„Mám radost, že už je to za mnou. Právě jsem ukončila studia na Jihočeské univerzitě a zároveň na Univerzitě veterinárního lékařství ve Francii. Dostanu titul doktor a diplom z obou univerzit,“ říká Marie Jalovecká.
Po dvou hodinách, které jí zabrala obhajoba disertační práce před mezinárodní vědeckou komisí, se může mladá žena konečně uvolněně usmát. Za 180stránkovou práci sklidila pochvalu.
Oproti klasickému doktorátu musí doktorand například studovat i na zahraniční vysoké škole, disertační práci napsat v cizím jazyce a u její obhajoby musí být nejméně dva zahraniční oponenti.
„Tři roky jsem studovala půl roku na univerzitě v Budějovicích a půl roku ve Francii. Když jsem tam přijela poprvé, uměla jsem jen merci a bon jour. Ale měla jsem štěstí, že moje česká školitelka umí skvěle francouzsky a zaplatila mi jazykové kurzy. Chodila jsem do nich po večerech, a protože jsem musela mluvit v běžném životě i s kolegy v laboratoři, teď se francouzsky domluvím plynně,“ líčí mladá vědkyně.
Biologie ji zaujala už v dětství
Biologie ji fascinuje už od dětství, proto si k jejímu studiu vybrala Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity, která je propojena s vědeckým zázemím Biologického centra Akademie věd ČR.
„Když jsme nastoupili na vysokou školu, mohli jsme se během úvodních seminářů podívat, co se vůbec v Budějovicích za vědu dělá. A mně se líbili paraziti, tak jsem si už během studia domluvila stáž v jedné laboratoři Parazitologického ústavu,“ vzpomíná.
Zatímco při bakalářském a magisterském studiu se věnovala parazitům ve střevech, během doktorského studia se zaměřila na parazity přenášené klíšťaty. A vybrala si krevní prvoky z rodu Babesia, kteří infikují zvířata i člověka. Mezi laickou veřejností nejsou na rozdíl od viru klíšťové encefalitidy a bakterií Borrelia moc známí.
„Je pravda, že pro nás je to nové téma, nicméně není nové pro vědu. Na ústavu máme skvělé zázemí pro studium klíšťat a klíšťaty přenášených onemocnění a myslím si, že byla škoda studovat pouze boreliózu a klíšťovku, když můžeme zkoumat dalšího parazita, který je také problém,“ říká Jalovecká.
Objevili vzácný druh parazita
Během svého studia zavedla model Babesie, který může posloužit vědcům nebezpečné prvoky prostudovat do hloubky.
„A nyní se teprve rozvíjí, k čemu všemu ho můžeme využívat. Teď se na to soustředíme a získáváme granty. Čeká nás ještě spousta práce a budu v tom výzkumu pokračovat,“ vysvětluje s tím, že v Evropě onemocnění zvané babezióza moc časté není.
„Ale poměrně časté je v Americe, kde způsobuje komplikace a můžete se nakazit i přenosem přes krevní transfuzi,“ srovnává.
Vědci zjistili, že v Evropě působí jiný druh parazita, který je poměrně vzácný. Ale když už člověka infikuje, může být onemocnění závažné a končit i smrtí.
„Vyšetřovali jsme pacienta z Norska, který bohužel později babezióze podlehl. Ohroženi jsou především lidé s oslabenou imunitou. Není nutné, aby to byli jen starší lidé s dalšími chronickými chorobami, může to být i mladý člověk třeba po chemoterapii,“ dodává Jalovecká.
Ačkoli o své práci mluví s nadšením a je vidět, že ji paraziti opravdu baví, nežije jenom v laboratoři. „Mám spoustu koníčků. Ráda čtu knížky, s přítelem jezdíme na výlety, lezeme po skalách, jezdíme na kolech,“ vypočítává. Kondici posiluje také během, leckdy běží i z domu na Dobré Vodě osm kilometrů do práce v krajském městě.
