Za TOP 09 jste expertem na oblast školství. Chystali se vám učitelé v Malšicích stávkovat kvůli nízkým platům?
Nechystali. Oni vědí, že podporuji zvýšení platů. To je první racionální krok, který ve školství musíme udělat, abychom jeho úroveň zvýšili. Pak se může stát studium pedagogické fakulty prestižní volbou pro uchazeče. Mám zkušenost z Dánska, kde student rodičům říkal, že by rád na pedagogickou školu, ale byl tam velký převis, tak asi bude muset zvolit práva. Vidíte ten rozdíl.
Předvolební rozhovorySeriál předvolebních rozhovorů s lídry jihočeských kandidátek stran a hnutí, které mají největší šanci dostat se do Sněmovny podle předvolebních průzkumů. |
Ale v minulosti u nás přece byl učitel jednou z nejváženějších osob v obci na úrovni lékaře. Pak se to někam ztratilo. Jak je to dnes třeba v městysu Malšice?
Myslím, že snad dobře. Žije zde nějakých 1 900 obyvatel, učíme 240 dětí, ale pořád jsme venkovská škola. Před deseti lety jich přitom bylo jen 150. K tomu dalších 90 dětí ve školce. Ale abych se vrátil k otázce, protože jsem například dostal nejvíce hlasů ve volbách do zastupitelstva, myslím, že mě dost lidí jako ředitele vnímá pozitivně. Na malé obci je to samozřejmě jednodušší.
A proč jste se po volebním úspěchu nestal starostou?
Dostal jsem nabídku od několika lidí. Máme ale šikovnou starostku Miloslavu Šebkovou, takže jsem zůstal zastupitelem a dál se naplno věnoval škole. Když jsem do ní přišel před 15 lety, byla před zavřením, říkali mi to i kolegové z inspekce. Teď se můžeme radovat, že funguje. Z 24 máme 46 zaměstnanců, a jsme tak druhý největší zaměstnavatel na Malšicku.
Pavel Klíma (46 let)Patnáct let je ředitelem Základní a Mateřské školy Malšice na Táborsku. Absolvoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity obor český jazyk a výtvarná výchova. Je malířem a grafikem, rovněž členem Asociace jihočeských výtvarníků či výtvarné skupiny KOSA a sdružení výtvarníků FF16. Je také kurátorem galerie Malšice, v městysu působí od roku 2006 jako zastupitel. Do roku 2014 byl jako nezávislý, pak se stal členem TOP 09. Loni byl zvolen do krajského zastupitelstva. Je ženatý a má tři děti. |
Takže jste zastáncem zachování malých škol v kraji?
Určitě ano. Ještě asi před sedmi lety tehdejší ministr školství Josef Dobeš (Věci Veřejné, pozn. red.) navrhoval rušení a přesouvání do větších měst. Měl se tím kompenzovat nedostatek dětí ve školách v okresních městech. Je to nesmysl. Když v takové obci zavřete školu, tak je to začátek konce.
Proč?
Je to další krok k tomu, aby pak lidi v takové obci už jen přespávali. Třeba u nás máme funkční poštu, lékaře a školu, tak se lidé odsud nemusí stěhovat do Tábora. Je to velmi důležité. Do Malšic se dnes sjíždějí děti z dalších 17 až 18 osad a obcí z okolí.
Je správné udržovat i školy, jako byla třeba ta opravdu malá ve Stožci na Šumavě?
Před zhruba dvěma lety ji zavřeli. Znám i tehdejšího ředitele Zbyňka Jíchu, který dnes působí v Lenoře. Měla asi jen devět dětí, ale svého času to mělo svůj význam. Ne přímo pro obec, ale pro rodiče.
Jak fungovala výuka devíti dětí v pěti ročnících?
Byly neuvěřitelně samostatné. Když přešly do šestého ročníku, tak v tomto ohledu převyšovaly ostatní. Kantor tam zkrátka uměl správně nastavit výuku matematiky, jazyka a dalších. Pak ale dětí ještě ubylo, až to bylo neudržitelné. Ale dokud to jde, tak jsem pro to, aby obec školu držela.
Jihočeská kandidátka1. Pavel Klíma, 46 let |
Zmínil jste prestiž pedagogických fakult. Jaká je kvalita té na Jihočeské univerzitě?
Mám za sebou dva čerstvé rozhovory s panem rektorem Tomášem Machulou. Diskutovali jsme i o tom, zda současní absolventi nejsou příliš velcí odborníci pro základní školu, ale malými odborníky na samotnou výuku. Jihočeská univerzita k tomu, myslím, přistupuje rozumně. Dobrým krokem bylo, že se třeba přeměnila katedra bohemistiky na filozofickou fakultu, která se více zabývá vědou, a na pedagogické fakultě zůstala více ta praktická větev.
Studenti si však stěžují na málo praxe.
Je to tak, ale když se bavíme o změně a revoluci ve školství, tak je to cesta na 30 let. Dnes si uvědomuji, že tím, jak učíme děti, tak je připravujeme pro svět, který tady za deset let nebude. Říkám tedy, že produktem naší školy by měl být člověk, který se dokáže rychle učit nové věci. To by mělo platit pro učně i gymnazisty. A také by měli umět vyjádřit svůj postoj.
Takže děti nemusí vědět, že Karel Čapek napsal Krakatit?
V tomto jsem zároveň konzervativní, takže mi až tak nevadí, že se něco děti učí nazpamět. I to je dovednost. Třeba herci jsou schopni si dvakrát přečíst odstavec textu a už ho umí. A některé věci se zkrátka bez lehkého biflování nenaučíte. Mohu to vztáhnout na vyjmenovaná slova. Pak není důležité, jestli je dokážete po letech vyjmenovat všechny správně po sobě, ale že je budete umět použít.
V jižních Čechách se hodně řeší, že je tu nedostatek technicky vzdělaných a řemeslníků. Není chyba už na základní škole, když za půl roku při dílnách děti vyrobí jen lopatku a krabičku?
A to ještě mohou být někde rádi... Máte pravdu, že z toho asi nevznikne láska k truhlářství. Ale existují různé programy, které kraj podporuje. Díky nim navštěvujeme dílny a firmy, kde se děti s řemesly seznamují. Vezmou nás i do laboratoří a podobě.
Kdybyste měl možnost rozhodnout, přistoupil byste k rušení některých středních škol v Jihočeském kraji? Některé mají problémy s naplněním. Mluvilo se a mluví o optimalizaci.
Můj současný názor je takový, že některé optimalizace byly úspěšné. Školy se sloučily a něco se ušetřilo na provozu. Ale třeba sloučení učiliště a gymnázia pozitivně nevnímám.
Máte na mysli třeba v Kaplici?
Ano, mám. To nebylo šťastné. Než dělat tak velká opatření, je lepší dočasně snížit kapacitu středních škol. Ale vždy to bude mít nějaký negativní dopad, třeba budete muset propouštět, ale provoz udržíte. Nelze to měřit jen ekonomicky. Pokud bychom třeba zrušili průmyslovku ve Velešíně, tak to může mít pro daný region nepříjemný dopad. Historicky to tam funguje, tak je lepší to zkusit udržet.
Kraj s Budějovicemi a univerzitou plánují stavbu vědeckého centra. Může taková věc zvednout zájem o technické obory?
V Plzni i v Brně podobné věci fungují a tomuto projektu budu fandit. Velmi důležité je spojenectví kraje a univerzity. Po rozhovoru se současným rektorem jsem nabyl dojmu, že osobní vztahy mezi bývalým hejtmanem (Jiří Zimola) a minulým rektorem (Libor Grubhoffer) se přenášely i na vztah univerzita - kraj, a to je špatně. Je na kraji, aby vztahy rozvíjel.
Když se stanete poslancem, budete dál ředitelem školy?
Jsem rozhodnutý, že bych se stal poslancem na plný úvazek a ředitelské křeslo dočasně opustil.
 |
