varování před zprostředkovatelem studia v Austrálii
Milá redakce, Váš článek mne přinutil se zamyslet zpět nad šlamastykou, kterou mi způsobila jedna ze zprostředkovatelských agentur pro studium v Austrálii. V roce 2001 jsem studovala v Sydney. Pro mojí naprostou neznalost AJ jsem si nechala pobyt zprostředkovat přes Pegas International sídlící v Kaprově ulici v Praze. Agentura nabízela ubytování v Sydney po dobu min.1 měsíce, zajištění školy, víza a pojištění a v případě potřeby českého delegáta v Sydney. Tudíž ideální kombinace pro anglického analfabeta.
Víza agentura zajistila, školu také, ale ostatní škoda mluvit. Z letiště mne delegát převezl na ubytování. První šok byl, že to byl domeček v našich podmínkách zralý na demolici, v něm 11 Čechů na 8 postelích,hodinu cesty od města (měl být v blízkosti školy) a gelegát (říkal ale že za někoho zaskakuje) neměl na zaplacení taxíka. A hned odjel. Z Austrálie se těžko utíká, je to přeci jen 15000 km, anglický jazyk mi byl cizí a letenka zpět za 4 měsíce.
Druhým šokem byla škola. Děcka z domečku mne ukázali vlak a dojeď si tam jak chceš a hledej si jí jak chceš. Bez mapy, jakýchkoli orientačních bodů a pomoci za strany agentury se škola ve 4 milionovém městě poněkud těžko hledá. S pomocí taxíku jsem ji nakonec po 3 hodinách našla. Sáhla jsem si ale opravdu na dno, vůbec jsem netušila kde jsem a utéci domů opravdu nešlo. Vím jen, že se mi chtělo sednout na chodník a brečet (podotýkám, že nepatřím mezi třasořitky a bylo mi již 30). V té chvíli jsem prozměnu nevěděla, jak se dostanu ke svým věcem do domečku.
Ve škole to bylo nakonec moc fajn. Problémy ale ještě neskončily. Součástí studentského víza do Austrálie bylo i zdravotní pojištění, které musel každý student zaplatit. Jiné zdravotní pojištění bylo dle agentury zbytečné.A protože jsem vše platila agentuře,předpokládala jsem, že je vše v pořádku. Pojištění měla agentura za mne zaplatit pojišťovně přímo v Sydney, ta to poslat do školy a škola mne měla předat kartičku pojištěnce. Trocha složité, leč prý standartní postup. Nevím, jak ambasáda ve Vídni sleduje, jestli agentury opravdu platí za své studenty povinné pojištění, ale v tomto případě toto selhalo.
Když jsem se po měsíci v Sydney začala shánět ve škole po mém pojištění, řekli mi, že i když nemám kartičku, mám jistě zaplaceno a kartička přijde v dohledné době. Delegát v Sydney (v té době jsem zastihla po mnoha telefonátech přímo majitele p.Krejčíka) mne uklidnil, že je vše v pořádku a kartička dojde. Škola krčila rameny několik příštích týdnů, že stále nic.To už jsem pana Krejčíka nezastihla. Byl pouze po telefonu a stále uklidňoval. Přijít nečekaně k němu do kanceláře neexistovalo, protože byl v jedné z moderní budov dole s ochrankou a bez výslovného souhlasu p.Krejčíka nahoru k němu nikoho nepustili. P.Krejčík nezaplatil pojišťovně a stále se vymlouval, že je na cestách a že zítr zaplatí atd. Trapné. Já tak byla bezmála 4 měsíce v Austrálii bez pojištění. Kdyby se mi něco stalo, ani netroufám domyslet, platím do důchodu. Nakonec mého pobytu, když jsem se vrátila ze svého měsíčního výletu po Austrálii a loučila se se známými ve škole, mi dali moje pojištění. K smíchu, před mým odletem zpět jsem již byla pojitěná. A to šlo v přepočtu na Kč o pár stovek. Když se to ale sečte...
Ráda bych tak varovala před firmou Pegas International. Potíže s ní jsem neměla v Sydney sama a škola sama prý přemýšlela, že nebude studenty od této agentury přijímat. Kéž by. Ale byznys je byznys.
Přes to všechno jsem moc ráda, že jsem tam byla, je to nádherná země a vřele doporučuju.
Štěpánka Tvrzníková, Zachariášova 2,České Budějovice