V praxi to vypadá následovně: řadíte levou rukou (tedy i rychlosti jsou opačně) a páčky pod volantem jsou prohozené (ne, to není blinkr, ale stěrače). Na kruhový objezd najíždíte zleva, předjíždíte zprava a levý dálniční pruh patří pomalejším.
Přijela jsem na Kypr za prací a i po pětadvaceti letech řidičských zkušeností si dávám pár jízd nanečisto na velkém parkovišti, abych si zvykla na styl jízdy vlevo. Což je jeden z pozůstatků někdejší britské správy ostrova.
 |
Divočina na silnici
Po nástupu do zaměstnání jsem vyfasovala dvanáct let starý Chevrolet Kalos, který rozhodně nebyl žádným motoristickým zázrakem. Na kapotě bylo znát, že si už dala sraz s jiným protějškem. Výbava auta byla minimalistická a manuální převodovka měla lepší časy za sebou. Naštěstí motor šlapal dobře.
Z Řecka jsem byla zvyklá na bláznivý styl jízdy, avšak Kypr překonal moje očekávání. Místní řidiči jsou neomalení, nezdvořilí, nadávají, troubí, jezdí zběsile, často porušují předpisy. Blinkr vůbec nepoužívají. Proto jsem dodržovala velký odstup od ostatních vozidel a byla stále ve střehu.
Kruhový objezd na dálnici A1 z Lemesosu do Nikósie
To „nejlepší“ mě však čekalo na kruhových objezdech, jež patří mezi speciality Kypřanů. Když jsem jela po vnějším obvodu, házeli přede mě „myšku“ z vnitřního kruhu, aby vyjeli z objezdu.
Není tedy divu, že nehodovost je na ostrově obrovská – bouračky jsem míjela několikrát do týdne. Jak vážnější se záchrankou, tak i ťuknuté plechy. Nehody ale místní nijak neprožívají, nevadí jim poškozená auta a ani po havárii neřídí opatrněji.
Dalším úskalím bylo slunce, které tu svítí od května do září jedenáct a půl hodiny denně. Zejména když jsem jezdila k večeru na západ – třeba z Larnaky do Pafosu –, bylo slunce nízko a ozařovalo celé přední sklo. Sluneční brýle a clony byly skoro k ničemu.
Pláž u Larnaky na jihovýchodním pobřeží Kypru
Oslepující zlaté paprsky, letní teploty dosahující čtyřicítky a devadesátiprocentní vlhkost vzduchu – to opravdu nebyly ideální řidičské podmínky.
Na druhou stranu má Kypr kvalitní silnice, které spojují všechna větší města a letoviska na ostrově. To samé platí pro dálnice, které jsou tu zdarma. Silniční ukazatele jsou dvojjazyčné – řecké a anglické, na severu ostrova turecké.
Pro benzin i k automatu
Co mě na Kypru příjemně překvapilo, bylo tankování. Z domova jsem byla zvyklá vystoupit z auta, načerpat a zaplatit benzin sama. Tady jsem po příjezdu ke stojanu jen stáhla okénko, podala obsluze klíče a řekla, jaké množství a druh paliva chci.
Pokud jsem platila v hotovosti (doporučuji spíš než kartou), dala jsem muži i peníze. Došel s nimi ke kase a přinesl zbytek zpět. Mezitím mi jiný pracovník zdarma umyl okna auta.
Pohoří Troodos (Jižní Kypr). Najdete zde krásnou přírodu, horské vesničky, staré kláštery a vinařské obce.
Díky tomu, že je na Kypru automobilová doprava velmi rozšířená (auto vlastní téměř každý člen rodiny, který má řidičák), síť čerpacích stanic je hustá. V neděli ale mají pumpy zavřeno a šoféři jezdí k automatickým čerpadlům nacházejícím se v Nikósii a ve všech přímořských oblastech. Automaty přijímají bankovky i kreditní karty a v provozu jsou nonstop.
Do půjčovny až v jednadvaceti
Ostrov ve Středozemním moři je od roku 1983 rozdělený na dvě části: na Kyperskou republiku a Severokyperskou tureckou republiku. Oba státy odděluje Zelená linie, nárazníková zóna hlídaná vojsky OSN, která ovlivňuje i cestování autem.
S vozem zapůjčeným na Severním Kypru není možné překročit hranici na jih, a to ani v místech hraničních přechodů pro motoristy. S autem půjčeným na Jižním Kypru vás na severní část pustí, ale neplatí zde pojištění vozu sjednané na jihu a úřady požadují doplacení pojistky.
Město Famagusta (Severní Kypr). Katedrála sv. Mikuláše, gotická stavba připomínající kostel Notre-Dame ve francouzské Remeši, byla v 16. století upravena na mešitu Laly Mustafy Paši a doplněna o minaret.
Kromě toho některé autopůjčovny přejezd hranic nepovolují, jiné požadují blokaci vysoké zálohy na kreditní kartě (4 000 až 7 000 eur). Většina autopůjčoven také nemá sjednané havarijní pojištění pro druhou část Kypru a pojistka uzavřená na hranicích funguje pouze jako povinné ručení.
Pokud tedy zaviníte nehodu nebo vám ukradnou auto, může se stát, že budete veškeré škody platit sami. A vzhledem k tomu, že Severokyperskou tureckou republiku nikdo kromě Turecka mezinárodně neuznává, může být konzulární pomoc v severní části ostrova omezená.
I když budete cestovat jen v jedné části Kypru, je třeba mít u půjčeného auta (jak z půjčovny, tak i od zaměstnavatele) sjednanou dobrou pojistku. Mně zaměstnavatel doklad o pojištění vůbec nechtěl dát – ale trvala jsem na tom.
Podmínky pojištění je dobré si velmi pečlivě zkontrolovat, proto vyžadujte, aby byly napsané kromě řečtiny i v angličtině. Při půjčení auta si nechte zapsat jeho zřetelná poškození, tím se vyhnete pozdějšímu handrkování s půjčovnou.
Téměř všechny vám poskytnou auto s plnou nádrží s tím, že je na konci odevzdáte s prázdným rezervoárem, přičemž první nádrž paliva bude účtována spolu s pronájmem. Vrácení nevyužitého benzinu či nafty není obvykle možné.
Město Famagusta (Severní Kypr). V pevnosti je Othellova věž, do níž Shakespeare zasadil děj své tragédie.
Půjčoven aut je na Kypru dost, nacházejí se v každém městě. Cena pronájmu se pohybuje od třiceti do padesáti eur za den, přičemž některé půjčovny poskytují vůz nejméně na tři dny. Částka je také závislá na ročním období a délce pronájmu.
Vypůjčené auto může řídit jen člověk starší jednadvaceti let a řidičský průkaz musí vlastnit alespoň rok. Praktické je, že auta z půjčovny mají červené poznávací značky, proto je na první pohled poznat, že je většinou řídí turisté a ne místní obyvatelé.
