Slovinský Piran, chorvatská Savudrija, Umag, Poreč a Vrsar a celé italské Furlansko-Julské Benátsko. Tady všude se momentálně nevyplatí plánovat dovolenou. Pláže na těchto místech jsou totiž zaneseny průsvitným slizkým rosolem a zdejší hladinu pokrývají téměř v souvislé vrstvě medúzy.
Ve vodách severního Jadranu bývají tradičně přítomné dvě desítky druhů medúz, ale málokdy jsou k vidění v takovém množství. Navíc této abnormální mase dnes vévodí jediný druh.
„Současnému masivnímu kvetení medúz u chorvatského pobřeží dominuje kořenoústka plicnatá,“ vysvětluje Barbara Sladonja, z Centra pro invazní druhy v Poreči. „Tato medúza se přirozeně vyskytuje v našich vodách, postupně nabývá na počtech a dává o sobě vědět právě tímto typickým kvetením.“ Momentálně tedy spíše netypickým. Takzvané kvetení medúz, období rozmnožování, totiž obvykle neprobíhá déle než týdny.
Chorvatské pobřeží u města Poreč zaplavily medúzy.
Tentokrát se ale žahavci vrství pod hladinou už od podzimu loňského roku, a nezdá se, že by jich ubývalo. Jednou z mnoha příčin, které za rekordním kvetením medúz nyní stojí, je loňská velmi mírná zima. „Ta obvykle počty kořenoústek zredukuje,“ vysvětluje odborník na žahavce, mořský biolog Ruder Bošković, z Institutu v Rovinji. „Teplota vody letos ale nepoklesla pod kritickou mez, a tak je medúz až přespříliš.“
Do léta to bude v pořádku. Možná.
Medúzy trápí už od podzimu hlavně rybáře, protože jim obalují a trhají svou hmotností sítě. Nyní ovšem přibývají vrásky na čele i hoteliérům, majitelům resortů a provozovatelům restaurací. Obávají se, že by se mohl opakovat scénář z 80. let minulého století. Tehdy také ve velkém „kvetly“ medúzy, byť druhu talířovka svítivá. Strach z bolestivého požahání, které v tomto případě může mít i vážnější průběh, tehdy prakticky uzavřel všechna pobřežní letoviska v Chorvatsku, Slovinsku a Itálii. Pro podnikání to byla katastrofa.
Piranský záliv na pohledu z chorvatského přístavu Savudrija (29. prosince 2017)
O tom, zda se takový scénář může opakovat, se nyní mezi odborníky i laiky zasvěceně diskutuje. Sladonja zmiňuje, že už v posledních letech se doba květu medúz prodlužovala, ale aby setrvávaly na hladině přes celé jaro, to se tu zatím ještě nestalo. „Nelze tedy s jistotou říci, kdy odtud zmizí. Jejich koncentrace ve vodě je stále velmi vysoká. Můžeme jen doufat, že to nebude trvat až do léta,“ říká.
„Životní cyklus medúz by se měl rozmnožováním zakončit,“ doplňuje určité uklidnění Andreja Ramšaková, výzkumnice z Mořské biologické stanice ve slovinském Piranu. „Takže v létě by tu už neměly být žádné.“
Teď by ale koupání v moři podél celého pobřeží Terstského zálivu a istrijského pobřeží raději nedoporučovala nikomu. Prý se tu nedá hovořit o lokalitách, kde je medúz více či méně. Jsou totiž všude. Jde o desítky jedinců v každém metru krychlovém při hladině moře. „Pohybují se po vodním sloupci nahoru a dolů, unášeny mořskými proudy, nejde se jim vyhnout.“
Chorvatsko zatím jen po souši
A když přeci jen k dotyku dojde? Medúzy patří mezi žahavce, a jejich žahavé buňky mohou způsobit i dost nepříjemnou bolest. Závažnost možného poranění závisí na tom, o jaký druh žahavce se jednalo a jaké místo těla bylo zasaženo. Oči, ústa nebo genitálie znamenají větší problémy. Komplikace může vyvolat šok i alergická reakce, zvláště u dětí.
Piranský záliv leží na pomezí Chorvatska a Slovinska (28. června 2017)
V případě popálení se vyplatí okamžitě zamířit ke břehu a vylézt z vody. Rozhodně se nepokoušejte odstraňovat části medúzy holýma rukama, zasažené místo pak důkladně omyjte proudem tekoucí vody. V případě silných bolestí nebo dalších obtíží raději vyhledejte lékaře.
Nakadeřená kořenoústka plicnatá, která nyní pokrývá hladinu moře u chorvatského pobřeží, nepatří k těm vyloženě nebezpečným druhům medúz. Je středně jedovatá, ale nikoliv smrtící. Její „popálení“ je slabé, podobně jako třeba od kopřivy. Člověku tedy jedna jediná neublíží. Ale množství, v jakém se nyní na severu Jadranu vyskytují, by z koupání dělalo zbytečný hazard se životem.
13. května 2022 |
