„Je příznivé, že roste sňatečnost a velmi klesá rozvodovost, která je nejnižší za vůbec všechna naše měřená data,“ říká Petra Dolejšová z českobudějovické pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Mladí lidé během let odkládali uzavření manželství, a tak se průběžně zvyšoval průměrný věk při prvním sňatku. Loni bylo v kraji ženichům při jejich prvním sňatku průměrně 32,2 roku a nevěstám 29,4 roku. Průměrný věk ženichů při dalším sňatku byl 48 let a nevěstám bylo průměrně 44,6 roku.
Na území kraje vstupovali do prvního manželství nejstarší muži i ženy z okresu Český Krumlov, naopak nejmladší muži se poprvé ženili na Strakonicku a Jindřichohradecku, nejmladší nevěsty byly také z Jindřichohradecka. V regionu byla nejvyšší sňatečnost na Prachaticku, nejnižší na Strakonicku.
Dvacet párů nevydrželo ani rok
Při prvním rozvodu byl průměrný věk u mužů 42,7 roku a u žen 40,1 roku, při dalším bylo muži průměrně 51,4 a ženě 46,9 roku.
„Nejčastěji docházelo k rozpadu manželství po patnácti letech, ale dvacet párů neoslavilo ani rok společného života. Nejčastěji uváděli muži i ženy jako příčinu rozdílnost povah a zájmů,“ upřesňuje Dolejšová.
Zakladatel českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy a Linky důvěry Rostislav Nesnídal by uvítal, kdyby se rozvodovost skutečně výrazně snížila. Zatím to však v poradně v krajském městě nepociťuje.
„Ta čísla vždy korespondují spolu. Ti, co se letos vezmou, se většinou letos nerozvedou. Je to hra velkých čísel, přitom rozvody jsou čím dál agresivnější a zlejší. Dřív se o tom nemluvilo, dnes je agresivity neskutečně moc. Fascinuje mě, jak si novomanželé slibují, že na sebe budou hodní, a za rok je tu máme rozhádané na nože,“ popisuje Nesnídal.
Lepší vyhlídky na spokojené manželství mají podle něho páry, které spolu žijí v manželství na zkoušku.
„Jsou spolu několik let, mají děti a pak se teprve berou. Ti se znají, ale jestliže někdo skočí do manželství po několikaměsíční známosti, co o sobě vědí? Pak jim u partnera vadí i drobnosti, jako zacházení s kartáčkem na zuby nebo toaletním papírem,“ srovnává Nesnídal.
Ženy loni spáchaly 13,9 procenta ze všech 8 861 trestných činů
Ačkoli kriminalita se v regionu během let snižuje, ženy v jižních Čechách spáchaly loni 13,9 procenta ze všech 8 861 trestných činů, což je nejvyšší podíl ze všech krajů v zemi. A také výrazný přesah republikového průměru, který je u ženské kriminality 8,3 procenta.
„Je to číslo, které přesahuje i Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde bývá kriminalita tradičně nejvyšší. To bylo překvapující zjištění,“ říká Irena Votrubová z ČSÚ s tím, že ženy v regionu mají na svědomí nejčastěji hospodářské delikty.
Celkem bylo loni v kraji trestně stíháno 5 368 lidí, z toho 956 žen. Ale protože všechny stíhané nemusí skončit před soudem, ani následně v péči Probační a mediační služby, je těžké hledat vysvětlení.
„Z našich záznamů můžeme jen potvrdit, že na prvním místě jsou u žen i mužů krádeže, na druhém a na třetím pak zanedbávání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí,“ konstatuje Martin Pilný, krajský ředitel Probační a mediační služby.
Ženy pak převažují ve školství, to je podle statistiků přefeminizované. V jihočeských školkách připadalo loni na jednoho učitele 228 učitelek, v základních školách je to jeden kantor na pět učitelek. Na středních je poměr vyrovnanější, dva ku třem ve prospěch žen.
Do mateřinek však může těžko přicházet víc učitelů, když deváťáci nemají o tento obor zájem.
„Na 259 žáků mám ve škole pět kluků. Ve třídě se třiceti žáky bývá maximálně jeden, výjimečně dva,“ srovnává ředitel prachatické Střední pedagogické školy Antonín Krejsa. Ve sborovně má však sedm učitelů ze třiceti kantorů, což potvrzuje údaje o větším zájmu mužů o výuku na střední škole.
V Jihočeském kraji tvořili ve školním roce 2018/19 muži mezi vyučujícími na středních školách 42 procent, což byl v mezikrajském srovnání čtvrtý nejvyšší podíl.
