Rok od roku zaměstnává drobný lýkožrout stále více lesníků. Letos je ale situace na mnoha místech v Jihočeském kraji, například na Dačicku, doslova kritická a v lesích se hromadí obrovské množství napadeného dřeva.
Před dvěma měsíci reagoval na situaci starosta Dačic Karel Macků (KDU-ČSL) otevřeným dopisem premiérovi Andreji Babišovi (ANO) s žádostí o okamžitou pomoc s likvidací následků kalamity a zamezení jejího šíření. Odpověď mu přišla od ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
„Napsal nám, že ministerstvo hledá řešení, které není jednoduché najít. Přijali několik mimořádných opatření a upravili podmínky přijímání pracovníků ze zahraničí, kteří se na těžbě dřeva podílejí,“ popisuje hlavní bod dopisu Macků.
Součástí dopisu je ujištění o zvýšení kapacity pro silniční a železniční dopravu kalamitního dřeva a dostupnější by pro drobné hospodáře měla být i asanace napadeného dřeva.
To hlavní, po čem majitelé lesů hlasitě volají, však dosud od vlády neslyšeli.
„Vůbec nic se zatím nestalo, okamžitá pomoc nepřišla. V tuto chvíli můžeme využívat jenom dotaci na výsadbu nových stromů, ale to není žádná novinka. Navíc běžně trvá spoustu měsíců, než se k žádostem ministerstvo vůbec vyjádří, a to naši situaci vůbec neřeší,“ říká rozhořčeně Vlastimil Pekárek, který se stará o sedm hektarů lesa.
Deset měsíců je moc
Jeho slova potvrzuje i lesní hospodář Městských lesů Dačice Kamil Kupec. „Narážíme na to, že celý byrokratický proces strašně dlouho trvá. Dotační program je sice dobře koncipovaný, ale jestliže trvá deset měsíců se k žádosti vyjádřit, je někde očividně problém,“ podotýká Kupec.
Podle něj by byl ideální model, při kterém se na jaře zalesní určitá část plochy a v létě by přišly dotace, ze kterých by se mohlo na podzim opět zalesňovat. V zimě by pak měly přijít další dotace na jaro, takže by lesníci dotace čerpali v půlročních intervalech.
Ministerstvo zemědělství ale v současném modelu nevidí zásadní problém.
„Jedná se o standardní a na rozdíl například od evropských dotací o velmi pružný proces administrace dotace, kdy vlastník lesa v tom samém rozpočtovém roce, kdy podal žádost, obdrží finanční prostředky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že resort navíc zastavil veškerou úmyslnou těžbu smrků a borovic a připravil katalog ploch vhodných ke skladování kalamitního dřeva, pro které není odbyt.
„O katalogu už víme. Jenže při pohledu na ceny za pronájem těchto ploch nám bylo jasné, že to moc nepomůže. Když někdo kalamitní dřevo vytěží a zde ho uskladní, tak na něm nevydělá ani korunu,“ neskrývá rozpaky starosta Macků.
I on vidí největší problém v nastavené dotační politice ministerstva. „Vím, že některé kraje přispívají vlastníkům lesa určitou částkou na každý kubík vytěženého dřeva. Kraj Vysočina třeba přispívá na stavbu oplocenek. I to by našim hospodářům pomohlo,“ podotýká Macků.
V tomto ohledu mají drobní lesníci velký problém. „Jako řadový občan nemohu s krajem o pomoci jednat. Oplocení nové výsadby mě letos stálo asi 40 tisíc korun, o sazenicích ani nemluvím,“ stěžuje si Pekárek.
Jedny z mála konkrétních věcí, jež ministerstvo do budoucna nabízí, jsou třeba zastavení úmyslných těžeb až na jeden rok s cílem zlepšit odbytovou situaci na trhu nebo možnost využití vyhlášení nouzového stavu.
„Tím bychom v boji s kůrovcem mohli využít veškeré dostupné síly a prostředky, ale kvůli zásahům do vlastnických práv a lidských svobod dotčených jsme od toho nakonec upustili,“ doplňuje Bílý.
Starosta Macků si ale myslí, že by právě tohle mohl být správný krok. „V současnosti tuto možnost zvažujeme. V kraji byl dokonce ustaven krizový štáb, který se už dvakrát sešel. Jenže zatím nenabídl žádné řešení nebo stanovisko,“ vysvětluje a dodává, že na dopis ministra hodlá reagovat.
„Rozumíme jejich opatřením, která přijali, nicméně se musí vyřešit rychlost administrativy a konkretizovat některá vyjádření,“ doplňuje Macků s tím, že stanovisko ministra je v této podobě příliš vágní.
