Kolik studentů zahájilo na Jihočeské univerzitě jubilejní akademický rok?
Celkem je to 11 381 studentů. Z toho je jich 4 024 v prvních ročnících. Je to o něco méně než loni, ale číslo ještě není uzavřeno, protože nejsou hotové zápisy doktorských studií.
Co stojí za úbytkem prváků?
Snažíme se přijímat méně studentů cíleně. Není to o tom, že by nebyli k mání, ale snažíme se snižovat, protože teď se k nám žene přes šedesát procent maturantů a masovost studia je obrovská. Vysoké školy přijímají tolik lidí, protože je k tomu tlačí systém financování přes počet studentů. A to se teď mění, ale ministerstvo školství dovoluje maximálně desetiprocentní pokles.
Promítá se už u vás i vliv populačně slabších ročníků?
Demografický pokles cítíme, ale pořád se snažíme studenty vybírat. I když se hlásí méně adeptů, nikdy nevezmeme všechny. Sice v některých oborech to může znamenat všechny, ale globálně to zdaleka všichni zájemci nejsou.
Máte pro přespolní studenty dost míst na kolejích?
S umístěním na kolejích dneska není problém. Je to starost studentů, kteří dostávají stipendium na ubytování a bydlí částečně na kolejích a částečně po privátech ve městě. Dřívější boj fakult o místa na kolejích už je minulostí a žádné stížnosti studentů tohoto typu nedostáváme. Snažíme se zajistit koleje pro prváky, abychom jim usnadnili život v novém prostředí. Ti starší už se o sebe umí postarat sami a seženou si bydlení, které jim nejvíc vyhovuje.
Ale faktem je, že tři koleje v kampusu se společnými záchody a sprchami na chodbách nejsou ideálem moderního ubytování.
Desetipatrové koleje K1, K2 a K3 pocházejí z let 1966 až 1968. To je padesát let a za tu dobu dostaly jen nové opláštění, zateplení, okna a třílůžkové pokoje se zmenšily na dvoulůžkové. Modernizace těchto kolejí je jednou z našich investičních priorit. Na obnovu první z nich už máme připravený projekt a v příštím roce se pustíme do její přestavby. Zbylé dvě přijdou na řadu poté podle investičních možností univerzity. Ministerstvo školství už mnoho let neposkytovalo na koleje dotační programy a z vlastních zdrojů se to dělá špatně, protože to jsou nákladné akce. Rekonstrukci K1 uděláme z vlastních zdrojů, ale trvalo velmi dlouho, než jsme si potřebných 50 milionů korun našetřili.
S jakými novinkami vstupujete do nového akademického roku?
V kampusu jsme otevřeli nový studentský klub, který je veřejně přístupný. Novinkou je i dendrologická zahrada Akademie věd na společném pozemku s přírodovědeckou fakultou, která je také přístupná pro veřejnost. Ekonomická fakulta ukončila rekonstrukci vnitřních prostor, zemědělská fakulta by měla dokončit modernizaci své hlavní budovy, pavilonu B.
Nově otvíráte i dětskou univerzitu. Jaký je o ni zájem?
Dětská univerzita je součást celoživotního vzdělávání, jejímž cílem je zastřešit různé aktivity pro děti pořádané na jednotlivých fakultách. Zatím se do ní zapojila pedagogická, zdravotně sociální a fakulta rybářství a ochrany vod. Uvítal bych, kdyby se časem přidaly i ostatní a nabízely tento segment pro zvídavé školáky. I když jsme přišli s nabídkou dětské univerzity teprve nedávno, zájem o ni je velký.
Univerzita se chlubí jedním z nejhezčích kampusů v zemi se spoustou zeleně, hřištěm i lavičkami. Nedevastují tento relaxační areál návštěvníci?
Částečně ano, poslední případ byl oloupání kůry z lípy u lavičky Václava Havla. Je spíš trapné, co vandalové dělají, ničení ozdob u Havlovy lavičky se stále opakuje. Na zeleni žádné velké škody nevznikají, když pominu, že si některé ženy venčící psy rády nesou z procházky v kampusu květy z ozdobných záhonů a keřů. Nepochopitelné pro nás je, proč cyklisté přerážejí závory v kampusu, které zatarasují silnice. Už jich tak zničili asi dvacet, a protože závory jsou pod kamerovým systémem, je jasně vidět, jak cyklisti jedou a bouchnou do nich.
Co považujete v tomto akademickém roce za nejdůležitější úkol?
Stěžejním úkolem je zavést to, co po nás chce nový vysokoškolský zákon. A to je šance vyhoupnout se značně dopředu v kvalitě, anebo to taky můžeme pohřbít. Je to mravenčí práce na spoustě dokumentů, procesních záležitostí na fakultách i celé univerzitě.
Můžete být konkrétnější?
Musíme zpřehlednit nabídku studijních programů, aby jich bylo méně, ale byly naprosto jasně viditelné. Programy je třeba rozdělit na profesní a akademické, podpořit pracoviště, která jsou špičková, a utlumovat ta stagnující. To znamená, že akademicky dobrá pracoviště se musí hodnotit podle vědy a publikačních výstupů. A o ta profesně dobrá musí mít zájem studenti i zaměstnavatelé a musí mít dobrý ohlas z praxe.
A co spolupráce se světem?
Samozřejmě je to i cílenější rozvoj spolupráce se zahraničím. Mít jasné partnerské instituce jak pro studenty, kteří přijíždějí, či vyjíždějí ven, tak pro propojení badatelských týmů hlavně u akademických pracovišt. Cílem je také nabízet víc studijních programů v cizojazyčné mutaci.