Celou svou vědeckou kariéru se německý biolog Hendrik Küpper specializuje na výzkum kovů v rostlinách a ve svém oboru patří ke světové špičce. Před dvěma lety se přestěhoval z Kostnice do Českých Budějovic a nastoupil do Biologického centra Akademie věd ČR, kde měl od ministerstva školství získat 60 milionů korun na svůj projekt Kovy, rostliny a lidé.
Jeho žádost o grant procházela schvalovacím procesem dobře, rozhodnutí mělo padnout v květnu 2014 a projekt začít v červnu, a tak německý profesor zahájil přesun do Česka.
Ukončil své působení na univerzitě v Kostnici, koupil dům v Budějovicích, vypsal mezinárodní konkurz na členy týmu, pozval a vybral kandidáty, připravoval výběrová řízení na nákup přístrojů, objednal stěhování laboratoře do Čech.
A pak ministerstvo program na přitáhnutí špičkových vědců na česká pracoviště stoplo a v souvislosti s českou vědou padaly výrazy jako mezinárodní blamáž či banánová republika. Německý vědec si však odřízl cestu zpět a v červnu 2014 dorazil do Budějovic i s kamionem speciálních laboratorních přístrojů a vybavení za 27 milionů korun.
Po dvou letech v omezených finančních podmínkách se konečně může radovat – na svůj výzkum nyní získal štědrý grant ve výši 131,7 milionu korun z Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání, a tak může bádání rozjet naplno.
„Začátek byl velmi náročný. Měli jsme velmi omezené finance a mohli se věnovat jen malé části výzkumu, který jsme původně plánovali,“ vzpomíná 42letý Küpper, který s využitím laboratorních přístrojů přivezených z kostnické univerzity založil na Ústavu molekulární biologie rostlin nové Oddělení biofyziky a biochemie rostlin.
Měď, chrom, kadmium, železo, mangan, zinek
V novém výzkumu se se svým mezinárodním týmem zaměřuje na to, jak kovy působí na rostliny. Měď, chrom, kadmium, železo, mangan, zinek a další kovy přijímají rostliny z prostředí, protože mnoho z nich potřebují pro správné fungování buněk.
Tyto prvky potřebují také zvířata včetně lidí, takže obsah kovů v rostlinách je nezbytný pro správnou výživu člověka. Ten je přijímá v potravě, když jí rostliny nebo zvířata.
Při výzkumu metabolismu kovů v rostlinách chce tým vědců dosáhnout takových výsledků, které v budoucnu pomohou například odhadovat ekologická rizika, vylepšit způsoby hnojení či šlechtění zemědělských plodin nebo využívat rostliny k odstraňování toxických kovů ze zamořené půdy a vody.
„Rostliny si vybíráme podle toho, co právě zkoumáme. Pro některé projekty se používají zemědělské plodiny jako sojové boby nebo rýže, pracujeme ale také třeba s řasami, sinicemi či bakteriemi,“ vysvětluje Küpper v místnosti připomínající skleník s několika truhlíky rostlin, které vypadají na pohled docela obyčejně a v přírodě člověka ničím neuchvátí.
Ale vědci s nimi pracují doslova v rukavičkách – například zelené podlouhlé lístky vyrůstající v přízemních růžicích opatřené latinským názvem Noccaea Caerulescens, s českým názvem penízek modravý, jsou nejlepším pohlcovačem kadmia.
„Spousta rostlin je známých, že absorbují nikl. V Africe používají tyto rostliny pro těžbu kovů. To znamená, že je nechají narůst, pak je usuší, spálí a dostanou z toho kovy,“ popisuje německý profesor, k jehož zálibám patří fotografování přírody, klasická hudba a zahradničení.
Nový grant mu zajistí peníze na výzkum až do ukončení projektu v roce 2022. Z celkové částky 131,7 milionu korun padne přibližně 60 milionů na nákup speciálních přístrojů. Jeden z nejdražších – spektrometr pro měření ultranízkých koncentrací kovů za 15 milionů korun – se stane srdcem nové laboratoře ultrastopové analýzy.
Pro tak citlivé přístroje tu musí nyní udělat stavební úpravy laboratoře s nastolením enormně čistých podmínek. Nesmí tam být prach ani kovové nádoby či součásti oblečení. Otázku, jak naloží se svými brýlemi, už má šéf vědeckého týmu vyřešenou. „Obroučky mám z titanu a titan zkoumat nebudeme, takže nám vzorky kontaminovat nebudu,“ říká Küpper s úsměvem.
