Sobota 18. září 2021, svátek má Kryštof
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. září 2021 Kryštof

Pohřbu zaživa se lidé báli, v márnicích byly alarmy, líčí historik

  11:23
Českobudějovickému historikovi Václavu Grubhofferovi vychází kniha „Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy“. Autor se v ní zabývá strachem z pohřbu zaživa, budováním márnic, osvícenským reformám i zrozením první pomoci.

Historik Jihočeské univerzity Václav Grubhoffer vydal knihu Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy. | foto: Petr Kubát, MF DNES

Byla to noční můra našich předků. Člověk trpící nakažlivou chorobou je narychlo pohřben. Po pár hodinách se však vzbudí a snaží se dostat z čerstvě zasypaného hrobu. Marně. Umírá strašlivou smrtí sám pod zemí.

„Strach z pohřbu zaživa byl největší v 18. a 19. století. I dnes se toho stále někdo obává,“ říká 36letý Grubhoffer, který působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

Václav Grubhoffer

Vystudoval kulturní historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. V roce 2013 zde dokončil doktorské studium. Věnuje se dějinám smrti, těla, medicíny a vzdělanosti, ale i životnímu stylu šlechty v 18. až 20. století. Je autorem knihy Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732-1914 a více než dvou desítek vědeckých studií a kapitol v dalších knihách. V současnosti působí jako odborný asistent na Ústavu romanistiky Filozofické fakulty a zabývá se kulturními dějinami Itálie, italskou literaturou a česko-italskými vztahy. Žije v Budějovicích.

Proč v 18. století strach ze zdánlivé smrti nejvíc gradoval?
On existoval odnepaměti. Už lékaři ve středověku na toto téma psali pojednání. V 18. století se ale hodně diskutovalo o smrti, o nebezpečí mrtvých těl a o pohřbívání. Tehdy vyšla jedna lékařská disertace, která byla přeložená do francouzštiny a výrazně upozornila na toto téma. Do té doby to bylo mezi lidmi hlavně známé z lidových pověr a pověstí.

V Českých Budějovicích se například dochovala pověst Dům u mrtvého pekaře. V ní se v rakvi probudí mrtvá dcera bohatého pekaře, které chce hrobník uříznout prst, aby jí ukradl prsten. Máte v knize také další jihočeské stopy?
Ano, jedna se týká Eleonory Žofie ze Schwarzenbergu, která ještě před polovinou 19. století vyjádřila v testamentu přání, aby nebyla pohřbená, dokud se neobjeví stopy rozkladu na jejím těle. To byl jasný doklad konkrétní obavy před předčasným pohřbením. Hudební skladatel Karel Weiss byl zase při pobytu na letním bytě na jihu Čech zatažen do kauzy podezření z předčasného pohřbu. Do celé věci se vložil a inzultoval ohledávajícího lékaře v dobovém tisku. Napsal o tom pak povídku.

Jaké kroky naši předci podnikali, aby případům pohřbení zaživa zabránili?
V 18. století začal do pohřebnictví vstupovat stát a prosazovat zákony, které měly preventivní charakter. Marie Terezie vydala nařízení o 48hodinovém limitu. Do té doby nesměl být nikdo pohřbený. První nařízení se týkalo vídeňských židů, kteří pohřbívali, jak je to pro ně běžné, hned v den smrti. Potom se zrodila úplně nová instituce – márnice. Ta měla primárně řešit problém zdánlivé smrti.

Jak?
Musela v ní být kamna, mělo se tam větrat, rakev musela být na podstavci dostatečně nízko, aby si případný nebožtík po probuzení neublížil. Absolutního vrcholu to dosáhlo v márnici ve Výmaru. Tam měli alarm, ke kterému byl každý z nebožtíků napojený pomocí šňůr. Pokud by se jen nepatrně pohnul, tak se měl alarm rozezvučet. Autor spisu o této márnici si ale posteskl, že tam k žádnému takovému případu dosud nedošlo. Psal, že zařízení funguje výborně, i čmelák, který vlétne do márnice a narazí do šňůry, prý spustí zařízení.

Opravdu se nějaké případy zmrtvýchvstání staly?
Byl to hlavně strach a kolektivní představa. Zda byl někdo pohřben zaživa, je neprokazatelné a neexistují žádné historické zprávy nebo doklady. Vždy je to na úrovni legendy nebo novinové zprávy. I lékaři tyto příběhy prezentovali jako skutečnost. Například italští lékaři zmiňovali konkrétní oběť morové epidemie v Římě. Nebožtíka už vezli pohřbít, a probudil se jim na lodi.

Je v nás strach ze zdánlivé smrti pořád zakotvený?
Myslím, že ano. Každopádně se toto téma dost často objevuje v bulvárních médiích. Opakuje se stejný příběh o nevěstě, která těsně před svatbou zemře a je pohřbená. Snoubenec jde truchlit na její hrob a slyší, jak se jeho milá snaží dostat ven. Odehrává se to často v hodně vzdálených oblastech, například v Hondurasu.

Vy se smrti v dějinách odborně věnujete patnáct let. Není to depresivní téma?
Jak se tím zabývám pracovně, tak mi to depresivní nepřipadá, spíš to ve mně vzbuzuje zvědavost. Kdekoliv jsem na výletě, tak nemůžu opomenout návštěvu hřbitova.

Dostanete do svých textů nebo přednášek i humor?
V této knize, myslím, docela humor je, protože jsem se u toho sám dobře pobavil. Téma zdánlivé smrtí je v podstatě humorné.

Dlouhodobě se věnujete Schwarzenbergům, ti měli velkolepé pohřební slavnosti a propracované rituály. Jak to u nich v 18. a 19. století vypadalo?
Základním znakem ve šlechtickém prostředí byla neměnnost a snaha dědit z generace na generaci stejný pohřební rituál. Změna nastala v 18. století. Došlo k proměně rituálu, která se týkala všech společenských vrstev. Státem bylo předepsáno pohřbívat mimo městské hradby. To se týkalo i šlechty. S tím souvisela třeba nutnost výstavby dnes slavné Schwarzenberské hrobky u Třeboně. Změnila se i podoba pohřební slavnosti.

Jak?
Do té doby šel pohřební průvod z místa úmrtí do kostela, kde byla slavnost a zádušní mše. To bylo v baroku. Na přelomu 18. a 19. století se hlavní těžiště pohřbu přesunulo na samotný pohřební průvod, který v případě Schwarzenbergů vedl od kostela svatého Jiljí v Třeboni po hrázi rybníka Svět až k hrobce. Průvod měl přesně daná pravidla, která respektovala předcházející staletí. Dříve mělo procesí odrážet uspořádání společnosti a to, jak fungovala. V 19. století se společnost změnila, a tím i postavení šlechty. Pohřební průvod však zůstával stejný. Byla to skoro poslední příležitost, jak prezentovat životní styl a hodnoty šlechtictví na veřejnosti.

Moderní společnost vytlačila smrt na okraj. Jak vnímáme smrt v roce 2018?
Myslím, že už je to zase trochu jinak. Sice opakujeme, že jsme smrt vytěsnili, ale u sociologů se objevuje pohled, že o těchto tématech daleko více mluvíme. Může to být i generační záležitost. V cizině už se o tom hovoří intenzivně. Tématu smrti je otevřená mladá generace současných vysokoškoláků.

Ve druhé polovině 20. století už umírala většina lidí mimo rodinu. Dnes se objevují hospice, paliativní péče…
Lidem, kteří si přejí zemřít mezi svými blízkými, je to stále více umožňováno. Paliativní péče je konkrétní doklad, že o těchto věcech více přemýšlíme. Uvědomujeme si, jak je důležité doprovázet své blízké, kteří umírají. Už je nechceme ponechávat v anonymní a osamocené smrti.

Autor:

Parlamentní volby v roce 2021 se konají ve dvou dnech, v pátek 8. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 9. října od 8 do 14 hodin. Ve volbách vybíráme dvě stovky poslanců Sněmovny ve 14 volebních krajích.

Krajští lídři: Dana Kuchtová, Ondřej Veselý, Alena Nohavová, Richard Brabec, Iveta Štefanová, Libor Vondráček, Jan Bauer, Lukáš Kolářík

  • Nejčtenější

Podezřelý z vraždy studentky nalezené u ohořelého auta spáchal sebevraždu

Podezřelý, jehož policie obvinila z vraždy mladé ženy nalezené u ohořelého auta nedaleko Protivína na Písecku, spáchal...

Policisté zadrželi muže podezřelého z násilného usmrcení ženy u Protivína

Kriminalisté zadrželi muže, kterého podezírají z násilného zločinu. Obětí je mladá žena, kterou policisté našli u...

Cestující čekali v Českých Budějovicích na MHD marně, chyběli řidiči

Českobudějovický dopravní podnik naštval cestující. Do ulic nevyjela řada spojů a lidé zůstali na zastávkách. Chybějí...

Řidič riskantně předjížděl, v protijedoucím autě vážně zranil dva lidi

Vážnou nehodu vyšetřují od čtvrtka prachatičtí policisté. Mladý řidič riskantně předjížděl nákladní auto s návěsem a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mladíci poničili unikátní venkovní výstavu v Písku. Zadržela je policie

V noci na sobotu zadrželi policisté mladistvé vandaly, kteří poničili putovní výstavu Voda a civilizace, která je nyní...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

Filmová místa: V Pyšné princezně si zahrály umělé skály i česká Fudžijama

„Co čekáš? Hoď mi míč a hned! Zavaž mi střevíček! Jsem krásná a jsem a ty mi musíš běhat pro míč a musíš mi zavázat...

Diváci mohou plnit haly, sportovci hlídají čísla a věří v celou sezonu

Amatérští sportovci už dvakrát po sobě nedokončili sezonu. Teď na začátku té nové věří, že se soutěže konečně dohrají a...

Senior skončil s autem v rybníce. Vytáhli ho svědci, co jeli okolo

V rybníce skončila ráno cesta jednasedmdesátiletého řidiče na Strakonicku. Z potápějícího se vozu ho zachránili dva...

Na jihu Čech hledají lékaře. Když vydrží pět let, mohou dostat 1,5 milionu

Jihočeský kraj hodlá lákat doktory na venkov pomocí příspěvků. Získat mohou až 1,5 milionu korun. Obce mají nabídnout...

Grafton Recruitment Praha
ASISTENT/KA ZAKÁZEK s NJ nebo AJ

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 29 000 - 35 000 Kč

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...