Nejdelší je Mamutí. Bez mamutů
Mamutí parametry světově proslulé jeskyně z Kentucky znamenají i masivní návštěvnost.
Nejdelší jeskynní systém u nás vytváří Amatérská jeskyně. Příběh o jejím objevování se začal psát před pětapadesáti lety, dnes se její délka počítá na necelých 45 kilometrů. To úctyhodné číslo ovšem bledne ve srovnání s parametry Mamutí jeskyně ve státě Kentucky.
Když se v roce 1972 ukázalo, že mezi ní a jeskynním systémem pod tzv. Flintovým hřbetem existuje podzemní propojení, stala se oficiálně tím nejedlejším jeskynním systémem na celém světě. Jak vlastně dlouhým? Ještě předloni platil údaj o 686 kilometrech podzemních chodeb, ovšem definitivní údaj to není. Výzkum tu stále probíhá. A vědci na základě měření proudění vzduchu uvnitř usuzují, že přibližně dalších 900 kilometrů chodeb dosud ještě objeveno nebylo.
Mamutí jeskyně je typická svými obřími chodbami. S výzdobou je to ovšem slabší. Zvlášť v přístupových sektorech byly nenávratně poškozeny těžbou.
Díky neutuchajícímu zájmu speleologů roste co do délky i český nejdelší jeskynní systém, Amatérská jeskyně.
První průzkumy americkými amatérskými speleology byly v Mamutí jeskyni pravděpodobně zahájeny před 233 lety. A ne, neobjevili tu pozůstatky mamutů. Systém byl pojmenován Mamutí pro velikost svých chodeb a dómů. Bohužel místo ochrany následovalo období k přírodě a výzdobě nepříliš šetrné těžby nitrátů. První platící návštěvníci se začali zdejším krásám podivovat před 186 lety. Zpřístupněno je dnes 16 kilometrů, tedy přibližně 2,3 procenta ze zatím objevené délky.
Největší dóm jako hrom
Největší přístupnou podzemní jeskynní prostorou v Česku je Hlavní dóm Kateřinské jeskyně. Ano, je krapet menší, než čínští a malajští rekordmani.
Kateřinská jeskyně, nedaleko Skalního mlýna v Suchém žlebu, vás nepochybně ohromí rozměry svého Hlavního dómu. S mírami modelky 95-44-20 metrů je to největší taková zpřístupněná podzemní prostora v Česku.
Pokud budeme porovnávat se zbytkem rekordů podzemního světa, nezařadí se Hlavní dóm z Kateřinské jeskyně ani do první třicítky. Tam jsou jiní šampioni. První místo si pro sebe totiž osobuje dóm Ruang Sarawak, nacházející se v malajské Gua Nasib Bagus, Jeskyni mnoha štěstí. Tenhle jeskynní pokojíček je dlouhý 641 a široký 429 metrů, výškou sahá k 113 metrům. Jeho plocha tedy činí 154 530 metrů čtverečních. A právě s tím je spojený určitý zádrhel.
Dóm Miao se do knihy světových rekordů zapsal svým objemem. Činí 10 780 000 metrů krychlových.
V soutěživé Číně, v jeskynním systému Gebihe, totiž také mají zajímavý podzemní „pokojíček“. Dóm Miao. A byť jeho rozloha činí jen 140 540 metrů čtverečních – je tedy menší než malajský – délkou a výškou stropů jej výrazně překonává. Objem čínského dómu činí 10 780 000 metrů krychlových, zatímco malajský velikán má „jen“ 9 640 000 metrů krychlových.
Aby se tedy rekordmani nehádali, Číně je ponechán primát nejobjemnějšího dómu, zatímco Malajsii toho nejrozlehlejšího. Ale nebojte, naše Kateřinská jeskyně jim to stejně natře. Má jeskynní malby, kosti medvěda jeskynního a tajnou penězokazeckou dílnu. Kam se na to hrabe Čína a Malajsie.
Dóm Sarawak sice není největší co do objemu, ale je nejrozlehlejší svou plochou.
Největší neznamená nejdelší
Jak vypadá nejdražší kempování ve stanu v celém Vietnamu? Takhle.
Z handrkování Číny a Malajsie o ten největší dóm mají velkou legraci ve Vietnamu. Už od roku 2013 tu totiž mají mezinárodním speleologickým průzkumem i Guinessovou knihou garantován vlastní rekord, titul Největší přírodní jeskyně světa. Je to zkrátka trochu jiná kategorie. Zatímco dóm je jeskynní dutinou, titul největší jeskyně označuje tu největší podzemní prostoru.
Jeskyně Son Doong je sice dlouhá jen devět kilometrů, ale její objem činí 38,5 milionu metrů krychlových. Svými parametry je tedy zatím nepřekonatelná. Klidně do ní vměstnáte čtyřicetipatrový mrakodrap anebo zaparkujete Boeing 747. Ne že by vám tedy něco takového povolili. Tento přírodní unikát je přísně střežený a maximální počty návštěvníků regulovány. I proto Soon Doong může s přehledem aspirovat i na titul Jeskyně s nejdražším vstupným.
Jeskyně Son Doong není nějak mimořádně dlouhá, ale je až neskutečně mohutná.
Lístek pro jednoho člověka vyjde na 3 000 dolarů (přibližně 70 000 korun). A přesto už mají na dvě léta dopředu vyprodáno. Jestli to za ty peníze stojí, to už je na zvážení každého. Posoudit to můžete při virtuální prohlídce.
Utajené poklady thajské džungle. Co skrývá divočina na severu země |
Musí se ovšem nechat, že svou krápníkovou výzdobou rozhodně zaujme, a to co tady, jinde neuvidíte. Pochlubit se mohou například tím největším stalagmitem – krápníkem, co roste od podlahy ke stropu – na světě.
Ten jejich má sedmdesát metrů na výšku. V Evropě se k tomu těžko hledá srovnání. Česku nejbližší je podobný rekordní útvar ve slovenské Krásnohorské jaskyni. Jejich stalagmit, pojmenovaný Krápník rožňavských jeskyňářů, měří třiatřicet metrů.
Yucatan jako ementál
Sistema Sac Actun, ležící západně od Tulúmu, je souborem 228 propojených cenot.
Závrty patří k těm nejtypičtějším a nejobyčejnějším krasovým jevům. Zpravidla vznikají rozpouštěním horniny směrem do podzemí, přičemž na povrchu vytváří mozaiku houpavě zvlněného terénu. Na jednom kilometrů čtverečním jich v krasovém území mohou být desítky, stovky.
V Česku se největší takový závrt, Měšiny, nachází kousek od Ostrova u Macochy. Má průměr 164 metrů a je zarostlý lesem. Dohromady žádná velká senzace. Že to může vypadat i zajímavěji dokazuje příklad z Mexika. Dno závrtu totiž nemusí končit fádním lesíkem, ale může být otevřené ponorem do podzemních prostor a zaplavené. Jako vodní nádrž nebo bazén.
Na poloostrově Yucatan jsou jednotlivé bazénky zatopených závrtů, říká se jim cenoty, hustě rozeseté po džungli. A jsou v podzemí vzájemně propojené.
Propojené cenoty utváří unikátní zatopené bludiště. Dos Ojos jsou jednou z hlavních turistických lákadel yucatanského Tulumu.
Nacházet na dně cenot ostatky zvířat a lidí není mimořádností. Sloužily dřív jako pohřební o obětní jámy.
Zdejší největší komplex, Sistema Sac Actun, ležící západně od Tulúmu, je souborem 228 takových propojených cenot. Dohromady je dlouhý 378,6 kilometrů, a je tedy nejdelším zatopeným jeskynním systémem světa. Těsně, protože jej s každým novým objevem jeskyňářů dohání další rekordní systém mexických cenot, Dos Ojos. Už šest let se spekuluje o tom, že Sac Actun je na něj napojená. Pokud se to prokáže, společnou rozlohou by byly ve světě naprosto bez konkurence. Bez potápěčské výstroje si ovšem jejich prohlídku moc neužijete.
Ty nejhlubší nemají hranice
Jak hluboko přesně leží dno té nejhlubší jeskyně světa? Tato otázka zatím čeká na odpověď. Bude to ale víc než 2197 metrů.
Česko sice zrovna neproslulo mimořádnými jeskyněmi, přesto se do světového žebříčku alespoň v jednom bodu zapsalo. Hranickou propastí, ležící v rezervaci Hůrka, u Hranic na Moravě.
Propast, které se podivují turisté, je hluboká 69,5 metrů a končí hladinou jezírka. Tím to ovšem teprve začíná. Hloubku té zatopené části pod jezírkem totiž zatím neznáme.
Maximální naměřené údaje se pohybují okolo 450 metrů, aniž by bylo dosaženo dna. Čistě spekulativně může být hluboká kilometr. I s tím málem, co o ní dosud víme, nyní Hranická propast platí za nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyně na světě. Byť se tedy o jejím prvenství ve světě mimo Přerovsko moc nemluví.
Podle posledního průzkumu je Hranická propast pod hladinou nejméně 450 metrů hluboká. To z ní dělá nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni na světě.
Jeskynní komplex Voronja-Krubera své dno zatím pořád hledá.
Mnohem větší proslulost se pojí s jeskynní Krubera-Voronja, ležící v Abcházii, ve vápencovém masivu Arabika. Vyšplhat se k jejímu vstupu musíte do nadmořské výšky 2250 metrů. Jen proto, abyste při sestupu do jejích hlubin dalších 2197 výškových metrů zase ztratili. Krubera-Voronja je momentálně nejhlubší jeskyní světa. Hovoří se o ní jako o „obráceném“ Everestu, čtvrtém pólu Země. A její definitivní dno? I to je neznámé, stále ho nebylo dosaženo.
