Rychlá a nekomplikovaná. Tak se dá krátce shrnout volba nového rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jejím akademickým senátem. Profesor Bohumil Jiroušek byl jediným oficiálním kandidátem a senátoři mu v úterý 10. prosince dali důvěru hned v prvním kole. Podpořili ho 23 hlasy, což je o dva více, než potřeboval. Čtrnáct senátorů se při volbě zdrželo.
„Je to nadpoloviční většina senátorů a doufám, že dokážu přesvědčit i ty ostatní, že to s univerzitou myslím dobře,“ reagoval na volební výsledek Jiroušek.
Co říkáte faktu, že jste byl jediným nominantem, zatímco před čtyřmi lety vybírali akademičtí senátoři nového rektora téměř tři měsíce ve čtyřkolovém maratonu z osmi kandidátů?
To je velmi složitá otázka. Prostě se to stalo. Když je jednou kandidátů hodně, podruhé málo, je těžko říct, o čem to vlastně svědčí. Mohl bych jenom spekulovat a absolutně bych nevěděl, jestli se ta spekulace odehrává správným směrem.
S jakou vizí jste se ucházel o post rektora?
Mé základní vize jsou takové, že bych rád pokračoval v kontinuitě toho, co nastolilo současné vedení. Ať se to týká oblasti rozpočtové, nebo zajišťování studijních programů.
Bohumil Jiroušek (47 let)Narodil se v Benešově u Prahy, po studiích na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity (obor český jazyk a literatura – dějepis) se během doktorského studia českých dějin specializoval na problematiku historiografie a moderní české a středoevropské historie a kultury. V roce 2005 se stal docentem, v roce 2014 byl jmenován profesorem českých a československých dějin. Působí na Filozofické fakultě JU a je prorektorem pro vnitřní hodnocení. Publikoval desítky studií doma i v zahraničí, je autorem řady biografií významných českých historiků, editorem a spolueditorem sborníků a kolektivních monografií k problematice historiografie, moderní české kultury a československoitalských vztahů. Je svobodný, bezdětný. |
V jakém stavu univerzitu převezmete po současném rektorovi Tomáši Machulovi?
Chtěl bych mu poděkovat, protože si myslím, že ji převezmu ve velmi kvalitním stavu. Univerzita šla v poslední době velmi nahoru v hodnocení prestižních mezinárodních žebříčků. Dobře si vedeme ve financování vědy ministerstvem školství, zájem studentů odpovídá populační křivce v současné době. Jsme na tom srovnatelně jako jiné univerzity a nyní máme 9 500 studentů.
Chtěl byste mít Machulu ve svém týmu?
Ano, to bylo součástí mé vize, kterou jsem představoval akademickému senátu. Že bych byl rád, kdyby byl Tomáš Machula jedním z pěti prorektorů.
A uvažujete i o nových posilách?
Nějaké dílčí změny se asi odehrávat budou. Já jsem jednoznačně prohlásil, že chci mít tým prorektorů vyvážený. To znamená, aby v něm byly zastoupeny obory přírodovědné, zemědělské i humanitně-společenské.
Sám jste nyní prorektorem pro vnitřní hodnocení. Už jste přemýšlel o svém nástupci?
Přemýšlel, ale myslím, že by to měl vědět dřív akademický senát než vy. Takže úvahy o tom, kdo bude prorektorem pro jakou oblast, bych ponechal zatím na interní diskusi na půdě univerzity.
Co se vám ve funkci povedlo?
Doufám, že se celému našemu týmu kolem současného pana rektora povedlo vytvořit řadu předpisů, které po nás požadovala novela vysokoškolského zákona. A že se nám daří provádět nové akreditace, přejít na nový systém studijních programů a překlopit univerzitu z bývalých oborů na nové studijní programy.
Čím je to zajímavé pro veřejnost?
To je základ pro odpovědi na dotazy uchazečů, co se dá na univerzitě studovat. Když se každý rok veřejnost ptá, jaké nové obory nabízíme, musíme poskytovat zajímavé nové studijní programy. A to je právě jeden z úkolů, které jsem zčásti měl na starosti já.
Vycházíte přitom také z poptávky trhu práce v regionu?
Bereme v úvahu průzkumy mezi absolventy i zaměstnavateli, které organizuje ministerstvo školství a zčásti si je děláme i sami. Ale nemůžeme vytvářet programy, které budou šité na míru firmám. To je nereálné. Studijní program musí vycházet z toho, aby byl absolvent flexibilní na příštích 40, 50 let, kdy bude na trhu práce.
Sám jste velmi aktivním vědcem, nebude vám líto tuto oblast kvůli roli rektora potlačit?
Já doufám, že ve srovnání s prorektorem ji nebudu muset potlačit o tolik. Počítám s tím, že mi přibudou nové povinnosti, ale předpokládám, že nějaký čas na bádání si najdu. Už teď je to trochu víkendové bádání. Asi to bude pokračovat, že na vědu budu mít čas hlavně o sobotách a nedělích.
A uhájíte si čas na výuku?
Hodlám i nadále učit, tak jako dosud. Učím velmi rád a zpětná vazba od studentů je pro mě docela zajímavá.
Čím se bavíte ve volném čase?
Byť to na mně není úplně vidět, občas rád chodím do posilovny, zaplavat si, v létě si rád zajedu na kole. A nejraději si přečtu nějakou beletrii, která mě pobaví. Třeba Gentleman v Moskvě je moc pěkná knížka.
Co si přejete pro univerzitu do dalších let?
To, co se říká vždycky na konci všech imatrikulací a promocí: Vivat, crescat, floreat! Tedy: Ať žije, vzrůstá a vzkvétá!, to je mé přání pro univerzitu. Aby o ní bylo více slyšet, aby byla populární mezi studenty. Ale také aby ukazovala vědecký výzkum a dokázala být internacionální, což je v regionu vždycky těžší než v Praze nebo tam, kde jsou velká letiště. Ale i to je úkol univerzity.
