Pokud se člověk rozhodne navštívit letošní světovou výstavu, měl by se připravit na dvě věci: bude zaplaven různými multimediálními atrakcemi a vysokými cenami, nad nimiž se podivují i domácí Němci. Pokud se na tyto dvě věci připravíte, můžete vstoupit. Hlavním tématům, ochraně životního prostředí a budoucnosti, se věnují pavilony bohatých zemí, zatímco ty chudší pojímají výstavu především jako možnost přilákat bohaté německé turisty. Stojí za to ji vůbec navštívit? Ano, je tam několik míst, která asi jinde neuvidíte. Jako celek však působí rozpačitě. A dá se to stihnout za jeden den? Také ano. Buď vidíte mnoho věcí v rychlosti, anebo jen pár velmi zevrubně. V obou případech se vyplatí se na výlet pečlivě připravit. "Jůůů," skupinka českých turistů se zvědavě otáčí kolem naleštěného audi, skrz jehož karoserii roste strom. Ještě než se člověk stačí zamyslet nad tím, jak to moderní umělec udělal, čeká ho další šok. Telefonní budka plná rybiček. Plovoucích, živých. Ještě jste ani nevstoupili do žádné haly, a už víte, že Expo je plné bizarností. Pokud jste zarytým zastáncem tradičního umění a pojetí výstav, na Expo zapomeňte. Budoucnosti se kromě národních pavilonů věnují tematické parky. Proto je dobré začít tam, v halách 4 až 9, a vybrat si z jedenácti témat to, které je člověku nejbližší. Milovníci vědy a sci-fi si jistě nenechají ujít procházku s roboty v parku budoucnosti práce. Tyto roztomilůstky ze všeho nejvíce připomínají různě veliká vajíčka. Pohybují se v temném prostoru, a když do vás narazí, začnou promítat úryvek z filmu o vědě. Sympatický vláček v druhé hale vozí turisty skrz historii člověka. Řady blikajících obrazovek a uměle znějících hlasů vysvětlují nejnovější vědecké objevy. Kdyby vás u vchodu nenasměrovala do šeré haly hezká hosteska, tak by vám bylo z té přemíry techniky trochu úzko. Absolutním vrcholem je pavilon s výstavou Planeta vizí a 21. století. Ohromeni téměř živým obrazem rajské zahrady postavené na stropě hlavou dolů a odrážející se v jezírku vstoupíte do obrovské místnosti s dalekohledy a fantaskními panoramaty minulosti, současnosti i budoucnosti. Na kamenech, které v sobě mají počítačové obrazovky, sedí školáci a s vážnou tváří si prohlížejí programy o vývoji technologie. Tady se zatajeným dechem pod babylonskou věží uvěříte, že technický pokrok na planetě Zemi vůbec není radostný. "To se musel někdo zbláznit," komentuje usedlý pár německy prosklenou podlahu, v níž jsou zakrslé postavičky obklopené neidentifikovatelnou hmotou. Tady se moderní umělci vyřádili měrou vrchovatou. Tak budou podle autorů expozice vypadat vykopávky z jednadvacátého století. Bludištěm plným roztodivných artefaktů vás provází reportérka a hovoří na vás z desítek obrazovek a pláten. Vůbec, počítače vládnou mnoha pavilonům na Expu a lidé jsou hodně potlačeni. V národních pavilonech s vámi nekomunikují většinou lidé, ale stroje. Architekti staveb jednotlivých zemí jako by se chtěli předehnat v bizarnosti objektů. "Vítejte, pojďte dál a hrajte si," uvádějí vás hostesky finského pavilonu, oblečené do šaškovských uniforem. Dívky u jednotlivých staveb polidšťují přetechnizovanost výstavy, kterou je tak možné pojmout i jako celosvětového průvodce po ženské kráse. Jako magnet přitahuje návštěvníky nejvyšší budova, nizozemský pavilon, který představuje průřez zemskou kůrou. Finský, dánský a švédský pavilon zase kloubí tradice ochrany životního prostředí a moderní techniky. Jinak by nebylo možné ve výšce třetího patra finského pavilonu vytvořit dokonalou iluzi jednoho z tisíců jezer se zpívajícími ptáky, potápějícími se kachnami a šuměním lesa. Nebo vidět a slyšet život normální rodiny v prostorovém zobrazení dánského pavilonu, který ukazuje, jak (ne)hospodaříme se zdroji pitné vody. Nebo sáhnout si či hrát si neomezeně dlouhou dobu s některým z interaktivním objektů švédského pavilonu. Estoncům se podařilo vytvořit dokonalou iluzi studeného severu, protože pod nohama vám plují kry a nad hlavou duje střecha, u Britů si zase můžeme pohrát s řadou počítačových vymožeností, u Francouzů se zase projdete věkem rychlosti a pohybu... a už se vám z té přemíry moderní techniky začíná točit hlava. Je čas na odpočinek od modernity. "Dýky, šátky, nádobí," nabízí vám příjemně vtíravý arabský obchodník v jemenském pavilonu, který ze všeho nejvíce připomíná orientální bazar. Podobně uklidňující je sousední jordánský pavilon. Jiným druhem relaxace je návštěva nepálského objektu. V příjemném prostředí vzdušné stavby připomínající himálajské chrámy můžete pozorovat řezbáře při práci, podobně jako ve srílanském pavilonu brusiče diamantů či ve stánku Dominikánské republiky baliče doutníků. Nemusíte přitom mezi jednotlivými halami spurtovat, abyste všechno stihli během jednoho dne. Je možné si dávat klidné přestávky u Kolumbijců na jejich vynikající kávě. "Ááááááá," ruší výkřiky omladiny, která se nechává vystřelovat na pouťové atrakci - železné kleci zavěšené na gumě - do prostoru. U Arménů stojí za to ochutnat znamenitý chléb lavaš. Anebo si v klidu sednete v lucemburském pavilonu ke klávesnici a obrazovce a stanete se součástí moderní počítačové expozice. Haly v severní části výstavní plochy, kde vystavují většinou malé státy, je možné jen v klidu projít. Až na řídké výjimky (albánský bunkr, arménská Noemova archa či slovenské magické oko) tam jenom ztratíte čas mezi turistickými fotografiemi a záplavou letáků. "Konečně, můj milý!" Vousatá nevěsta se vrhá na jednoho z návštěvníků. Jste svědky jedné z řady scének, které po celém výstavišti připravují desítky bavičů, kteří nenechají turisty ani chvíli bez oddechu. Opět si uvědomíte, že v záplavě techniky člověka potěší i průměrný vtip, který má lidský rozměr a směje se mu i vodou z dětské pistolky postříkaný nešťastník. Každodenní program je možné najít v deníku Expo journal, který lze dostat zadarmo. Stojí za to se do nich podívat hned ráno: na výstavišti se koná řada koncertů či představení. Může jít o etnickou hudbu z hloubi černé Afriky, plytký europop, nebo naopak velmi vážnou hudbu. Nabídka je každý den široká už proto, že téměř každý den má za "svůj" některý stát či firma. Hezkým zakončením dne, pokud ještě máte sílu, je pohled z věže Deutsche Post ve východní části výstaviště. Najednou zjistíte, že těch zajímavých míst je přece jen více, než můžete za jeden den obejít. Japonský, možná až přetechnizovaný pavilon, monačtí delfíni, kus nefalšované pouště přivezený ze Saúdské Arábie, švýcarské dřevěné bludiště nebo celodřevěný a jinak průměrný český pavilon. I tak ale zůstává v návštěvníkovi pocit, že od světové výstavy by očekával trochu víc než jen nesčetné množství blikajících obrazovek, mluvících podlah a ztřeštěných nápadů ultramoderních výtvarníků.
Může se hoditLístky na EXPO 2000 oficiálně prodávají v České republice tři cestovní kanceláře: Cestovní kancelář Českých drah, Wolff Travel International a Fischer. Ceny: jednodenní 69 DM na osobu, vícedenní 62 DM na den, studentská 49 DM. Na koruny se přepočítává podle aktuálního kursu. Na místě jsou lístky o 10 DM dražší, o víkendu a o svátcích o 20 DM. CK Českých drah nabízí zvláštní jednodenní sobotní zájezdy lehátkovým vlakem, kde v ceně je zahrnuta doprava a vstupenka na výstavu. Ráno v sobotu do Hannoveru přijedete, večer odjedete. Cena lehátka včetně pojištění a vstupenky na Expo je 5590 Kč, pro čtyřčlennou rodinu 21 260 Kč. Výstaviště se otevírá v 9.00, zavírá o půlnoci. Pavilony se zavírají ve 21.30, potom fungují jen restaurace a diskotéky. Zakončením dne je ohňostrojová show flambee ve 22.30. Nabídka různého občerstvení je bohatá, leč velmi drahá (např. párek v rohlíku za 5,50 DM, bageta za 6 DM, sklenka vína 7 DM). Vynález českých turistů, vlastní svačiny, tu v hojné míře využívají i Západoevropané. Mapu výstaviště pořídíte za 5 DM, podrobného průvodce za 15 DM. Areál se skládá ze dvou částí: centrální a východní. Nejlépe je hned u vchodu či u některého z desítek všudypřítomných průvodců si nechat poradit, co vlastně chcete vidět. Anebo přímo zakoupit průvodce či mapu. Pozor, pokud budete v anglické verzi mapy hledat český pavilon, hledejte jméno Chechnya - Čečensko. Není známo proč. Při plánování jednodenní návštěvy je třeba vzít v úvahu dlouhé fronty, které se tvoří především u finského a nizozemského pavilonu a u parku 21. století. I u dalších objektů vás budou hostesky usměrňovat tak, abyste se příliš netlačili. Základní i aktuální informace o dění na Expu lze získat na internetové adrese www.expo2000.de
DOPRAVAK výstavišti jezdí řada tramvají a autobusů, pokud máte již zakoupenou vstupenku, tak už si nemusíte kupovat lístek. Na samotném výstavišti máte několik možností: pěšky (fyzicky náročnější, ale nic vám neunikne), lanovku (krásný výhled, 5 DM), elektroběžku (dobrodružné, 50 DM na dvě hodiny) a elektromobil (pro starší a unavené, 210 DM na dvě hodiny pro dvě osoby, 320 DM pro čtyři). Vlastní koloběžky jsou zakázané, leč hojně používané.
 Orientální bazar po Jemensku |
 Udělejte si přehled z lanovky nad výstavištěm |
 Recyklační pavilon firmy Dual Systems |
 Moderní umění: Jak to tam dostali? |
