Návrh zákona, který má iDNES.cz k dispozici počítá s tím, že by do první zóny připadlo 22, resp. 26,5 procenta rozlohy parku. Čtyři a půl procenta by totiž byla dočasně zásahová kvůli napadení stromů kůrovcem. Jakmile by se ho podařilo dostat pod kontrolu, byly by zde zásahy také zakázány.
Na převod do bezzásahové první zóny by se podle návrhu současně připravovala další území o rozloze 5 777 hektarů (8,5 procenta plochy národního parku). Převod by přitom probíhal ve třech etapách - v horizontu patnácti, třiceti a pětačtyřiceti let.
Tři zóny parkuNový zákon rozděluje park na tři zóny. Do první bezzásahové zóny bude patřit 26,5 procenta území parku. Druhá zóna bude rozdělena na dvě části – na část A a část B. Část A (8,5 procenta) bude vedení parku přesně stanoveným způsobem a podle časového plánu systematicky připravovat na vstup do první bezzásahové zóny. Část B (60 procent) na vstup do první zóny připravována nebude, místo toho zde bude povinnost zasahovat proti škůdcům. Třetí zóna (5 procent) bude určena k trvalému rozvoji místních obcí. |
"Jedenáct let starý plán péče stanovil cíl rozšířit území ponechané přírodě na nejméně 50 procent do roku 2030. Ministerstvo platnost plánu loni prodloužilo. Ovšem podle návrhu zákona, který ministr předkládá, má v budoucnu mít první, nejpřísněji chráněná zóna parku pouhých 35 procent, a to až v roce 2057. V evropských národních parcích mají jádrové zóny obvykle více než 75 procent rozlohy parku," namítají ekologové z Hnutí Duha.
"Plocha NP Šumava je z velké části ekosystémem, který není přirozený a který je narušený člověkem. K zásadním změnám složení dochází zejména v lesích, kde chybí buky a jedle. Pokud bychom zbrkle toto území převedli do prvních zón s bezzásahovým režimem, přinesla by změna škody v podobě rozpadů celých ekosystémů. To je nepřijatelné," sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
"Z tohoto důvodu je jasně dané, jak se při převodu území do prvních zón bude postupovat, aby škody a rizika byly co nejmenší. Musíme si uvědomit, že zásah člověka do Šumavy trvá dvě stě let, na nápravu tohoto zásahu máme ale patnáct, třicet nebo 45 let," dodal.
Ekologové: Ať Chalupa park rovnou zruší
"Zákon otevírá dveře národního parku těžařům a developerům na úkor chráněné přírody a turistů. Umožní nové developerské projekty a mamutí stavby v srdci národního parku. Možná by bylo poctivější, kdyby ministr Chalupa rovnou navrhl park zrušit, když vzácná příroda kmotrům ODS tolik překáží," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Kritiku sklidil i plán postavit lanovku a sjezdovku na Hraničníku. "Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení. Tuto část Šumavy zákon dokonce přímo vyškrtává z národního parku," uvádějí ekologové.
"Území, kde by se lanovka budovala, je z 90 procent v souvislých lesních porostech. Odlesnění skoro devíti hektarů pro sjezdovku a přes čtyři hektary průseku pro lanovku by ovlivnilo odtokové poměry v území. Stavbou by byla zničena či negativně dotčena území, na kterých se nacházejí ohrožené druhy flóry a fauny," uvedli už dříve posuzovatelé vlivu stavby na životní prostředí ve svém rozhodnutí (čtěte více).
Chalupa plán předloží poslancům spolu se svými kolegy z ODS. V platnosti by měl vydržet několik desítek let. Neměl by se totiž už opakovat scénář, kdy s novým ministrem vždy přichází nový systém péče o Šumavu, což vede ke zmatkům. Časté změny ve způsobu hospodaření podle ekologů také stojí za problémy v parku.
