Sehnat na Šumavě stavební pozemek za přijatelnou cenu? Dnes nereálné. Pokud by začal platit nový zákon o Šumavě z dílny Plzeňského kraje, ceny parcel by pravděpodobně klesly. A rázem by jich bylo víc. Nové ustanovení prošlo v úterý večer do druhého čtení ve Sněmovně.
Ekologičtí aktivisté se teď obávají, že se národní park přemění v lunapark, vyrostou nové penziony, letní sídla, lanovky, sjezdovky či golfová hřiště. Kromě toho by těžba dříví a jeho prodej byla pod taktovkou regionálních politiků minimálně prapodivná.
Šumava na zákon čeká 22 let
Ačkoliv návrh Plzeňského kraje už předloni vláda smetla ze stolu jako plný chyb, přesto jej teď poslanci pustili dál.
Šumava na svůj zákon čeká 22 let, ale Plzeňský návrh má řadu faktických nepřesností. Zmiňuje kroky, které jsou v rozporu se zákony, a ani Šumavským se příliš nezamlouvá.
Navrhuje podřídit tisíce hektarů lesů pod lesní zákon. Ty dnes podléhají přísnému zákonu na ochranu přírody a krajiny. A počítá s tím, že správa šumavského parku založí společnost, která by získávala všechny zakázky na těžbu a prodej cenného šumavského dříví.
"Když toto čtete, tak na vás dýchne vize Plzeňského kraje na budoucí podobu národního parku. Tou je plantáž prken obhospodařovaná moudrým plánovačem lesníkem, hezký hospodářský les, kde budou v pravidelných řádcích rozestavěny smrky a kde budou zaměstnanci správy odklízet šišky a větve ze země, aby houbaři nezakopli," kritizoval ve Sněmovně jihočeský poslanec Viktor Paggio (LIDEM).
Podle realitních makléřů je zase problematický paragraf, který rozšiřuje třetí zóny parku. Současných pět procent, kde se může stavět, by se mohlo rozrůst téměř na sedmdesát procent.
"Radikální změna by otevřela většinu parku další zástavbě hotely, sjezdovkami, lanovkami či golfovými hřišti," řekl ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Prodej a těžbu dřeva má řídit obecně prospěšná společnost
Zákon navrhuje v prvních a druhých zónách stavět pouze stavby pro ochranu přírody. Ve třetí zóně pak stavby pro rybářství, myslivost, zemědělství, turistiku, sport. V nově zamýšlené čtvrté, která vznikne ze současné třetí, pak cokoliv, co bude v souladu s územními plány. "Územní plány obcí jsou nyní nějak nastavené a není možné je ze dne na den změnit. Pokud by však tato příležitost byla, určitě by zájem investorů byl. Je to logické a v tu chvíli by ceny pozemků spadly," předvídá realitní makléř Martin Šlajcher.
Dalším kontroverzním návrhem je vznik obecně prospěšné společnosti pro těžbu a prodej dříví. Potíž je v tom, že správa parku nemůže podle zákona žádnou takovou společnost založit. Není určena pro generování zisku. Ten smí použít jen na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla založena.
Plzeňští pak navrhují, aby v šestičlenné správní radě společnosti zasedali dva zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje, dva státní úředníci z ministerstev životního prostředí a zemědělství a jeden člověk navrhovaný šumavskými obcemi. Kdo by byl šestým členem, návrh neřeší.
Předlohu zákona kritizuje i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS. Současná vláda se už jednou proti zákonu postavila.
Pokud Plzeňský kraj předpokládal, že vlastním zákonem pomůže šumavským obcím, ani u nich příliš zastání nenašel. Šumavským starostům vadí zejména to, že jej plzeňští krajští radní napsali sami a vůbec s nimi nekonzultovali. "Proto jsou tam věci, které jsou pro nás naprosto nepřijatelné. Návrh se v podstatě zabývá jen kůrovcem, nemá žádnou jinou ambici, aby vnesl jistotu do regionálního rozvoje a rozvoje obcí," kritizuje starosta Modravy Antonín Schubert.
I vedení šumavského parku by bylo raději, kdyby byl přijatý zákon, který vzniká na ministerstvu životního prostředí jako vládní návrh. Ten připravuje dvacítka starostů, politiků, biologů, lesníků, právníků i zástupci aktivistů."Kompromis zákona o Šumavě je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Díky různorodému spektru názorů dává záruku, že bude dlouhodobě akceptovatelný všemi stranami. Proto jej preferujeme," dodal ředitel parku Jiří Mánek.
