„Osada Baba je skutečný pojem nejen v dějinách české, ale i evropské funkcionalistické architektury. V dnešní době je to vlastně soubor ojedinělý, protože obdobné kolonie domů ve Vídni a v Německu byly poškozeny během 2. světové války, píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti.
Vše začalo výstavou moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927, kde byla vystavena dodnes obdivovaná kolonie Weissenhof. Pak následovala výstava v Brně nazvaná Nový dům, která měla pro výstavbu Baby velký význam, byl to ten zásadní podnět. Praha nechtěla zůstat pozadu a plánovala podobnou výstavu moderního bydlení v roce 1932.
Svaz československého díla proto zakoupil pozemek o velikosti tří hektarů mezi kostelem svatého Matěje a zříceninou Baba. Parcela byla vybrána velmi pečlivě. Důležitý byl výhled na Prahu.
Celá výstavba osady Baba byla financována přímo stavebníky, což nebylo při jiných obdobných výstavbách zvykem. To vedlo k více individualizovaným návrhům jednotlivých domů. První etapa byla dokončena v roce 1932.
Může se hodit |
Všichni stavitelé pocházeli z okruhu Svazu československého díla. Urbanistické řešení je dílem známého pražského architekta Pavla Janáka. Jednotlivé domy pak navrhovali architekti tří generací.
Kromě Janáka také Josef Gočár, František Kavalír, Ladislav Žák a mnoho dalších. A mezi nimi i jediný cizinec, Nizozemec Mart Stam.
Hledal se typizovaný dům, který mohl stát prakticky kdekoliv. Soubor 33 domů postavených v jednotném stylu, za velmi krátký čas a na atraktivním místě s výhledem na Prahu nemá u nás obdoby. Podobná výstavní kolonie domů pojmenovaná Nový dům vznikla v roce 1928 v Brně, je ale skromnější.
Vycházka na BabuKomentovaná procházka po funkcionalistické vilové čtvrti
Sraz na autobusové zastávce U Matěje spoje číslo 131 ve směru z Hradčanské. Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz. |
Krásné místo si okamžitě zamilovala tehdejší pražská smetánka. V 30. letech minulého století se zde sešla velmi zajímavá společnost například designér Ladislav Sutnar, spisovatel Václav Řezáč, skladatel Karel Balling a děkan lékařské fakulty UK Jan Bělehrádek. „Osada Baba měla štěstí, že se zde kromě vynikajících architektů sešli i vzdělaní a osvícení investoři, což je nutná podmínka k dosažení vynikajícího výsledku,“ vysvětluje Petr Ryska.
Na vilovou čtvrť mimořádného významu již Praha nenavázala. „Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou, což je ale nedostačující stupeň památkové ochrany, lepší by bylo jednotlivé domy prohlásit za nemovité kulturní památky. Řadu cenných domů totiž již dříve majitelé necitlivě a nevhodně přestavěli,“ myslí si Ryska.
Zajímavé vily v osadě Baba
Dům Zadák, Na Ostrohu 53, Dejvice
Dům byl postaven podle projektu Františka Zelenky v roce 1934 pro Jana Zadáka, majitele továrny na výrobu bitumenových fólií pro ploché střechy. Jan Zadák byl vášnivý sportovec. Naproti svému domu nechal vybudovat tenisové kurty.
Vila Suk, Na Ostrohu 49, Dejvice
Dům postavil v roce 1932 stavební podnikatel Václav Suk vlastní stavební firmou podle projektu Hany Kučerové-Záveské, která navrhla i zahradu. Jde o jednu z největších vil v osadě Baba. Po roce 1948 byla vila přestavěna na třígenerační bydlení. Fasáda byla obložena dlaždicemi.
Dům Řezáč, Na Ostrohu 56, Dejvice
Vila byla postavena v roce 1932 pro spisovatele Václava Řezáče. Autorem velmi úsporného domu je architekt Vojtěch Kerhart. Václav Řezáč se po roce 1948 stal oficiálním režimním autorem. V roce 1956 spáchal sebevraždu.
Vlevo dům továrníka Jana Zadáka, vpravo spisovatele Václava Řezáče
Dům Sutnar, Průhledová 2, Dejvice
Dům byl postaven v roce 1932 podle návrhu architekta Oldřicha Starého pro grafika, designéra a malíře Ladislava Sutnara. Ve svém domě žil sedm let až do své emigrace do USA v roce 1939.
Dům Poláček, Na Babě 12, Dejvice
Vila byla postavena architektem Janem E. Koulou pro Václava Poláčka, který byl v roce 1942 suspendován nacisty z pozice ředitele Salonu Topič, poté založil vlastní nakladatelství. Často spolupracoval se svým sousedem Cyrilem Boudou. Dům má skvěle zachovaný dobový interiér, často se využívá pro natáčení filmů z první republiky.
Dům Linda, Na Babě 6, Dejvice
Vila byla postavena v letech 1932 - 1933 podle projektu Pavla Janáka stavební firmou architekta Jiřího Paličky pro ředitele gymnázia v Libni Václava Lindu. Jeho manželka Pavla Lindová-Gutfreundová byla sestrou sochaře Otto Gutfreunda.
Vlevo dům malíře Cyrila Boudy, vpravo ředitele gymnázia Václava Lindy
Dům Herain, Na Babě 3, Dejvice
Dům byl postaven v roce 1932 podle projektu Ladislava Žáka pro historika umění Karla Heraina. Současný vlastník se snaží dům udržet v původním stavu.
Vila Mojžíš-Lom, Na Babě 1, Dejvice
Vila byla postavena podle projektu Josefa Gočára v letech 1935-1936 pro ředitele Národního divadla Stanislava Mojžíše, který jako dramatický autor používal pseudonym Lom. V horním podlaží vyřízl Gočár roh fasády, aby získal místo pro terasu.
Vila Glücklich, Jarní 3, Dejvice
Druhý největší dům na Babě si nechal opět podle projektu Josefa Gočára postavit v roce 1934 historik Julius Glücklich před svým odchodem do penze. Vila se odlišuje od ostatních funkcionalistických domů rustikální podezdívkou.
Dům Bouda, Na Ostrohu 46, Dejvice
Dům byl postaven v roce 1932 podle projektu architekta Oldřicha Starého pro grafika, malíře a ilustrátora Cyrila Boudu.
