Do Jindřichova Hradce musí ujet okolo čtyřiceti kilometrů, některé další obce v okolí to do něho mají po rozbitých silnicích ještě o dalších dvacet navíc. Přesto ministerstvo financí uvažuje o tom, že nechá zavřít finanční úřad v Dačicích nebo přinejmenším omezit jeho služby obyvatelům.
Místní by tak čekal kvůli obyčejnému daňovému přiznání v krajním případě i půldenní výlet právě do Jindřichova Hradce, kam by nově Dačice spadaly.
Z Dešné by místní museli jet 60 kilometrů do Jindřichova Hradce
Starosta Dačic Karel Macků (KDU-ČSL) se obává, že by se výrazným způsobem zhoršila dostupnost některých základních služeb. „Pokud po nás stát chce, ať platíme daně, tak by měl také poskytovat takové služby, abychom je mohli platit bez větších problémů. Třeba z takové Dešné, která leží u hranic s Rakouskem, by místní museli jet do 60 kilometrů vzdáleného Jindřichova Hradce,“ nechápe Macků, proč by se měly změny týkat právě Dačic.
Ministerstvo financí totiž plánuje propustit až 500 úředníků ve finanční správě. Podle slov ministryně Aleny Schillerové (ANO) zatím nehrozí, že by měly úřady postupně mizet, i když by některé z nich určitá omezení mohla potkat. „Rušení je otázkou vyhlášky ministerstva financí. Co se týče územních pracovišť, musela bych nějakou takovou vyhlášku podepsat a to já rozhodně neudělám,“ uvedla Schillerová na začátku května v ČT.
Ani to však starostu Dačic nenechává v klidu. „Pokud by zde zůstala služba v omezené míře v podobě podatelny, řeší to problém jen částečně. V případě nějakých oprav daňových přiznání stejně budou muset obyvatelé jet do Hradce. Podle státu lze všechno vyřídit elektronicky, jenže co se týče podání daňových přiznání, používá tuto možnost jen několik procent lidí,“ vysvětluje Macků, který je zároveň i předsedou mikroregionu Dačicko.
Zůstala jen podatelna
Společně se svými kolegy z okolních mikroregionů Jemnicko a Telčsko se proto rozhodli poslat otevřený dopis krajskému finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích. Vedení správy informují o tristní situaci v těchto oblastech včetně možných následků, které se s okleštěním úřadů pojí. Třeba v Telči se dostala situace tak daleko, že kromě finančního postupně zmizel i katastrální úřad, který teď v Dačicích funguje jen formou podatelny.
„Chceme dosáhnout toho, aby se finanční úřad neredukoval a nerušil. Stát možná ušetří, ale na úkor obyčejných lidí, kteří budou muset dojíždět do Hradce. Neustále narážíme na vylidňování venkova a méně osídlených regionů a příhraničí, ale jestli tu nebudou podobné základní služby, lidi tu prostě nebudou chtít bydlet,“ shrnuje Macků důvody, které ho vedly k napsání dopisu.
Za pravdu mu dává i předseda Sdružení místních samospráv pro Jihočeský kraj Jiří Iral, který se s podobným případem setkal před čtyřmi roky ve Vodňanech na Strakonicku. „Ministerstvo se tím snaží ušetřit nějaké peníze, ale je to na úkor poskytování služeb. Nakonec to tam dopadlo tak, že pro veřejnost fungují dvě úřednice dva dny v týdnu. Je to omezení, ale aspoň se však podařilo nějak činnost úřadů v těchto místech zachovat,“ popisuje Iral. Stejný osud jako Vodňany tehdy potkal ještě Blatnou.
Ředitel Finančního úřadu pro Jihočeský kraj Martin Janeček však v podobném postupu problém nevidí. „Všechno tam teď funguje v pořádku, nevidím v tom problém. Našel se rozumný kompromis. Nabídl jsem panu starostovi, že ho s tímto režimem seznámím, o což nejevil moc zájem, a přišel rovnou s kritikou. Nebyl mi schopen říct jediný případ, koho by se mělo rozhodnutí negativně týkat,“ podotýká Janeček a dodává, že kvůli rušení územního pracoviště by se musela měnit legislativa, což aktuálně nehrozí.
