Ořechovka je nejznámější a nejdražší vilovou čtvrtí v Praze

Ořechovka v Praze-Střešovicích je jednou z nejznámějších a nejdražších pražských vilových čtvrtí. Původně zde byla nádherná barokní zahrada šlechtice Jana Kryštofa Bořka s letohrádkem. Válka o dědictví rakouské v roce 1742 ale všechno zničila. Z původní osady Bořekovka se tak stala Ořechovka.

„Zahradu ve stylu francouzských parků a sochařskou výzdobu zničil dělostřelecký souboj mezi francouzským vojskem okupujícím Prahu a německou armádou,“ píše Petr Ryska na svém portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti.

Poté území bývalé zahrady sloužilo jako dělostřelecké sklady a laboratoře. Památkou na toto období jsou názvy přilehlých ulic Zbrojnická, Dělostřelecká a U Laboratoře.

Po vzniku Československé republiky se na tomto rozlehlém území začalo horečnatě stavět. Noví státní úředníci potřebovali v Praze slušné bydlení a dobrou rezidenční adresu hledala i jednotlivá zahraniční zastupitelství.

Výstavní Ořechovka

Zobrazit fotogalerii

„Když v roce 1919 ministerstvo veřejných prací vypsalo soutěž na stavbu rodinných domků Stavebního družstva státních a jiných veřejných zaměstnanců, ještě na základě platného zákona o malých bytech z roku 1911, bylo území mezi buštěhradskou dráhou a střešovickou silnicí předurčeno pro zahradní město. Domy v této nové lokalitě, jejíž ulice se co nejvíce snaží sledovat terén, měly podle záměru obsahovat 15 procent jednopokojových a stejný počet čtyřpokojových bytů, převažovat měly byty dvoupokojové a třípokojové,“ vysvětluje záměr Petr Ryska.

Jednou ze soutěžních podmínek nové čtvrti Ořechovka byla ucelenost, jasná prostorová vymezenost jednotlivých bytových jednotek a dvorek a část zahrady ke každému z bytů. Střídáním typu domků řadových a izolovaných se mělo předejít jednotvárnosti zástavby. Vítězný návrh architektů Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře ze soutěže se stal podkladem pro definitivní urbanistické řešení této vilové oblasti.

Větší část řadových domů v ulicích Klidné a Dělostřelecké projektoval Jindřich Freiwald, řadu domů v Západní a Lomené ulici Jaroslav Vondrák, který na Ořechovce prosadil kotážové domy známé z anglických zahradních měst.

V průběhu 20. a 30. let minulého století začaly kolem původní Ořechovky vznikat další ulice. Stavěly se zde vily podle individuálních návrhů. Během první republiky se Ořechovka stala jednou z nejlepších adres, a to platí dodnes.

Ulice Dělostřelecká a Klidná s malou čtvrtí typizovaných domů postavených ve stylu rondokubismu.

Bydleli zde slavní výtvarníci, malíři, sochaři, architekti a další významné osobnosti. Ořechovka jim nabízela příjemné, tiché a klidné bydlení.

Vilové městečko získalo v roce 1927 ústřední prostor s náměstím od architekta Aloise Dryáka. „Do parkové úpravy byly citlivě zasazeny tenisové kurty, dětské hřiště i sáňkařské dráhy a v horní části náměstí byl postavený pomník padlým ze Střešovic v době první světové války. Prostranství dostalo oficiální název náměstí Na Ořechovce, v 60. letech došlo ke změně na Macharovo náměstí podle básníka Josefa Svatopluka Machara, který žil dlouhá léta ve vile v blízké Cukrovarnické ulici,“ informuje Petr Ryska.

Významné vily Ořechovky

Ústřední budova
Na Ořechovce 30b, Střešovice 250

Ústřední budova spolková a konzumní od Jaroslava Vondráka stojí na Ořechovce od roku 1921. Byla postavená souběžně s obytnými domky a stala se obchodním i společenským střediskem kolonie. Hlavní průčelí domu směřuje na Macharovo náměstí. Byly zde obchody, tržnice, kino, restaurace, kavárna, divadelní a taneční sál i ordinace lékařů. Do budovy se vešla i pošta a spolková místnost.

Ústřední budova spolková a konzumní od Jaroslava Vondráka stojí na Ořechovce od roku 1921.

Lomená ulice

Jednou z nejznámějších ulic na Ořechovce je Lomená. Domy podle projektu Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře z let 1920 - 1922 napodobují tvarosloví anglických zahradních měst Bedford Park, Hampstead a Letchford s jejich typickými trojúhelníkovými štíty, úzkými obdélnými okny, vysokými komíny a hrázděnou vazbou zdiva.

Dům Břetislava Bendy
Cukrovarnická 51, Střešovice 778

V domě žil a tvořil Břetislav Benda (1897-1983), který patří mezi významné české sochaře 20. století. Byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy a členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Umělecký projev Břetislava Bendy nejvíce vystihují jeho vlastní slova: „Neznám motiv vzácnější, než je lidské tělo, a především ženské“. Věnoval se především modelování bronzových a mramorových soch ženského těla.

Vila s ateliérem Václava Špály v ulici Na Dračkách. Vilu navrhl architekt Otakar Novotný, který se zaměřoval na cihelnou architekturu holandského typu z režného zdiva.

Vila s ateliérem Václava Špály
Na Dračkách 5, Střešovice 755

Projekt střešovické vily objednal u svého kolegy ze Spolku výtvarných umělců Mánes malíř, grafik a ilustrátor Václav Špála (1885-1946). Jeho dům se stavěl v letech 1931-1932 a spojoval obytnou a pracovní funkci - byt pro pětičlennou rodinu a malířský ateliér. Vilu navrhl architekt Otakar Novotný, který se zaměřoval na cihelnou architekturu holandského typu z režného zdiva.

Vila Alfréda Justitze
Na Dračkách 7, Střešovice 755

Vila pro Alfréda Justitze, rovněž v režném provedení, ale už s nepůvodními okny je dílem Františka Antonína Libry z roku 1931. Alfréd Justitz (1879-1934) byl představitelem zakladatelské generace českého moderního malířství, významný grafik a ilustrátor.

Dům Vincence Beneše
Cukrovarnická 24, Střešovice 492

V domě žil a tvořil malíř Vincenc Beneš (1883-1979), který byl členem České akademie věd a umění, Spolku výtvarných umělců Mánes, Skupiny výtvarných umělců a Osmy. Dům byl postavený v roce 1923 podle projektu architekta Pavla Janáka v oblíbeném „holandském stylu“ s režným zdivem na fasádách.

Dvojvila Emila Filly a Františka Krejčího
Lomená 10, 12, Střešovice 493, 494

Pro kubistického malíře, grafika a sochaře Emila Fillu a psychologa Františka Krejčího byla opět podle návrhu Pavla Janáka postavena v letech 1923-1924 dvojvila ve stejném stylu jako vila Vincence Beneše.

Dvojvila Emila Filly a Františka Krejčího v ulici Lomená od architekta Pavla Janáka. Pohled ze zahrady vily Bohumila Kafky.

Kafkova vila
Na Ořechovce 41, Střešovice 484

Rovněž podle návrhu architekta Pavla Janáka byla postavena vila sochaře Bohumila Kafky (1878-1942). Kafkova díla jsou klenotem českého secesně symbolistního sochařství.

Vycházka na Ořechovku

Komentovaná procházka po vilové čtvrti Ořechovka v Praze.

• sobota 2.5. od 15:00
• úterý 5.5. od 17:30

Sraz na tramvajové zastávce Sibeliova spoje č. 1 a 18 ve směru z centra Prahy.

Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: [e-mail].

Vilu sochaře Bohumila Kafky projektoval architekt Pavel Janák. Manželství Kafkových zůstalo bez dědiců. Vdova po umělci proto odkázala vilu své pečovatelce, jejíž rodina ji vlastní od roku 1965 až do dnešních dnů.

Vila patří do souboru Janákových staveb (vily Vincence Beneše, Emila Filly a Františka Krejčího a Bohumila Kafky) realizovaných na Ořechovce v letech 1923-1924 pro Stavební družstvo výtvarných umělců a spisovatelů.

Architekt se zde nechal inspirovat střízlivou holandskou architekturou z režných červených cihel. Po pravé straně vily je sochařský ateliér se střešní terasou.

Španielova vila
Na Ořechovce 35, Střešovice 487

Sochař Otakar Španiel si postavil vilu ve stylu art deco podle plánů architekta Ladislava Machoně na nároží ulice Na Ořechovce a hlavního náměstí. Otakar Španiel (1881-1955) byl významný sochař, medailér a řezbář. Jeho práce vycházela ze secese. Zabýval se tvorbou medailí, portrétů, plaket a mincí. Mezi nejvíce ceněné a nejkrásnější mince světa patří jeho jednokorunová mince z roku 1921.