Manželský pár koupil byt na sídlišti, který mu vyhovoval především svým umístěním. Potřeboval však změnu dispozice, tak se obrátili na designéra Iva Prokela, který je zaujal v televizním pořadu Bydlení je hra, aby jim pomohl se stavební úpravou bytu.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Pěkné bydlení
„Spolupráce s ním nám natolik vyhovovala, že jsme mu svěřili nejen návrh stavebních úprav, ale postupně i řešení celého interiéru,“ říká majitelka. Nadchlo ji, jak jim Ivo Prokel naslouchal, vyptával se a uměl se vcítit do potřeb uživatelů bytu.
„Sešli jsme se v prázdném bytě a dlouho si povídali o tom, jak žijeme, co bychom chtěli. Absolvovali jsme předtím již několik svépomocných úprav bytů a tady jsme poznali, v čem je síla profesionála,“ dodává majitelka. Přiznává, že by si sami určitě netroufli na tak zásadní zásahy, nepřišli by na odvážnou změnu řešení kuchyně ani na vytvoření intimní koupelny se vstupem přímo z ložnice.
„Přestože míváme časté zahraniční návštěvy, které u nás pobývají delší dobu, nenapadlo nás vytvořit jim samostatné zázemí. Ani to, že je v panelákovém bytě možné vytvořit zcela odděleně společenskou a privátní část. A už vůbec jsem si nedovedla představit, že se vzdám téměř všeho, co jsme měli v předchozím bytě, že je možné byt zařídit naprosto odlišně,“ vypočítává majitelka.
Společenská dispozice
Byt byl původně navržen jako dvougenerační, se samostatným pokojem s WC, které však předchozí majitelé využívali jako skladovací místnost. Vcházelo se do tmavé předsíně, ze které se rozbíhaly dveře do ostatních místností.
Nyní vejdete do světlého otevřeného prostoru: předsíň je spojena s obývacím pokojem s kuchyní. Toto otevření prostoru od vstupu až k panoramatickému výhledu z obývacího pokoje, které tvoří základ nové dispozice, již u vstupních dveří smaže veškeré připomínky socialistické výstavby.
Na společenský život majitelů, jejich zálibu v setkávání četnější společnosti u dobrého jídla, reaguje řešení kuchyně. Zmizela příčka dělící kuchyň od obývacího pokoje a kuchyňská linka se otočila tak, aby měla hostitelka při přípravě jídla výhled z okna a mohla být v kontaktu se společností.
Sporák i dřez jsou nyní umístěny naprosto „nepanelákově“ v kuchyňském ostrůvku. Toto řešení umožnila sádrokartonová předstěna na boku místnosti, za níž jsou schovány prodloužené rozvody plynu, vody i odpad. Při početných návštěvách se ostrůvek promění v rautový stůl.
A nejen to. Sousedé bytu říkají „klubovna“, často se tady scházejí a vždy se sem náležitě těší. Tento způsob soužití v bytovém domě není u nás příliš obvyklý, častější je v zahraničí. A možná díky tomu, že designér Ivo Prokel, který se rekonstrukce ujal, žije střídavě i ve Švýcarsku, se podařilo dát této životní filozofii správný hmotný podklad.
Designér vyhověl i majitelčině touze po koupelně sloužící jenom jim, aby ji nemusely využívat návštěvy. Z podřadné místnosti, toalety s provizorním sprchovým koutem, vznikla malá útulná koupelna, kterou využívají návštěvy obývající hostinský pokoj. Ten jinak funguje jako pracovna.
Ložnice má svou vlastní intimní koupelnu. Původně navrhovanou tapetu majitelka zaměnila za výmalbu, kterou oživila vlastnoručně vyrobenými „razítky“ z molitanového těsnění do oken.
V ložnici místo obvyklých vestavěných skříní vznikla prostorná šatna. Majitelé si pochvalují, že police jsou přehledné, snadno přístupné, že mají po příjezdu kam schovat zavazadla a jejich vybalení nechat na příhodnou dobu.
Světlo, prostor, klid
To jsou vjemy, které převládají ihned po vstupu do bytu. Ke klidu a pocitu prostoru snad největší měrou přispívá jednotná světlá podlaha z téměř bílého marmolea, nepřerušovaná prahy. Jen v koupelnách ji střídá bílá dlažba.
„Dojem světlé podlahy, která opticky zvětšuje prostor, jsem nechtěl pokazit tím, že bych na ni postavil kuchyňskou linku. Proto jsou všechny díly linky i další skříňky v pokoji i předsíni zavěšené,“ popisuje Ivo Prokel.
Designér si troufl i na lehké snížení výšky místností sádrokartonovým podhledem. Skryl tak systém panelových závěsů a získal klidný vjem hladkého „nepanelákového“ stropu. Podhled končí před okny a zakrývá zavěšení japonských stěn v obýváku i závěsů v ložnici, které jako by splývaly rovnou ze stropu. Skrývá i LED svítidla, jež mohou různými barevnými režimy měnit náladu místností.
Umístění pracovního ostrůvku umožňuje výhled z okna i komunikovat s hosty.
Čistotu a jednoduchost řešení podtrhuje hladká cementová stěrka použitá místo obkladu u kuchyňské linky.
Převládající bílou barvu doplňuje světlé dřevo a šedá stěrka či výmalba, drobnými detaily v zemitějších barvách je zde připomenut blízký vztah majitelů k francouzskému Středomoří.
Centrem se stal jídelní stůl
V průběhu úvodních rozhovorů o budoucí podobě bytu se musela majitelka rozloučit téměř se vším nábytkem: „Nejprve se mi to zdálo nepřijatelné, chtěla jsem nějaký nábytek zachovat, ale nakonec jsem se vždy přesvědčila, že by to nevypadalo tak, jak chceme. Ivo Prokel nám předkládal různé varianty a my jsme si nakonec vždy vybrali tu nejodvážnější. Zbyl mi ze všeho jen stolek a křeslo po babičce, ale nelituji toho, nové zařízení je funkční, pohodlné i krásné. Osobní vzpomínkové předměty jsme umístili do pracovny - hostinského pokoje.“
V obývacím pokoji je středem pozornosti bytelný jídelní stůl, u něhož se scházejí hosté k dobrému jídlu. Televize, která nehraje v životě tohoto manželského páru důležitou roli, je umístěna na pojízdném pultíku oválného tvaru. Na tento tvar hravě reagují i další předměty v místnosti, zejména digestoř a svítidla.
Designér si pochvaluje aktivitu majitelky:„Výborně doplnila celou řadu věcí. Takovou spolupráci mám rád, ale ne vždy se to podaří.“
Panelák snů
Majitelé bytu se s designérem na začátku dohodli, že na tom nejdůležitějším, zejména stavebních úpravách, nebudou zbytečně šetřit. „Koncept bytu musí být přesvědčivý, jasný, půdorys musí být nastavený tak, aby vyhovoval potřebám uživatelů, potom je možné jej zařídit i levnějším nábytkem, třeba z IKEA,“ vysvětluje designér.
Základní koncept otevření prostoru z předsíně do obývacího pokoje dodává bytu vzdušnost a volnost. Pro potřebnou intimitu je však možné pokoj uzavřít posuvnými dveřmi z pískovaného skla.
„Celá přestavba včetně nábytku a dokonce i s klimatizací přišla na jeden a půl milionu korun, s koupí bytu se tak dostáváme na cenu nezařízeného nového bytu,“ vypočítává majitelka.
„Máme štěstí na dobré sousedy, takže i vzhled společných prostor se s nimi snažíme zvelebovat a rekonstrukce se dočká i celý dům. Líbí se nám tady. Návštěvy dokonce říkají, že žijeme v paneláku snů.“
Rozhovor s designérem
Na této realizaci jste ukázal, že je možné i z panelákového bytu vytvořit moderní a zajímavý prostor pro bydlení. Nenahrála tomu však poměrně netradiční dispozice dvougeneračního bytu?
Rád bych zmínil, že majitelé své nové bydlení hledali velmi dlouho a velmi pečlivě. Nakonec přece jen objevili tento atypický byt, který opravdu výrazně překračuje běžné „panelákové“ zvyklosti.
Když jsem do bytu poprvé vstoupil, byl jsem překvapen, že byt v paneláku může mít dvě koupelny. Jeho atypická dispozice nám umožnila dělení na „společenskou část“ s vlastní toaletou a sprchou, a část privátní, která nabízí ideální spojení ložnice, koupelny a šatny. Tedy model, který je běžný spíš u rodinných domů.
Dal byste v nějakém případě přednost koupi bytu v paneláku před novým?
Osobně preferuji bydlení v centru města, a to mi ve spojení s panelákem nesedí. V České republice se nám sice sídliště často zakousla i do historických center, a někdy je dokonce nahradila, ale toto dědictví bezohledného socialistického budování ve mně vyvolává spíš pocit velkého zmaru než představu ideálního bydlení.
Základní koncept otevření prostoru z předsíně do obývacího pokoje dodává bytu vzdušnost a volnost. Pro potřebnou intimitu je však možné pokoj uzavřít posuvnými dveřmi z pískovaného skla.
Na druhou stranu však uznávám, že jsou i povedená sídliště, která nabízejí vysokou kvalitu bydlení. Mám na mysli například větší množství volného prostoru, solidní vybavenost, blízkost škol a školek, ale třeba i kontakt s přírodou blízkého okolí. A když se k tomu přidá i tak neuvěřitelně kvalitní dispozice bytu jako tady v Řepích, pak je bydlení v paneláku opravdu dobrou volbou.
V čem lidé nejčastěji chybují při rekonstrukci panelového bytu?
Asi nepřekvapím, když budu tvrdit, že chybou je nekonzultovat rekonstrukci s profesionály. Už jen pouhá debata nad celou problematikou je zdrojem nových nápadů a neočekávaných myšlenek, objevením dalších potenciálních možností. I do panelového bytu mohou vstoupit nová technická řešení a materiály. Tak jako v jiných oblastech nevyplácí se ani tady šetřit na nesprávném místě.
Měl byste nějaká doporučení pro ty, kteří se chystají k úpravě panelového bytu?
Prakticky před každým větším projektem bychom si měli ujasnit vizi. Jakého cíle chceme dosáhnout? Bude to bydlení na celý život, nebo jen na pár let? Co od bytu očekáváme, jaké priority by měl splňovat? Jak jsem již uvedl, pak přichází fáze, kdy je dobré přizvat odborníky. Jakmile víte, co potřebujete vyřešit, pak vám právě profesionálové mohou nabídnout ty nejlepší odpovědi na vaše otazníky.
Nejprve si ujasníme případné dispoziční změny. S tím souvisí vyřešení otázky koupelnových jader, bourání příček, případně vznik nových, ale i například změna vzhledu radiátorů...
Pak doporučuji obrátit pozornost na stropy. Ty panelákové opravdu praskají, a většinou se tak nevyhneme sádrokartonovým podhledům. Nové podhledy nám navíc nabídnou možnost velkých změn v rozmístění svítidel. Svítidlům se u nás stále nevěnuje adekvátní pozornost, přitom rafinovaným nasvícením interiéru můžeme dosáhnout mnohem většího dojmu než většinou nábytku.
Další zásadní plochou je podlaha, která musí opravdu „sedět“. Ideálně by měla být jednotná pro celý byt, bez prahů a přechodových lišt, které jen zakrývají nějaké nepřesnosti. Navazující kroky souvisejí s našimi prioritami. Jestli je pro nás důležitější koupelna nebo kuchyň, případně budou tyto prostory řešeny alternativní formou... A nejdůležitějším středobodem bytu tak bude třeba „vymazlená“ ložnice.
Stolek a nově čalouněné křeslo po babičce si našly své místo v ložnici. Prostorná šatna dovoluje, aby byl byt co nejméně zatížen skříněmi.
O autoroviMgr. Ivo Prokel - Interiérový designér, absolvent Pedagogické fakulty - katedra výtvarné tvorby na Ostravské univerzitě a Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně - ateliér tvorby nábytku a interiéru. Od roku 2004 spolutvůrce pořadu České televize Bydlení je hra. Rostoucí zájem vedl v roce 2009 k založení interiérového studia, v němž spolupracuje s týmem zkušených architektů a designérů a nabízí svůj nezaměnitelný pohled na interiér. Zajišťuje i kompletní realizaci návrhu interiéru v rámci celé České republiky, a to od podlahovin přes výrobu nábytku na míru až po doplnění uměleckými a výtvarnými díly. |
