Jiří Mánek do NPŠ, Brabec demisi. Brabcův kůrovec = Babišův byznys. ANO, ministr Brabec rozvrací Šumavu. Tyto a další transparenty drželi ve čtvrtek dopoledne lidé v Horní Plané na Českokrumlovsku.
Když ministr životního prostředí Richard Brabec odvolal ředitele šumavského parku Jiřího Mánka, zdůvodňoval to tím, že chce v rezervaci nastolit klid. Místo toho ve čtvrtek šumavští starostové, politici a lidé žijící v národním parku proti Mánkovu odvolání protestovali. Sám Brabec přitom v úterý po schůzce se starosty přesvědčoval novináře, že s lidmi z regionu si "vše vyříkal a důvody pro akci pominuly".
Opak je pravdou - spor o budoucnost Šumavy teprve začíná a starostové už oznamují, že další akce budou následovat. Dokud Brabec prý nezačne více naslouchat jejich názorům a hlasům ze Šumavy. Čtvrteční mítink svolal senátor a někdejší šéf Agrární komory Jan Veleba. Organizátoři mimo jiné vyzvali obyvatele Šumavy, aby se stali signatáři Charty Šumavy, která by měla pomoci prosadit návrh zákona o Národním parku Šumava ve Sněmovně, jenž se naopak nelíbí ministru Brabcovi. Dokument podepsalo už 600 lidí.
Hubený je přijatelnější pro ekology
Šumavským starostům a obyvatelům vadí, že ministr odvolal ředitele parku Jiřího Mánka, který s nimi měl dobré vztahy (více o jeho odvolání zde). Ten byl naopak naprosto nepřijatelný pro ekologické aktivisty a některé vědce prosazující větší bezzásahovost na Šumavě a ochranu přírody před investicemi.
Místo Mánka teď přišel Pavel Hubený, šéf Chráněné krajinné oblasti a označovaný jako "nejzelenější" muž ve vedení parku (rozhovor s Hubeným najdete zde). Člověk s opačnými názory a jiným cejchem než Mánek.
Hubený je přijatelný pro ekologická sdružení a loajálnější k názorům ministra třeba v tom, že samostatný zákon o parku není podle obou potřeba. Starostové jej přitom požadují celých 23 let, co národní park existuje, a Hubeného názory jsou tak teď přesně obráceně zase nepřijatelné pro ně.
"Jsme odhodlaní pokračovat v protestech do té doby, než ministr Brabec bude mít pravdivé informace, jaká situace na Šumavě panuje. Možností je mnoho - vznikla Charta Šumavy, ze které bude celorepubliková petiční akce, a mohou pokračovat i občanské nepokoje, jako je třeba blokáda, což je samozřejmě krajní možnost. My jsme se ale z fungování občanské společnosti od pana prezidenta Václava Havla mnohému naučili. Stav klidu, kdy jsme na Šumavě debatovali, ten pominul," prohlásil starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Demonstrovat dorazilo asi 200 lidí
Právě tady se demonstrace, na niž přišlo téměř dvě stě lidí, odehrála. K šesti stům podpisům pod Chartou Šumavy tak na mítinku při demonstraci přibyla další stovka.
Ministr životního prostředí Richard Brabec byl přitom protestem starostů a jejich postojem překvapený. Věřil, že jmenování Pavla Hubeného "ztiší" ekologické aktivisty a v regionu naproti tomu žádnou kritiku nevyvolá.
"Není to obrat o 180 stupňů. Spojuje nás se starosty více věcí, než nás rozděluje. Možná to teď vypadá opačně, ale věřím, že to tak nebude," prohlásil ministr v úterý po setkání se starosty.
V Horní Plané to však vypadalo naprosto obráceně, a ne na shodu, byť třeba jen částečnou. Například známý šumavský hoteliér, pozemkový magnát vlastnící mnoho hektarů šumavské půdy František Talián tvrdí, že kroky ministerstva zlikvidují cestovní ruch na Šumavě.
Vadí mu zejména rozšíření bezzásahových zón. Nyní se podle čerstvě schváleného plánu péče na Šumavě ponechává svému vývoji 23 procent rozlohy rezervace. "Foukne vítr, dříví napadne kůrovec a jediné podnikání tady bude to těžařské. A i já, který zaměstnávám desítky lidí a mám tu několik hotelů a penzionů, to tady budu moci zavřít," prohlásil Talián.
V čem se názory starostů a ministra tak rozcházejí? V prvé řadě v přístupu k zákonu o národním parku. Regionální politici, podnikatelé i lesníci tvrdí, že je potřeba speciální norma přímo pro Šumavu. "Už proto, aby se s každým novým ministrem neměnila pravidla hry i ředitel," argumentuje předseda svazu šumavských obcí Antonín Schubert.
Brabec je opačného názoru. V únoru prohlásil, že připraví vlastní návrh zákona, jakýsi kompilát předchozích návrhů, v dubnu už ale přestal o takovém kroku uvažovat zcela. "V příštích měsících předložíme změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, kde bude jasně stanoveno poslání všech národních parků," říká Brabec.
Názorová nejednota
Obě strany sporu se rozcházejí i v názoru na investice, jako je lanovka na Hraničník u Nové Pece, která má přepravovat lyžaře přes kopec do rakouských lyžařských středisek namísto složitého objíždění po silnicích. Starostové, jako například Jiří Hůlka z Horní Plané, argumentují, že jim má ministerstvo vysvětlit, proč v Rakousku je možné budovat na protější straně kopce sjezdovky, a na Šumavě je lanovka problémem.
"Proto, že na druhé straně kopce už není ekosystém, který u nás ještě je. To znamená výjimečná cenná příroda, a to kompaktní a nerozčleněná," odpovídá ředitel Hubený.
A samozřejmě naprosto rozdílně vidí aktivisté a obce rozšiřování bezzásahových území. Ministerstvo je v tomto zdrženlivé, ač říká, že prioritou je ochrana přírody a ukazování "fantastické unikátní přírody s prvními zónami klidu a sepětí s přírodou." Dosud se ponechávalo přírodě 13 procent prvních zón. Teď je to 23 procent území s tím, že mezi divočinu byly nově zařazené plochy, kde už se dnes stejně nekácelo. Ekologičtí aktivisté však tvrdí, že okamžitě by se mohla ponechat bez zásahu člověka polovina území. "Na to ministerstvo jasně řeklo, že to není přijatelné a vždy budeme pečlivě zvažovat podle toho, co se děje v bezzásahové zóně, jak ji dále rozšiřovat," prohlásil ministr Brabec.
Třiadvacetiprocentní plocha pro samovolný vývoj je pro starosty přijatelná.
