Pátek 3. dubna 2020, svátek má Richard
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 3. dubna 2020 Richard

Chřipka zabila v Blatenské rybě tisíce kachen. Může se vrátit, říká šéf

  14:03aktualizováno  14:03
V první polovině roku 2017 to byl v Jihočeském kraji chov nejvíce postižený ptačí chřipkou. „Najednou jsme nemohli dělat nic. Prostě přijdete do haly a vidíte 500 mrtvých kachen,“ vzpomíná jednatel Blatenské ryby Jiří Bláha. Společnost, která chová ryby i kachny, se se ztrátou vypořádala rychle, provoz rozjela už po půl roce.

Šéf Blatenské ryby Jiří Bláha. | foto: David Peltán, MAFRA

V pozici jednatele Blatenské ryby byl Jiří Bláha teprve pár měsíců a už musel čelit obrovské výzvě. Chov kachen na začátku roku 2017 postihla ptačí chřipka.

Blatnou na Strakonicku tehdy obsadili veterináři, hasiči i policisté. Nákaza se odtud nakonec do okolí nerozšířila. Místnímu podniku, který se vedle zpracování ryb věnuje právě i chovu kachen, však způsobila velké komplikace a škody.

„Bylo to složité, ale člověk alespoň získal zase nějaké zkušenosti. Nemyslím na to, ale v hlavě to samozřejmě pořád mám. Ptačí chřipka se může objevit kdykoliv znovu, takže je třeba být ve střehu a dodržovat veškerá opatření,“ varuje šestapadesátiletý Jiří Bláha.

Jiří Bláha (56)

Rodák z Písecka žije v obci Sedlice. Jeho otec byl velký rybář a on sám později vystudoval Střední rybářskou školu ve Vodňanech. V Blatenské rybě je od jejího založení v roce 1993. Věnoval se správě majetku, životnímu prostředí, působil zde jako referent či náměstek a v roce 2016 nastoupil na pozici jednatele.

Ředitel krajské veterinární správy v březnu 2017 prohlásil: „Pokud jde o velkochov společnosti Blatenská ryba, bude mít výpadek minimálně rok.“ Stalo se tak?
Nestalo. Po ptačí chřipce nastaly nějaké lhůty na dezinfekci, vyčištění objektů a další práce. To trvalo do dubna téhož roku. Problém před znovunastartováním chovu byl v nedostatku kachňat. Nemohli jsme je sehnat. Pak jsme přece jen začali naskladňovat a od přelomu července a srpna jsme měli smlouvu s dodavatelem kvalitní užitkové drůbeže. Od července jsme jeli na plný provoz.

Jak dlouhý tedy ve finále ten výpadek byl?
Trval zhruba půl roku.

Jak je možné, že se to povedlo takhle rychle?
Máme objekty, máme lidi. Ptali jsme se sami sebe: „Co s těmi zaměstnanci?“ Máme šikovné lidi, kteří tuhle práci umí a které jsme nechtěli propouštět. Drželi jsme je čtyři měsíce, i když nebyly tržby. Jiné oblasti našeho podnikání nám to pomohly udržet, takže jsme nakonec nikoho nepropustili. Ti lidé jsou tady do dneška.

Blatenská ryba

Firma, která se věnuje chovu a zpracování ryb, chovu kachen či opravě aut a kovovýrobě, má 75 zaměstnanců. Dalších pět až šest by potřebovala získat hlavně do dělnických profesí ve zpracovně ryb nebo na pozici svářeče. Podnik má roční tržby do 140 milionů korun, loni to bylo 126, protože ještě neměl všechny kapacity plné. Kvůli ptačí chřipce zde museli utratit 30 tisíc kachen, dnes jich mají 40 tisíc. Kachny zde tvoří z pohledu tržeb 25 až 30 procent.

Co bylo podle vás s odstupem času na půlroční krizové situaci nejtěžší?
Bezmoc a beznaděj. Nemohli jsme s tím nic dělat, nevěděli jsme, proč to vzniklo. Kachnám se věnujeme dlouho a pořád stejně. Dělali jsme opatření, byli jsme pod kontrolou veterinářů, když to začalo, splňovali jsme všechna opatření a nařízení a tak dále. Pak se to najednou objevilo v jednom objektu a poté ve druhém. Najednou jsme nemohli dělat nic. Prostě přijdete do haly a vidíte 500 mrtvých kachen. Během pár dní to pokračovalo.

Došli jste nakonec k nějakému vysvětlení?
Viru prospívá zima. Problém byl v tom, alespoň já to tomu přičítám, že byla rozpařená voda na rybníce, kde bylo hodně divokých kachen. Z těch kachen se to nějak dostalo do objektu. Přesně nevíme. Mohlo k tomu dojít vzduchem, mohl to tam někdo zanést. Rozhodně nevěřím, že by to tam zanesl nějaký ptáček, protože jsou objekty chráněné.

Věříte tedy, že z vaší strany nedošlo k pochybení?
Určitě nedošlo, to nám potvrdili veterináři.

Jaká byla konečná čísla?
Přišli jsem zhruba o 30 tisíc kusů kachen v různém stáří od dvoudenních kachňátek až po kachny, které měly jít na porážku. K tomu šlo o 60 tisíc naskladněných vajec.

Jak se vám během těch několika týdnů až měsíců změnil režim?
Řízení přebrali veterináři, kteří si pozvali hasiče. My jsme poskytli lidi, kteří pomáhali. Bylo to poměrně smutné. Lidé to tady asi tolik neprožívali, požádali jsme policii, aby ochránila přístupové cesty do areálu i proto, aby se vir dál nedostal. Ze strany města přišla nabídka pomoci, což jsme ocenili. Spíš jsme měli strach, aby to nějak nepokračovalo. Nakonec se tak nestalo, v tomhle ohledu to dopadlo dobře.

Říkáte, že lidé krizovou situaci asi tolik neprožívali. Co vy?
Nebylo to příjemné, člověk cítil velký tlak. Poměrně náročné to bylo na psychiku. Bral jsem situaci tak, že se taková věc prostě stát může, ale cítil jsem tlak z okolí. Například někteří novináři mi volali i v deset večer. Pak ale vše pominulo a my jsme se mohli věnovat práci, abychom mohli co nejdříve začít znovu.

Finanční ztráta způsobená ptačí chřipkou asi nebyla malá.
Měli jsme okamžitý finanční propad v tržbách v hodnotě asi 15 milionů korun. Vyčíslit ztrátu je těžké, protože je to hodně o slovíčku kdyby. Stát nám nicméně uhradil veškeré škody spojené s likvidací, což byly více než čtyři miliony korun. Během března a dubna jsme peníze dostali.

Hasiči likvidovali na konci ledna u Blatné velkochov kachen zasažený ptačí...

Hasiči likvidovali na konci ledna u Blatné velkochov kachen zasažený ptačí chřipkou.

Ptačí chřipku pomohlo zastavit i teplé počasí. Hrozí, že by se mohl vir takovým způsobem kdykoliv objevit znovu?
Určitě, virus tady je. Záleží, kam se dostane. Stačí počasí, které mu prospívá, a další příznivé okolnosti. Je proto třeba být pořád ve střehu a dodržovat veškeré zásady bezpečnosti.

Dovolte mi ještě jednu citaci z roku 2017. „Už je toho na nás moc, od začátku roku se nedaří. Doufám, že po tomhle období bude zase lépe,“ řekl jste nám v únoru 2017. Je teď lépe?
Určitě lépe je. Dostali jsme se z toho a rozhodli se, že budeme dělat jenom výkrm. Dvě haly, které jsme měli na chovné kachny, jsme změnili na výkrm. Ten jsme zvedli a nyní děláme více jatečních kachen než před ptačí chřipkou.

Dokážete na té nehezké vzpomínce najít i něco dobrého?
Celé to pochopitelně dobré nebylo, ale pomohlo nám to v určitých rozhodnutích, která by nás stejně čekala a kterými bychom se museli zabývat, jako jsou třeba různé investice. Museli jsme se rozhodnout okamžitě. Firma je na tom teď dobře. Popravdě se nechci chválit. Když jsem se chválil naposledy, přišla ptačí chřipka. Trochu nás třeba trápil nedostatek vody, ale rybníky už jsou na tom lépe než loni.

V případě ryb se dá nějak navyšovat produkce?
Rádi bychom navyšovali, ale je to spíš konstantní, protože rybníky mají nějakou kapacitu. Nejsou nafukovací. Za ta léta je známe, takže víme, co očekávat.

Co vás čeká v nejbližší době v oblasti investic?
Hodně využívám evropský rybářský fond, plánujeme asi 15 projektů. Letos máme například vysoutěžená dvě nákladní auta za 6,6 milionu. Nakupujeme věci do výroby, spolupracujeme s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Teď se například věnujeme rybím salátům a pomazánkám, rádi bychom rozšířili zpracovnu ryb a udělali v ní nějakou výrobu. Kromě jiného připravujeme recirkulační odchov ryb, což je chov ryb pod střechou. Projekt máme schválený a pustíme se do něj v létě. Ročně proinvestujeme do 10 milionů.

Z rybářů jste skoro poslední, kteří se věnují chovu kachen. Proč?
Ostatní od toho odešli, protože to bylo dlouho nevýdělečné a chovy se musely dotovat. Taky jsme dlouho zvažovali, jestli u toho zůstat. Až teď se nám to začíná vracet díky dotacím.

Myslíte si, že po všech těch problémech stálo za to u chovu kachen zůstat?
Udrželi jsme si lidi a nepropouštěli, což je důležité. Navíc máme hodně objektů a zkuste si je opustit. Jednou je necháte a už se do nich nevrátíte.

Vy v Blatné působíte řadu let. Nikdy jste nechtěl změnit místo?
Rybařina mě baví, vůbec bych neměnil. Lidé kolem této profese jsou nezkažení, přímí a spjatí s přírodou. To si užívám.

Autor:

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Pacientky zatajily kontakt s nakaženými, v karanténě je 37 zdravotníků

Prachatická nemocnice má v karanténě kvůli podezření na nákazu koronavirem pět lékařů a 32 sester z jednotky intenzivní...

Silnější Motor. Do Budějovic míří Čiliak, bude brankářskou jedničkou

Klíčová otázka při sestavování českobudějovického kádru pro extraligu zdá se být vyřešená. Zákulisní informace...

Člen ostrahy strakonické Billy je nakažený. Čtyři zaměstnanci v karanténě

V jedné z prodejen obchodního řetězce Billa ve Strakonicích pracoval nakažený koronavirem. Šlo o zaměstnance najaté...

Muž hrozil policistovi smrtí poté, co upozornil partu na zákaz shromáždění

Čtyřiačtyřicetiletý muž po telefonu nadával policistovi a vyhrožoval mu zabitím. Stalo se tak poté, co policista ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lékař z krumlovské nemocnice má pozitivní test, do karantény jdou kolegové

V českokrumlovské nemocnici o víkendu ordinoval lékař, který měl později pozitivní test na koronavirus. Do karantény...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Březnové mrazy ovlivní sklizeň jihočeských ovocnářů, bylo i minus dvanáct

Sady jihočeských ovocnářů zastihly ve druhé polovině března noční a ranní mrazy. Pěstitelé nyní zjišťují, jaké škody to...

Premium

Rozestupy mezi štamgasty? Hospody se přizpůsobí, ale potřebují jasné pokyny

Podle epidemiologa Romana Prymuly budou lidé v restauracích po uvolnění pravidel zřejmě muset dodržovat rozestupy...

Nakažení jsou pracovníci pošty v Krumlově. Může to zpozdit dodání balíků

Koronavirus může zkomplikovat doručování zásilek v Českém Krumlově. Nákaza nemocí COVID-19 se prokázala u několika...

Výtržník ničil dům, na policisty plival a křičel, že má koronavirus

Hned z pěti trestných činů je obviněný 24letý muž z Tábora. Na místním sídlišti kromě jiného vykřikoval, že má...

Advantage Consulting, s.r.o.
TECHNOLOG - NASTARTUJ KARIÉRU

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihočeský kraj, Kraj Vysočina
nabízený plat: 26 000 - 30 000 Kč

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....