Ve zdejší NHL působí mnoho vynikajících slovenských hokejistů ve většině případů opor svých týmů. Jmenujme ty nejznámější: Miro Šatan, Robert Petrovický, Robert Švehla, Jozef Stumpel, Marian Hossa, Luboš Bartečko, Pavol Demitra, Michal Handzus, Zdeno Chara, Richard Zedník, Lubomír Višňovský a Marian Gáborík, přičemž los angelský Ziggy Palffy a waschingtonský Peter Bondra patří k absolutní špičce. Je nesporné, že se jmenovanými hráči doplněnými špičkovými slovenskými hokejisty, kteří působí v Evropě, by Slovensko bylo vážným kandidátem na jednu z medailí, možná tu nejvyšší.
Kdyby ovšem vždycky nebylo to pověstné „kdyby“. Vraťme se nyní k posledním Zimním olympijským hrám v roce 1998 v japonském Naganu. NHL byla sice za účelem účasti nejlepších z nejlepších hokejistů na ZOH v Naganu přerušena, ale pouze pro samotné hry, nikoliv pro kvalifikační zápasy.
Slovensko, které se muselo nejprve kvalifikovat, tehdy nominovalo pro kvalifikaci amatérské a poloprofesionální hráče v naději, že nadšení a motivace těchto hokejistů vyburcují maximální výkon a tým bude v kvalifikaci úspěšný, podobně jako byly úspěšné amatérské týmy amerických hokejistů na ZOH v roce 1960 ve Squaw Valley a v roce 1980 v Lake Placid, kdy v obou případech tito amatéři svým elánem porazili ve finálových zápasech favorizované Sověty, v oněch letech takřka bezkonkurenční, a získali zlaté medaile.
Po úspěšné kvalifikaci měli tým posílit špičkoví slovenští hráči z NHL. To se však bohužel nestalo. Slovensko se na ZOH v Naganu nekvalifikovalo a pokud se nenajde kulantní řešení, které by vyhovovalo všem zainteresovaným stranám, situace se bude opakovat. Známý torontský sportovní novinář Al Strachan přiléhavě označil tento stav výrokem: „ Pro NHL se olympijský ideál mění v olympijskou noční můru.“ V kuloárech NHL se proslýchá, že by mohlo dojít k revoltě slovenských hokejistů, při které by někteří z nich (podle rozpisu zápasů) vynechali až tři utkání NHL, aby se zmíněné kvalifikace mohli zúčastnit.
Vedení NHL se touto věcí zatím nezabývalo, ale je jasné, že problém je na světě. Přirozená a zdravá hokejova rivalita mezi Čechy a Slováky, kteří by mohli za určitých podmínek sestavit vynikající tým, schopný obhájce zlaté medaile z Nagana porazit, přináší v daném stavu slovenským hráčům značnou frustraci. Jeden slovenský hokejový funkcionář vznesl v tomto směru ne zcela neopodstatněnou otázku: „Jsou tyto olympijské hry (ZOH 2002 Salt Lake City) světové nebo severoamerické?“
Není jisté, že všichni výše jmenovaní hráči by se aventuální revolty zúčastnili, ale lze si těžko představit, že někteří hráči budou riskovat nařčení, že jsou nevlastenečtí a nesolidární. Někteří z nich podle dostupných informací jsou iniciátory této revolty. Pokud by k tomu došlo, důsledky pro slovenské hráče by byly velmi těžké. Komisař NHL Gary Battman nedávno prohlásil, že dojde-li k dilematu mezi olympiádou a NHL, musí být (v souladu s řády a smlouvami) na prvním místě NHL.
Za takových okolností by zprotivivší se hráči mohli být penalizováni jednak Ligou a jednak svými kluby. Ze strany klubů by to mohlo znamenat např. vypovězení smlouvy hráči, se kterým klub není spokojen a potřebuje se jej zbavit. Pro hráče by revolta též znamenala velkou finanční újmu. Zatímco pokuta NHL za nedostavení se na zápas je pouze 1000 dolarů, suspendace bez placení (suspension without pay) hráče klubem by jej mohla stát i několik set tisíc.
Mluví se o dalších možnostech, jak prekérní situaci předejít. Mnozí činovníci NHL navrhují, aby byl Ligou vznesen požadavek vůči International Ice Hockey Federation (IIHF), která má pod patronací olympijský hokejový turnaj včetně kvalifikace, aby nedala slovenským hráčům z NHL souhlas k účasti v kvalifikaci, bez něhož nemůže žádný hráč na ZOH startovat.
Vzhledem k existujícím vztahům mezi NHL a IIHF, je téměř jisté, že by požadavku bylo vyhověno. Toto teoretické řešení by však bylo vůči hokejovému národu, který dal světu druhého nejlepšího hokejistu NHL osmdesátých let Petera Šťastného (lepší než Peter byl v této dekádě jen legendární Wayne Gretzky) velmi kruté. A navíc z dlouhodobého hlediska by daný problém, pokud by se Slovensko nekvalifikovalo i bez hráčů NHL, stejně nevyřešilo.
Slovenští hráči oprávněně poukazují na klauzuli v Olympijské dohodě, ve které se doslova praví, že NHL je zavázána udělat vše, co je v jejích silách, aby hráče pro ZOH uvolnila. Na základě této klauzule je Liga v období ZOH přerušována. A zde je opět ten pověstný háček, který celou věc zpochybňuje. V klauzuli není zmínka o kvalifikaci a tudíž je z právního hlediska předmětem různých interpretací. V tomto víceméně patovém stavu přichází na scénu jedna perlička z olympiády v Naganu.
Těsně před olympiádou v zápase NHL udeřil Ruslan Salei protihráče Sergeje Krivokrasova hokejkou do hlavy. Byl za to NHL suspendován ke dvěma zápasům, času využil k účasti na kvalifikačních zápasech ZOH. Tak se stalo, že zatímco Salei aktivně pomáhal svému národnímu týmu Kazachstánu, Bondra, Palffy a spol. plnili závazky vůči svým klubům v NHL.
Jako velcí fanoušci a milovníci tohoto krásného sportu, který symbolizuje Kanadu stejně jako Česko a Slovensko, věříme, že se najde decentní řešení, při kterém budou vytvořeny férové podmínky, k tomu, aby mohli Golonkovy a Dzurilovy nástupci důstojně reprezentovat svou rodnou vlast.
Z ontarijského Bramptonu své čtenáře zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com
 Slovenský obránce Floridy Róbert Švehla si v tomto okamžiku bez potíží poradil s piitsburghským Petersonem. Stejně tak tomu bylo i v celém zápase, v němž nakonec vyhrála Florida 4:1. |
