„Na sto procent tomu zabránit nemůžeme, ale určitě se tomu dá předejít organizací chovu a práce. My máme všechno uvnitř, takže není možné, že by se nám drůbež potkala s volně žijícím ptactvem,“ vysvětluje Karel Nusl, šéf kachní farmy na Strakonicku.
Jak jste na současnou situaci reagovali?
My se snažíme nejrůznější opatření provádět neustále, protože ptačí chřipka není záležitostí jen jednoho roku. Pořád jsme obezřetní. Teď jsme znovu proškolili zaměstnance a upozornili je na možná rizika při případném zavlečení nemoci do našich chovů.
Na co kladete při proškolení důraz?
Řídíme se doporučením Státní veterinární správy. Jde o to, jak se má člověk chovat, co musí udělat, když vstupuje do haly, což se týká třeba dezinfekce nebo převlékání a přezouvání. To jsou návody pro ty, kteří pracují v chovech.
Vy už jste si tím prošli v roce 2017. Můžete teď z té nepříjemné zkušenosti těžit?
Určitě nám to pomohlo právě proto, jak moc nepříjemné to bylo. Snažíme se dělat maximum, abychom situaci nemuseli znovu absolvovat. Je to náročné po psychické stránce, ale samozřejmě také po té finanční. Já jsem u toho roce 2017 byl. Je to zkrátka životní zkušenost. Drůbež je hospodářské zvíře jako každé jiné a nemoci se prostě objevují. Musíme k tomu přistupovat zodpovědně a nebrat to na lehkou váhu.
Dají se opatření ve vašich chovech ještě nějak zpřísnit?
Víte, většinou je příčinou nějaká lidská chyba, která se může stát i nevědomky. Na sto procent tomu zabránit nemůžeme, ale určitě se tomu dá předejít. My máme všechno uvnitř, takže není možné, že by se nám drůbež potkala s volně žijícím ptactvem. Po zkušenostech v roce 2017 jsme zrušili nějaké chovy, které byly venku, a teď máme vše v uzavřených halách. Tam by se nemělo zvenku nic dostat.
Otevřené chovy jsou nejčastějším místem přenosu nemoci?
Ano. Nejdůležitější je proto zabránit samotnému kontaktu s volně žijícími ptáky. To se týká krmení nebo situace, kdy se drůbež vypouští ven. Je třeba ji od volných ptáků striktně oddělit. Do chovu se zkrátka nesmí dostat nic, co tam nepatří.
Ve vaší práci asi počítáte s tím, že se ptačí chřipka vrátí. Jak se na to průběžně připravujete?
Každý rok provádíme monitoring, kdy přijedou veterináři do všech hospodářství, která máme. Následně se provádí testy a sledují nejrůznější údaje. To, že virus v přírodě je, samozřejmě všichni víme. Musíme s tím počítat a vnímat to jako něco, s čím je třeba se naučit žít.
Kolik máte v současné době zvířat?
Teď je to na všech hospodářstvích 37 470 kusů drůbeže. Ne všechny areály jsou ale tady v Blatné.
Ředitel Blatenské ryby Jiří Bláha se netají tím, že bez dotací by byl chov kachen v červených číslech. Jak bude vypadat ten nadcházející rok?
Osobně bych ta červená čísla pro rok 2021 klidně dvakrát podtrhl. Neustále se nám zvyšují vstupy do chovů. To se týká cen krmiva nebo práce, protože v zemědělství se teď moc lidem pracovat nechce. Naši odběratelé musí také pracovat s nějakými čísly a moc nám přidávat nechtějí. Kvůli tomuhle všemu je tento obor na hranici ekonomické návratnosti. Pokud by do něj nechodily dotace, pravděpodobně bychom to vůbec nedělali. To je tvář českého zemědělství, týká se to koneckonců veškerého ostatního masa.
VIDEO: Takto hasiši likvidují chov zasažený ptačí chřipkou v Dobřenicích na Hradecku:
22. března 2021 |
