušima leskly jeho mohutné bílé zuby: "German technology?? Ha ha ha, no possible!!" Já na to: "Nemožné..."

Vzal mě k sobě domů, kde jsem se snažil vysušit alespoň některé věci. Motorku jsem zaparkoval do jeho krámečku s potravinami. Jeho žena mi upekla skopové maso s hranolkami a prožil jsem s nimi krásný večer.

Ráno mě brzy probudilo slunce. Po vodě skoro nezbyla ani stopa a jen po okrajích silnic byly louže, které tolik nevadily. Horší to ale bylo s auty, které včerejší noc přestály v loužích a majitelům se je nepodařilo ještě odklidit. Některé určitě na vždy!!

Jel jsem na jih, směrem k alžírským hranicím. Nikdy nezapomenu, jak mě překvapilo, když jsem zahlédl uprostřed pouště přivázaný člun. Jen tak tam stál v písku přivázaný, za trám zabodnutý do písku.

Dospělí - příjemní, děti už méně
Velice rád a často jsem se zastavoval v menších vesničkách, kde jsem ochutnával místní jídla a seznamoval se s příjemnými lidmi. Skoro v každé menší vesnici byly ale problémem malé děti, které zřejmě šokovala motorka a na ní bílý turista, a tak vždy s radostí a bez jakékoli zdrženlivosti na mě házely kameny.

Vždycky jsem začal  troubit, přidal jsem plyn a motorku namířil přímo na ně.

Bylo to nepříjemné, ale i proti tomu jsem se nakonec naučil bránit. Okamžitě se rozběhly minimálně tak rychle, jak se seběhly.

Příroda byla čím dál tím hezčí a zajímavější. Všude samá písčitokamenitá rovina, silnice byly skvělé. Zelené stromy a tráva zůstaly daleko na severu, a já jsem věděl, že první vegetaci uvidím možná v Sýrii.

Červené pohoří JERIDI zůstalo daleko za mnou, a také na mě začal foukat trochu teplejší vzduch než na severu, takže jsem mohl podložky v kombinéze uklidit na delší dobu někam na dno kufru.

Večeře s pastýřem
Potkával jsem stáda velbloudů a sem tam osamělého pastýře se stádem ovcí, u kterého jsem vždy zastavil, nabídl mu vodu a prohodili jsme navzájem pár slov pro oba navzájem nesrozumitelnou řečí.

Směrem k libyjské hranici se do nedohledna prostírala rovina. K hranici mi zbývalo asi 300 kilometrů. Rozhodl jsem se přespat ještě v Tunisu, protože jsem očekával, že přejezd přes libyjské úřady a "Kaddafího žáky" bude ještě dost složitý. A tak vystartuji hned ráno.

Zajel jsem pár set metrů po kamenité silnici mezi křoví, kde jsem opět zahlédl člověka se stádem koz, postavil jsem si vedle jeho chýše spletené z křoví stan a přenocoval. Uvařil jsem mu polévku, on mi dal sýr, vody jsme měli oba dost.

Měsíc se už dávno ponořil za červenou horu, která nás chránila před větrem. Bylo nám bezvadně a já přemýšlel, jak je ten život krásný a jak jsem šťastný. Do Libye zbývalo cca 50 km. Spal jsem tvrdě.  

Velbloudi ve městě Agulemin a Igor Brezovar na motorce

Vesnice v Burkina Faso

Autoři:

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Čech uvázl na skále v Alpách, v kraťasech strávil na sněhu dvě noci

Česká dvojice se v Alpách na pomezí Německa a Rakouska při turistické cestě rozdělila, muž poté skončil na skále a...

Maďarské moře bojuje o budoucnost. Na Balatonu zatím vítězí beton

Balaton je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Státní úřady vnímají jeho velký turistický potenciál a...

Rakouský sen. Solná cyklostezka vás dovede až do nejznámější vesnice světa

V dnešních Cyklotoulkách to pěkně osolíme. Ukážeme vám několik zajímavých míst na Salzkammergut Radweg, tedy...

To nejlepší z hor Česka: na těchto místech si Jeseníky opravdu zamilujete

Hrubý Jeseník, druhé nejvyšší pohoří Česka, se klene na pomezí Moravy a české části Slezska. Jde o skutečnou hornatinu,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jiná galaxie v Chorvatsku. Projeli jsme terénním autem nejjižnější výběžek

V terénních autech poznáváme trochu jiné Chorvatsko. Zelený ráj protkaný průzračnými bystřinami a obklopený šedými...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

Cesty Karla Čapka: přežil srážku vlaků, užíval si automobilové jízdy Evropou

Premium Uznávaný novinář a spisovatel Karel Čapek byl vášnivý cestovatel. Jezdil hlavně vlakem, poslední tři roky života...

Čtenáři cestují: Tanzanie je balzám na duši i v době covidu-19

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za...

Malá rozlohou, velká zážitky. Křížem krážem po sluncem zalité Maltě

Premium Zaujímá menší plochu než hlavní město České republiky a má míň obyvatel. Berte to jako plus, aspoň tu budete mít vše na...

Připravte se, létání startuje. Kam vzduchem bez cestovky a nezaplatit majlant

Premium S odezníváním epidemie koronaviru se před hlavní letní sezonou zotavuje i letecká doprava. Letiště Václava Havla v...

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....