Jak v teple nenastydnout

- Není to žádný nesmysl, jak by se na první pohled mohlo zdát: při cestování do teplých krajin hrozí turistovi víc než cokoli jiného obyčejné nachlazení, v horším případě angína. Jak je to vlastně možné a co proti tak nečekané komplikaci na cestách podniknout? Možnost setkat se s tímto zvláštním jevem je o to vyšší, čím více lidí si zvyká cestovat za teplem, když ve zdejších zeměpisných šířkách zahajuje svou vládu podzimní a zimní nečas. Tělo je mnohdy oslabené nejrůznějšími chřipkovými epidemiemi a v teple se nemoc může naplno provalit. A však hlavní příčina bývá jinde a skrývá se za poměrně jednoduchým technickým zařízením klimatizací.

U méně zkušených cestovatelů to probíhá téměř vždy podle stejného scénáře: po příletu do teplého zeměpisného pásu se každý snaží co nejrychleji a co nejvíce ohřát - a když už se přemíry tepla nasytí, přesune se do příjemného chládku klimatizované místnosti. Přesněji řečeno šlo by o příjemný chládek, kdyby tělo neutrpělo šok z náhlých výkyvů teplot. Potom stačí párkrát přejít ze sluneční výhně do chladného dechu klimatizované místnosti - a známé škrábání v krku či začínající rýma je tu. Přitom stačí málo. Možná to nezní příliš logicky, ale na cestu do teplých krajů není od věci přibalit si s sebou přinejmenším svetr. A ten přes sebe přehodit vždy při vstupu kamkoli, kde hučí ventilátor. Alespoň do té chvíle, než se tělo stačí aklimatizovat. Mezi nejdůležitější opatření patří vypínání klimatizace, či alespoň její omezení na minimum předtím, než půjdete spát. Aby v pokoji nebylo nesnesitelně, je třeba už ve dne zatahovat závěsy a zbytečně neotvírat okna, aby se dovnitř nedostalo příliš mnoho žáru. Vypnutím chladícího zařízení zabráníte nadměrnému vysušování dýchacích cest a podstatně tak můžete omezit riziko nachlazení. Dalším nebezpečím v teplých krajích je nadměrná konzumace chladných nápojů. Všimněte si, že tamější obyvatelé zahání žízeň často čajem či ne příliš chladnou vodou. Také chladničky nastavují tak, aby džusy a limonády v ní uložené nechrastily ledovou tříští, ale měly jen osvěžující teplotu. Proto i například pivaři by se měli spokojit s o něco vyšší teplotou svého oblíbeného moku, než je ta ze »sedmého schodu«. V opačném případě na sebe bolení v krku nenechá dlouho čekat. A ještě jedno pravidlo stojí za připomenutí: při návratu domů není marné se trochu přiobléci. Bude to opět chvilku trvat, než si tělo zvykne na nepřízeň počasí, kterému bude vystaveno po dlouhé zimní měsíce. Takže ke svetru není zbytečná ani lehčí bunda či kabát.