Vědci unikátně bádají v Beskydech. Zjišťují, jak ryby reagují na bagrování

  19:55aktualizováno  19:55
Na horských tocích v Beskydech spěje ke konci mimořádný výzkumný projekt. Univerzitní vědci s ochránci přírody, rybáři, vodohospodáři a dalšími odborníky zjišťují, co se děje s rybami, když do koryta horského potoku vjedou bagry a nákladní auta.

Vědci zkoumají, jaký vliv mají na ryby bagry či těžká nákladní auta. | foto: Správa CHKO Beskydy

„Sledujeme například reakci ryb při bagrování. Zda zůstávají na místě, kolik jich uplave a jestli se vrátí. Takový zásah do vodního toku totiž razantně změní ekosystém lokality,“ řekl Miroslav Kubín ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Projekt začal loni v září a skončí letos na podzim, konečně výsledky budou k dispozici do konce roku. Účastníci projektu se zaměřují zejména na dva druhy ryb - vranku pruhoploutvou a pstruha obecného. Na začátku společně se správci toků vytipovali šest míst, kde sledují poškození místa bagrováním a přejezdy naložených nákladních vozů. A na dalších šesti místech porovnávají poměry na místech, kde se bagry ani nákladní vozy neobjevily.

Sledovaná místa jsou v režimu utajení

Někde dokonce zkoušejí, jak co nejlevněji a současně nejúčinněji napravit škody způsobené těžkými stroji. „Pod takovou tíhou vznikne až dnová dlažba, jako kdybyste se pohybovali po chodníku. My jsme do takového prostoru zkoušeli přidávat kameny, dřevo, pařezy, opětovně načechrat štěrky nebo vytvářet umělé tůně. Nyní sledujeme, nakolik to rybí populaci pomůže,“ přiblížil Kubín.

Fotogalerie

Přesná místa, kde se výzkum provádí, státní ochrana přírody zatím nechce prozradit. „Domluvili jsme se, že nebudeme riskovat větší pohyb lidí s případným narušením lokalit výzkumu. To by mohlo ovlivnit výsledky,“ vysvětlil a uvedl jen, že se jedná o beskydské toky na Frýdecko-Místecku.

Průzkum myslí na sebemenší detaily. Několik stovek vranek a pstruhů na sledovaných místech dostalo speciální čipy, díky kterým ochránci přírody mají přehled o jejich pohybu. „Ryby jsme také slovili, pak zase vypustili, sledujeme jejich váhu a délku. Do toho přišly dvě menší povodně, takže zjišťujeme všechny vlivy,“ vysvětlil Kubín. Další odborníci mapují například změny tvaru koryt.

Na projektu spolupracují i zahraniční univerzity

Získané poznatky pak poslouží například úředníkům, kteří posuzují a povolují zásahy do říčních koryt. Data budou využitelná i pro případné vyčíslení škod při ilegální těžbě štěrků. „Pro vodohospodáře zase budou jistě zajímavé údaje, které pomohou lépe určit, do čeho zasahovat a do čeho nikoliv,“ dodal ochránce přírody.

Na průzkumu, jehož náklady se zatím počítají na statisíce korun, se kromě CHKO Beskydy účastní například Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská univerzita, francouzská univerzita Paul Sabatier nebo švédská univerzita z Göteborgu. Na projektu spolupracují i Lesy ČR, Biskupské lesy,Český rybářský svaz a další.

Horský potok Magurka v přirozeném stavu...

Horský potok Magurka v přirozeném stavu...

...a stejný tok po intenzivním působení těžkých strojů.

...a stejný tok po intenzivním působení těžkých strojů.

Krajského jednatele Českého rybářského svazu Přemysla Jaroně výsledky průzkumu hodně zajímají. „Ještě si na ně musíme chvíli počkat, ale konečně se začalo pracovat na zjištění, jaký vliv mají zemní práce ve vodních tocích na rybí populace. To nás v minulosti hodně trápilo,“ uvedl. Dodal, že i rybářům výsledky pomohou třeba při oponentuře zásahů v beskydských tocích.

V Beskydech bohužel nejsou výjimkou ani nikým neschválené zemní práce. Například v roce 2012 někdo z horské říčky Kyčerov na Frýdecko-Místecku odvezl odhadem 700 nákladních automobilů štěrku. Pachatel se nikdy nenašel. Podle ochránců přírody to postihlo asi 250 vranek a 40 pstruhů.

„To, jestli z lokality ryby odplavaly, podlehly zranění nebo byly usmrceny, dodnes nikdo neví. Výsledky této studie by měly být do budoucna schopny odpovědět i na takové otázky,“ konstatoval Kubín.

Autor:

Nejčtenější

Hořké drama. Češky míří ve Fed Cupu do baráže, Rumunky postupují

Kapitán českého fedcupového týmu Petr Pála utěšuje Kateřinu Siniakovou po...

České tenistky si po ostravské porážce zahrají baráž Fed Cupu. Výběr kouče Pály neobhájí titul, do baráže padá po...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Jágr se vrátil na led. Nebodoval, ale jeho Kladno vyhrálo v Havířově

Jaromír Jágr po sezonní premiéře za Kladno v Havířově

Sedmačtyřicetiletý Jaromír Jágr odehrál svůj úvodní zápas v této sezoně první hokejové ligy. Nebodoval, ale jeho Kladno...

Dům pro čtyřčlennou rodinu u řeky Lučiny je vzdušný a příjemně lidský

Dům pro čtyřčlennou rodinu navrhlo studio ODDO architects.

Rodina koupila pozemek za Havířovem u řeky Lučiny a lužního lesa, aby na něm postavila dům. Manželé oslovili studio...

Ostrava - Liberec 2:1, hosté snížili až v závěru, k výhře pomohl i Baroš

Fotbalisté ostravského Baníku se radují z branky do sítě Liberce.

Ostravští fotbalisté udělali rozhodují krok k elitní šestce, která po skončení základní části bude hrát nadstavbu o...

Další z rubriky

Pádu mostu ve Studénce se dalo mnohokrát zabránit, řekl soudu znalec

Okresní soud v Novém Jičíně začal znovu projednávat železniční tragédie ve...

Okresní soud v Novém Jičíně začal znovu projednávat pád mostu, který se v srpnu 2008 ve Studénce zřítil před...

Jak se ruina měnila v perlu. Před 20 roky začala záchrana zámku v Kuníně

Historik Jaroslav Zezulčík bude už navždy spojován se zámkem v Kuníně. Své...

To nebyla jen zchátralá památka. Zámek v Kuníně na Novojičínsku v roce 1999 bylo příhodné označit přímo za ruinu a snad...

VIDEO: V Šenově opravili „zabijáka“ Tigerů, samohybné dělo SU-100

Samohybné dělo SU-100 se v Šenově dočkalo kompletní opravy.

Samohybné dělo SU-100, jeden z legendárních sovětských strojů, které sloužily i za druhé světové války, uvedli do...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz