Úterý 28. června 2022, svátek má Lubomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. června 2022 Lubomír

Třicet let péče o památky proměnilo zámky, tvrze i kostely jižních Čech

  9:27
Spousta cenných míst na jihu Čech by do dnešních dní nepřežila, nebýt památkářů, soukromých investorů nebo spolků. Po listopadu 1989 se přístup k péči o památky změnil. Nyní, po třiceti letech, spousta z nich znovu žije a ukazuje turistům kulturu našich předků a historii.

Zámek v Jindřichově Hradci hostí noční prohlídky s Bílou paní. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Po roce 1989, kdy došlo ke změně politických poměrů, připomínaly některé stavby spíše staveniště, jiné chátraly a neměly daleko ke zborcení. Byly mezi nimi zámky, tvrze, náměstí, kaple, kostely nebo kláštery.

Investice do oprav pomohly proměnit obraz historických měst a chráněných areálů.

Nejznámější památky jižních Čech

V polovině března měli ve výstavní síni českobudějovické radnice zahájit jihočeští pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) výstavu, která mapuje památkovou péči právě v uplynulých třiceti letech. Opatření proti šíření koronaviru ji však zatrhla.

„U většiny památek došlo v porevolučním období díky soukromým investicím, darům ze zahraničí i státním dotačním programům k výraznému vylepšení jejich technického stavu. V mnoha případech se podařilo zachránit těžce havarijní objekty,“ hodnotí Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích.

Zámek Jindřichův Hradec

Loni odborníci restaurovali zahradu u rondelu a přilehlé arkády zámku v Jindřichově Hradci. Jeho areál je dnes třetím největším památkovým komplexem v Česku.

Velká část je opravena a zpřístupněna turistům, kteří procházejí šest prohlídkových tras, na zámku se odehrává řada výstav a kulturních akcí. Před revolucí však zůstával nepřístupný, a i kdyby ho otevřeli, nenabízel by pěkný pohled.

Právě současný stav jindřichohradeckého skvostu je zásluhou památkářské práce v posledních desetiletích. Po roce 1989 bylo na místě staveniště s výkopy, nedokončenými konstrukcemi a znehodnoceným stavebním materiálem. To kvůli plánované rekonstrukci z 80. let, která se měla zaměřit na Španělské křídlo, postupně se od ní však ustoupilo.

Co se podařilo zachovat

  • Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích
  • Dominikánský klášter s kostelem na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích
  • Historické jádro Českého Krumlova včetně zámku
  • Historické jádro Slavonic
  • Historické jádro Prachatic
  • Venkovské památkové rezervace včetně Holašovic nebo Plástovic 
  • Hrádek Cuknštejn
  • Zámek v Libějovicích
  • Zámek a park Červený dvůr
  • Kostel sv. Jana Křtitele v Zátoni
  • Klášter u Nových Hradů
  • Klášter Vyšší Brod
  • Českokrumlovské kláštery
  • Vodní mlýn Hoslovice
  • Most Duha v Bechyni
  • Podolský most

„Na tuto část zámku ve velmi špatném stavu byl téměř vypsán havarijní výměr. Ještě v 80. letech a částečně i 90. probíhaly opravy z dnešního hlediska podle ne úplně šťastných plánů. Takže některé omítkové vrstvy a části areálu trochu padly za oběť. Na druhou stranu se podařilo památku fyzicky zachránit,“ vysvětluje kastelán zámku v Jindřichově Hradci Jan Mikeš.

Prioritou po revoluci bylo komplex postupně zpřístupňovat. První část, Adamovo stavení, byla otevřena v roce 1993. Náročné a nákladné práce postupně počítaly se Španělským křídlem, prvním nádvořím a zdevastovanými budovami.

Součástí byla obnova renesanční sgrafitové fasády, oprava oken a dveří, odstranění konstrukcí napadených dřevokaznými houbami a výměna krovu a krytiny.

„Postupně se plány uskutečnily. Dá se říct, že dnes, po třiceti letech, stojíme před úkolem znovu opravit, co již bylo opraveno a dosluhuje. Bude potřeba zajistit finance, areál je skutečně obrovský a náročný na údržbu, čítá téměř tři hektary budov,“ přemýšlí Mikeš.

Díky intenzivním rekonstrukcím nyní místo navštěvují desítky tisíc lidí ročně. Loni si tu koupilo vstupenku přesně 70 358 turistů.

Zámek Omlenička

V regionu jsou však i případy, které neměly takové štěstí jako zámek v Jindřichově Hradci. Jedním z nich je barokní zámek Omlenička, stojící ve stejnojmenné vsi na Českokrumlovsku. Jeho nešťastný příběh začíná v roce 1938, kdy stavbu tehdejším majitelům zabavili nacističtí okupanti.

Po válce byl objekt znárodněný, stát v něm zřídil byty, sídlo místního národního výboru a využíval ho i k hospodářské činnosti. Zanedbávání vyústilo v havárii v roce 1969, kdy se pod tíhou sněhu zbortily krovy hospodářského křídla a průčelí. Statika byla narušená i v dalších částech zámku.

Po porevoluční restituci žádný ze správců opravy nezajistil, zámek dále chátral a hrozilo další borcení.

„Tuto samovolnou zkázu ještě podpořili zloději, kteří se zaměřili především na dobývání kamenných dlažeb, koryt a nádrží. Kromě toho poškodili i jiné konstrukce, které jim momentálně překážely,“ vzpomíná ředitel jihočeských památkářů Daniel Šnejd.

Zároveň byla nejstarší část Omleničky podmáčená a hrozilo, že spadne a s sebou strhne i zeď vedlejšího kostela. Průčelí s arkádami navíc museli provizorně podepřít. Situaci nepomohlo ani komplikované vlastnictví, které řešil soud.

„Mezitím zloději vykradli v sýpce nosné trámy krovu i podlahy a hrozilo, že se zřítí na veřejnou silnici. Stavební úřad konstatoval havarijní stav a vydal demoliční výměr,“ vysvětluje Šnejd.

Padl krov a štít sýpky a další barokní a renesanční části. „V roce 2007 tak zámek přišel o svůj nejvýstavnější kus s východním průčelím i dvěma zbývajícími arkýři,“ dodává ředitel. 

Současný vlastník chce zbytky zámku zachránit. Nyní hledá způsoby, jak rozpadající se objekt využít, a připravuje projekt.

Kostel sv. Máří Magdalény

Po roce 1989 však nebylo potřeba zachraňovat jen velké stavby jako například zámky. Byl mezi nimi i kostelík svaté Máří Magdalény, stojící na půl cesty mezi Volary a nedalekými Zbytinami na Prachaticku.

Připomíná zaniklou šumavskou osadu Svatá Magdaléna, kterou její poslední obyvatelé opustili po příchodu německé armády v roce 1938.

Památková péče

Památková péče jako instituce fungovala v Československu od roku 1958. Až v roce 1991 vznikly památkové ústavy v krajích. V roce 2003 vznikla dnešní forma, Národní památkový ústav (NPÚ), krajské části se staly jeho odbornými pracovišti. NPÚ je garantem odborného přístupu, uchování památek a porozumění jejich vývoji či tradičním technologiím a materiálům. Na území Jihočeského kraje je v péči NPÚ 14 objektů, především hradů a zámků, ale nechybí ani klášter nebo hrobka.

Po válce začala katolická stavba pustnout a zůstala bez jakékoli údržby a dohledu. „Lidská paměť dokonce uchovala tak kruté příběhy, kdy ‚pokroková‘ mládež vyrabovala zařízení kostela a zapálila z něj táborák. Páter František Honsa, farář ve Volarech, se zasadil o zachování poutního kostelíka, takže se tento silně poškozený dočkal roku 1989. V tomto roce zbyly z něho pouze trosky,“ píše česká výtvarnice Mirka Fridrichová Kunešová ve vikariátním měsíčníku Sv. Jan Prachatický.

Nakonec se však podařilo v 90. letech svatostánek obnovit. „Velkou měrou se o záchranu zasloužily krajanský spolek Förderkeis St. Magdalena s předsedou Otto Langem a spolek Adalberta Stiftera z německého Augsburgu, které uspořádaly finanční sbírku. Dotacemi stavbu podpořil i stát,“ upřesňuje ředitel budějovické pobočky NPÚ Daniel Šnejd.

Kostel je památkou barokního stavitelství, v polovině 18. století ho nechal vybudovat Josef Adam ze Schwarzenberku. Výletníci na něj mohou narazit přímo na turisticky značené stezce, z místa jsou krásné výhledy do pošumavské krajiny. Kromě toho stavba připomíná náboženskou tradici regionu.

Tvrze v Kestřanech

Areál Horní tvrze, Dolní tvrze a zámku v Kestřanech u Písku je jedinečný, protože ukazuje několik panských sídel na poměrně malém území. V tomto případě se podařilo historické památky zachovat díky soukromým majitelům, kteří své plány probírají s památkáři.

Ještě před třiceti lety obě tvrze patřily zemědělskému družstvu, které je využívalo bez ohledu na jejich mimořádnou hodnotu. Třeba unikátní velký sál Horní tvrze rozdělili do několika bytů.

Stavby v této době rozhodně nevzkvétaly, několik částí družstvo kvůli jejich stavu bořilo technologiemi, které historickým konstrukcím škodily.

„V roce 2005 se jednotlivé zdevastované části areálu dostaly do soukromých rukou a noví vlastníci ihned začali s rekonstrukcemi a zajišťováním. Při opravách využívali vlastníci Horní tvrze i dotací ministerstva kultury a práce průběžně konzultovali s pracovníky památkové péče,“ připomíná Daniel Šnejd.

Momentálně se staví podle schválených projektů na Dolní tvrzi a zámku. Část prostor bude sloužit majiteli, zámek by mohl být přístupný turistům. Plány jsou velké, proto práce potrvají ještě několik let.

Zajímavostí je, že pro tamní sál vytváří fresky slavný ilustrátor Jindra Čapek. „Na jedné stěně bude motiv Orfea, který hraje zvířatům. Na druhé pak moře s bohem Neptunem a bájnými příšerami. To byly oblíbené motivy v době baroka,“ líčil před časem.

Autor:
  • Nejčtenější

V jihočeské garáži shořelo elektroauto při napájení, první v kraji

Hasiči v pondělí ráno likvidovali hořící elektromobil, který byl v garáži připojený na napájení. Oheň zvládli a pak...

Lákavá výzva, ale nemůžu. Poslanec Vojtko odmítl převzít Gazdíkův resort

Poslanec za STAN Viktor Vojtko odmítl nabídku na vedení ministerstva školství. Jeden z možných kandidátů na ministra to...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zahálka slaví po dlouhém úniku domácí titul. Sagan znovu slovenským mistrem

Mistrem České republiky v silniční cyklistice se stal Matěj Zahálka. Po dlouhém úniku vybojoval pro svou stáj Elkov...

VIDEO: Na elektrokoloběžce jely po stezce dvě dívky, srazily se s cyklistkou

Dvě podobné nehody za účasti sdílených elektrokoloběžek vyšetřují v posledních dnech českobudějovičtí policisté. Při...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

A vítězem je... Elkov, jak jinak. Proč s tím Hirt, Vakoč a spol. nic nezmohli

Pravidlo českých cyklistických šampionátů platilo znovu, pátý rok po sobě. Ať už na silniční závod dorazí sebevětší...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Odborníci vypustili do Teplé Vltavy na Šumavě uměle odchované perlorodky

Správa Národního parku Šumava se snaží zvyšovat počty perlorodek v Teplé Vltavě. Odborníci mlže uměle odchovávají a pak...

V jihočeské garáži shořelo elektroauto při napájení, první v kraji

Hasiči v pondělí ráno likvidovali hořící elektromobil, který byl v garáži připojený na napájení. Oheň zvládli a pak...

Jižní Čechy, druhé nejlepší místo k životu. Přibývají byty, schází lékaři

Jihočeský kraj skončil druhý v průzkumu Místo pro život. Porota ocenila sociální služby, třídění odpadu či nízkou...

Z ruiny udělali nový cíl pro turisty. Tvrz Tichou otevřou 1. července

Torzo kamenné věže u hranic s Rakouskem se změnilo na unikátní historickou památku. Zasloužil se o to spolek Hrady na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...