Jihočeští památkáři před pár dny oznámili, že v roce 2020 zahájí tříletou opravu letohrádku Bellarie, kde mají dnes divadelníci zázemí. Rekonstrukce vyjde zhruba na 50 milionů korun.
Uvedli, že práce v letech 2021 a 2022 zčásti omezí produkci Jihočeského divadla, hlavně odpolední představení. To by ale byl pro herce velký problém. „Když nám zbude jen dvacet hracích večerů, je točna v tu chvíli ztrátová a ekonomicky to vůbec nedává smysl,“ sdělil ředitel divadla Lukáš Průdek.
Náměstek budějovického primátora Juraj Thoma (Občané pro Budějovice) v úterý o situaci mluvil s generální ředitelkou Národního památkového ústavu Naděždou Goryczkovou a dohodli se, že produkce divadla omezená nebude.
Město České Budějovice, jež točnu vlastní, má zatím smlouvu s památkáři na pronájem pozemku v zámeckém parku do konce roku 2020. Zástupci města a divadla původně žádali, aby Národní památkový ústav smlouvu prodloužil do roku 2025.
„Domluvili jsme se, že paní ředitelka Goryczková dá pokyn, aby byla smlouva prodloužena do roku 2023. Oprava Bellarie by neměla komplikovat další sezony divadla,“ řekl Thoma. Dodal, že podle Goryczkové zvládnou stavební technici potřebné práce před divadelní sezonou či po ní.
Upraví zadání soutěže
Město České Budějovice už několik let připravuje architektonickou soutěž na obnovu točny včetně zázemí na současném místě. Zástupci města, Jihočeského divadla i dalších stran se podle Thomy nyní sejdou a upraví zadání soutěže. Teď bylo podmínkou, že nové hlediště musí být tam, kde je nyní.
„Podíváme se znovu na zadání soutěže, aby nepředjímala, že nové otáčivé hlediště musí být pouze a jedině na stávajícím místě, ale mohlo setrvat někde jinde v zámecké zahradě a do budoucna soutěž nevyloučila jiné místo v zahradě ani nejbližším okolí,“ podotkl náměstek primátora.
Fotogalerie |
Přitom ještě letos na jaře Thoma v rozhovoru pro MF DNES tvrdil, že stavět otáčivé hlediště na jiném místě by byl podvod na divácích.
Současná konstrukce svým vzhledem už od roku 1994 narušuje zámeckou zahradu v Krumlově, která je se zámkem a centrem na seznamu UNESCO. Scéna pro 644 diváků má jen dočasné kolaudační rozhodnutí. Otáčivé hlediště každý rok navštíví okolo 55 tisíc diváků. Tržby ze vstupného jsou významným zdrojem pro Jihočeské divadlo.
Co ministr, to jiný názor
Ještě loni se uvažovalo o stavbě scény za zdí zahrady, kde by vznikl takzvaný divadelní trakt. Této variantě je nakloněný i ředitel divadla Lukáš Průdek. „Tam by bylo nové hlediště i s odpovídajícím zázemím. Mohli bychom navýšit kapacitu až na dvojnásobek, to je 1 200 míst. Navíc by to byla varianta, která by jednou provždy vyřešila všechny spory,“ podotkl před časem Průdek.
Tato varianta vyhovuje i České komoře architektů. Nesouhlasil s ní naopak Jihočeský kraj.
Letos v únoru tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rozhodl o vybudování nového hlediště na stejném místě. Staňkův předchůdce Ilja Šmíd (za ANO) naopak uvažoval o variantě, že by se hlediště přesunulo do areálu bývalého zahradnictví. Kauza se tak pravidelně mění a vyvíjí podle toho, kdo je zrovna ministrem kultury.
Na otáčivé hlediště letos přijelo na 96 představení 58 863 diváků, tržby z prodeje vstupenek vzrostly oproti minulé sezoně o 15 procent na 43,3 milionu korun. Od roku 1958 navštívilo točnu 2,4 milionu diváků.
