„Tento klášter je obvykle celý zaplavený vodou. Když přijdou deště, opravdu neuvidíte nic,“ říká Somchai Ornchawiang, důchodce, který si přišel klášter prohlédnout.
Chrám, který byl centrem velké komunity, teď po letech znovu ožil.Vyrostl u něj i Yotin Lopnikorn. „Když jsem byl malý, dávali jsme si vždy s kamarády sraz u soch slonů, které byly před hlavní budou a kde jsme si vždy hráli. Pro děti to bylo důležité místo,“ říká Yotin a ukazuje na kameru dobové fotografie ze svého dětství.
Chrám zaplavila přehrada v devadesátých letech. Od té doby funguje jako protipovodňové opatření a zároveň poskytuje vláhu farmářům. Právě ty ohrožuje současné sucho nejvíc.
Zatímco normálně je dostatek vody na zavlažování více než milionu akrů půdy, teď stačí sotva na tři tisíce. „Lidé ve všech sektorech si musí být tohoto problému vědomi, musí změnit způsob, jakým nakládají s vodou,“ říká Supachai Manokarn, ředitel přehrady Pa Sak Jolasid. „S vodou teď musíme šetřit, protože věřím, že taková sucha se budou opakovat.“
Chrám je podobně vidět už podruhé, naposledy ho hladina přehrady odhalila v roce 2015
