Vědci dali do ryb vysílačky. Mapují jejich život v Římovské přehradě

  16:28aktualizováno  16:28
Pod hladinou Římovské přehrady provádějí hydrobiologové unikátní výzkum. Po vyhodnocení milionů dat jako první na světě zjistí, co ovlivňuje pohyb ryb ve vodních nádržích.

Vodní nádrž Římov. | foto: David Peltán, MAFRA

Jak působí na pohyb ryb počasí, teplota vody, členitost dna, délka dne nebo měsíční svit?

Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích budou brzy znát odpovědi podložené výzkumem. V letošním roce už od dubna zaznamenávají pohyb 110 ryb ve vodách nádrže Římov na Českobudějovicku.

Fotogalerie

Spolu s podobnými výzkumy, které v minulých dvou letech provedli v severočeských důlních nádržích Most a Milada, získají množství dat, které nemá obdoby v celosvětovém měřítku. A vedle tajemství pohybu ryb od jara do podzimu navíc získají v souvislostech proměny celého vodního ekosystému.

„V Římově jsme označili 110 kusů štik, sumců, candátů, okounů, plotic a cejnů. Dravé ryby a potom ty nejběžnější, kterých je ve vodách nádrže nejvíce. Po přehradě máme rozmístěných 90 speciálních přijímačů a do ryb jsme umístili několik centimetrů dlouhé vysílačky. Ty vysílají signál každých 15 vteřin a přijímače v tomto intervalu zaznamenávají přesnou polohu každé ryby,“ popisuje metodu hlavní koordinátor projektu Milan Říha.

Římov sledují vědci od roku 1979

Kromě těchto údajů ale přijímače zaznamenávají i velké množství dalších dat, například teplotu vody, hloubku, v níž se ryby pohybují, množství kyslíku ve vodě, intenzitu slunečního svitu a fáze Měsíce. Římov sledují vědci z ústavu už od doby, kdy se jako přehrada na řece Malši napouštěla, tedy od roku 1979. Díky tomu mohou data porovnávat a zjišťovat, jak se složky ekosystému přehrady mění z dlouhodobého hlediska.

Nádrž na Malši je navíc specifická i z jiných důvodů. Například se na ní sportovně nerybaří, a výzkum tak neovlivňují další nezamýšlené faktory.

„Na sportovních vodách například rybáři intenzivně krmí a nedravé ryby se potom stahují právě na tato místa. Na druhou stranu i Římov je ovlivňený pytláctvím. Zjistili jsme například, že tam je málo velkých kusů dravých ryb, které pytláci zřejmě vychytají,“ podotýká Milan Říha.

Výzkum na Římově začal letos v dubnu a potrvá ve stejné intenzitě až do konce listopadu. Data ale budou přístroje sbírat i v zimě. Bude z nich možné zjistit, jaké druhy ryb si v nádrži vybírají jaký prostor a kam se stahují v zimě. Nebo třeba jaké hloubky vody obývají v závislosti na proměnách počasí.

Podle vědců zatím nikdo na světě neshromáždil tolik informací, které mohou být v budoucnu využité například i při komerčním chovu ryb v akvakulturních systémech, které se používají stále častěji.

„Tohle je zatím jen otázka vzdálené budoucnosti. Ale je samozřejmě možné, že když zjistíme, jaké podmínky rybám nejlépe vyhovují, bude je možné zkusit nasimulovat i v umělém prostředí, a tím ovlivnit intenzitu příjmu potravy a jejich růst,“ říká Říha.

Na některé otázky vědci mohou odpovědět už dnes, pro jiné zatím hledají správnou metodiku vyhodnocování. „Jedná se o pilotní projekt, bylo proto nutné nejprve vytvořit pravidla a systém. To bylo mnohem snazší u severočeských důlních propadlin, které neměly tak výrazně proměnlivý reliéf. U Římova se často mění stav hladiny, přehrada je mnohem členitější než nádrže, které byly původně jen dírami do země, a proto někde metodiku teprve vytváříme,“ vysvětluje správce databáze Vilém Děd.

Rozpočet výzkumu počítají vědci v milionových částkách, jeden přijímač je možné pořídit za 90 tisíc korun a zvláštní vysílačka pak stojí okolo 500 eur. Díky moderní technice se ale v severních Čechách a v Římově podařilo získat už přes 45 milionů pozic ryb a tisíce dalších údajů, které průběžně vyhodnocují.

Nejčtenější

Pořídili si dům s minimem zdí a maximem skla. K němu přidali jezírko

„Jezírko je krásný prvek,“ vysvětluje investor, proč nemají na zahradě tradiční...

Co nejméně zdí a co nejvíce skla, takové slyšel zadání architekt domu pro čtyřčlennou rodinu v jižních Čechách....

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Hořký návrat Sivoka. Hanba, směšné, řekl k vyloučení kouč Horejš

Českobudějovický kapitán Tomáš Sivok odehrává balon před Dame...

Návrat do nejvyšší české soutěže někdejšímu fotbalovému reprezentantovi Tomáši Sivokovi nevyšel. Porážka s Baníkem 1:2...

Č. Budějovice - Plzeň 0:3, snadná výhra, hosté se dotáhli na první místo

U míče Michael Rabušic z Českých Budějovic, hledí si ho Jakub Brabec z Plzně.

Fotbalisté Plzně vyhráli čtvrtý ligový zápas v řadě a v tabulce se před nedělním pražským derby bodově dotáhli na...

Okradla mě slušná ženská, naštvalo jogínku. Dala hledat propocenou osušku

Osuška s faraonem, o kterou přišla žena před supermarketem v Českých...

Kuriózní pátrání vedli policisté v Českých Budějovicích. Hledali ženu, která ukradla před tamním supermarketem...

Další z rubriky

Policejní silák se těšil do Číny na pálivé jídlo. Pak tam zhubl, ale vyhrál

Policista Jan Pinc vyhrává v silovém trojboji všude ve světě.

Když se jihočeský policista Jan Pinc dozvěděl, že Světové policejní a hasičské hry chystá čínská provincie Sečuán, byl...

Antimonopolní úřad zastavil prověřování projektu budějovické sportovní haly

Sportovní hala je domovem mimo jiné volejbalistů Jihostroje.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavil prošetřování veřejné zakázky českobudějovické radnice z letošního března....

Silnice z Dačic do Slavonic nestačí. Obce chtějí rozšíření

Úzká silnice mezi Albrechticemi a Týništěm vede mezi loukami, které každoročně...

Když na cestě mezi Dačicemi a Slavonicemi doženete nákladní auto, není to nic příjemného. Krajská silnice není v dobré...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz