Vědce bude kromě výskytu zajímat také šíření velké sladkovodní ryby a otestují si také různé metody jejího odlovu. S tím jim pomohou komerční a sportovní rybáři. Právě ti stojí za masivním přemnožením sumců na jihu Evropy, když je do tamějších vod zavlekli.
„Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor decimující veškeré původní ryby včetně vzácných a endemických. Navíc zde nemá přirozeného nepřítele,“ říká vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Výzkum zabere přibližně pět let, přičemž hlavním místem jejich působení bude italské jezero Maggiore. České nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice nedaleko Karlových Varů v projektu poslouží jako kontrolní systémy, protože hydrobiologové zde mají obsádku sumce velkého detailně zmapovanou.
Odborníci nejprve chtějí otestovat různé metody odlovu v závislosti na dané nádrži. „Můžeme pro něj využít elektrický agregát nebo tenatové sítě. Nám se osvědčila metoda dlouhých šňůr využívaná na moři na lov velkých predátorů, která je velmi efektivní a navíc zaručuje, že se bude chytat jen sumec,“ popisuje Lukáš Vejřík z českého týmu. Testovat se budou i jiné techniky lovu, například lov harpunou ve velkých hloubkách italských jezer.
Český tým má dále na starosti kalibraci metody pro zjištění přítomnosti sumce ze vzorků vody, a to pomocí environmentální DNA. Cílem mezinárodní skupiny je pak snížit populaci sumce ve velkých jezerech o 10 procent, v menších na polovinu a v pěti izolovaných jezerech na pouhou desetinu.
Vědci si také dali za cíl naučit Jihoevropany, aby si sumce po vylovení odnesli domů. „Musíme je přesvědčit, že je to skvělá ryba k jídlu, v uzeném stavu i kulinářská delikatesa,“ vysvětluje Martin Čech. Zejména v severní Itálii, kde se invaze sumce vymkla kontrole, mají poté vznikat sumčí produkty a restaurace nabídnou pokrmy z těchto ryb.
