Středa 23. září 2020, svátek má Berta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 23. září 2020 Berta

Sídliště Zelená liška stojí již 80 let. Stále se zde skvěle žije

  1:00aktualizováno  1:00
Pražské sídliště v Krči vzniklo v 30. letech v době hospodářské krize podle projektu architekta Antonína Černého. Domy s malými byty stavělo město pro nejchudší obyvatele, kteří si za těžkých časů nemohli dovolit platit tržní nájem.

Hlavní promenáda pražského sídliště Zelená liška | foto: Petr Ryska

Zástavba byla podle Regulačního plánu Velké Prahy z let 1927-29 řádková. K systému řádkové zástavby se došlo vývojem s postupným otevíráním bloků. Z původně zcela uzavřených na polootevřené, otevřené, domy do L a řádkové domy.

„Tento systém vznikl pod vlivem funkcionalismu, který propagoval právě řádkové zastavění na rozdíl od tradičních uzavřených bloků, které podle funkcionalistických architektů byly stavěny jen pro zisk, s malými tmavými dvorky a s ponurými byty, kam se nikdy nedostalo slunce. Funkcionalisté naopak prosazovali, aby každý byt měl stejnou hojnost slunce a výhled do zeleně,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti.

Fotogalerie

Funkcionalističtí architekti byli tehdy převážně levicově zaměření a u některých z nich bylo záměrem stavět kolektivní domy, kdy si představovali, že vývojem společnosti dojde dokonce ke zrušení rodiny jako buržoazního přežitku.

„Všichni lidé měli žít v kolektivních domech, kde by dospělí jedinci měli pro své ubytování jen malé komůrky s nezbytným základním vybavením a určené jen pro spaní. Tady by konec konců jedinci neměli trávit příliš času, ten by byl organizován kolektivně. Stravovali by se společně ve velkých jídelnách, praní a žehlení by obstarávaly společné prádelny a právě jedna taková funkcionalistická strojní prádelna stávala i na Zelené Lišce. Volný čas by dospělí trávili společně ve studovnách, knihovnách a společenských místnostech. Děti by byly celý den pod dozorem učitelek a odborných pracovnic a bydlely by v dětském sektoru,“ vysvětluje Petr Ryska.

Po skvělých 20. letech, kdy se urbanisté zaměřovali hlavně na zahradní města s typovými domy (Ořechovka, Spořilov), nastávají těžká 30. léta poznamenaná hospodářskou krizí. Ostře narůstá počet rodin s nízkými příjmy a krize hospodářská se pro tyto vrstvy spojuje s krizí bytovou. Stát se obává sociálních problémů a nepokojů a zaměřuje svou podporu na sociálně nejslabší vrstvy, konkrétně na sídliště malobytových nájemních domů.

Různé veřejné instituce proto uspořádaly na toto téma velkoryse dotované architektonické soutěže, které měly být i formou podpory nezaměstnaným architektům. V této situaci neváhá ani pražská obec a v roce 1930 vypisuje soutěž na domy s byty s „menší než malou“ výměrou v Krči v místech zvaných Na Zelené lišce.

Výtahové šachty byly přistavěny dodatečně.

Výtahové šachty byly přistavěny dodatečně.

Vybrala si k tomu velmi hezké místo se zvláštním názvem. Sídliště Zelená liška má srdcovitý tvar sevřený ulicemi Budějovická, Olbrachtova a Na Strži. Podle regulačního plánu mělo být po celé délce ulic Na Strži a Olbrachtova obklopeno širokými pásy zeleně, které však byly v poslední době zastavěny administrativními budovami.

„Málokdo dnes ví, jak vznikl ten podivný název. Objevuje se už v druhé polovině 18. století, kdy byl v těchto místech zájezdní hostinec, který prý měl ve štítě namalovanou zelenou lišku a nikdo jej jinak nenazval. Podle jiné verze byla prý u hostince psí bouda, v které ale místo psa bydlela liška, ta bouda zřejmě byla zelená. Budova hostince se později stala součástí zbrojovky inženýra Františka Janečka, zakladatele Jawy,“ informuje Ryska.

Jak už to tak bývá, Praha si naložila na svá bedra víc, než mohla unést. Svůj ambiciózní plán nedokázala uskutečnit. Sídliště po složitých peripetiích postavila v letech 1932-8 Obecně prospěšná akciová společnost pro stavbu domů s malými byty OPAS, kterou speciálně pro tento účel založila Ústřední sociální pojišťovna.

Podle projektu architekta Antonína Černého vzniklo pavlačové sídliště s malými byty, dostupné i opravdu nejchudším nájemníkům. Obytná plocha bytů byla 36 až 52 metrů čtverečních. Měly samostatnou kuchyň a příslušenství a v jediné obytné místnosti bylo možné si zřídit spací kout, případně tam byla ještě malá samostatná ložnička.

„Levicově zaměření architekti v tehdejší době propagovali pavlačový dům hlavně proto, že je lehce adaptovatelný na kolektivní dům a vyjadřuje plně kolektivní život v bloku. Zřejmě vycházeli z osvědčeného pavlačového kolektivního bydlení na Žižkově,“ uvádí Petr Ryska.

Levicově zaměření architekti v tehdejší době propagovali pavlačový dům hlavně...

Levicově zaměření architekti v tehdejší době propagovali pavlačový dům hlavně proto, že je lehce adaptovatelný na kolektivní dům.

„V praxi se ale k tomuto záměru moc nepřiblížili. Ze všeho kolektivního vybavení se podařilo dospět jen k funkcionalistické strojní velkoprádelně od architekta Antonína Černého z roku 1932, která fungovala až do roku 1995 a v roce 2006 byla zbourána.“

Architekti při stavbě Zelené lišky vycházeli z názoru, že moderní urbanismus už nesmí pracovat s uzavřenými bloky, ale s jejich protikladem, volným otevřeným prostorem. Prosazovali matematicky přesný zákryt domovních řad a strojový rytmus mezer mezi nimi.

Vycházka na Zelenou lišku

Komentovaná procházka po sídlišti Zelená liška v Praze.

  • sobota 20.6. od 17:00 

  • úterý 23.6. od 17:30 

Sraz před KFC v přízemí před vestibulem stanice metra Budějovická, výstup bez eskalátorů.

Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz.

Architekti František Albert Libra a Jiří Kan postavili v letech 1935 - 37 v ulici Obětí 6. května vzhledově až kasárenské malobytové nájemní domy, z nichž dva mají smutný příběh. Jednotka SS, která sídlila v blízké škole, zde 6. 5. 1945 postřílela 51 nevinných obyvatel domů včetně malých dětí a další krutě zranila. Událost připomíná pamětní deska u vchodu čp. 554 a malý památník v předzahrádce u čp. 553.

„Prvorepublikovou výstavbu na Zelené lišce, tak jako na mnoha jiných místech, přerušila druhá světová válka, a tak zůstal velkolepý projekt nedokončený. K jeho již panelové dostavbě došlo až za nového režimu. Nejsou to ale obyčejné paneláky. Mají ozdobné střešní římsy a ozdobné pilastry, které překrývaly spoje mezi obvodovými panely. Dnes vše zakrylo zateplení. Zajímavostí jsou atomové kryty vybudované pod každým domem a centrální shozy na odpadky na chodbách u bytů,“ popisuje Ryska.

Autoři:
  • Nejčtenější

Zpěvačka a hokejista si zařídili skvělý domov v šumperáku. A nelitují

Zpěvačka Karolina Neuvirthová a bývalý dlouholetý brankář NHL Michal Neuvirth se nedávno vrátili domů. Ještě v zámoří...

Kapelník Moravanky prodal dům za čtyři dny. V novém si nemůže zvyknout

Zakladatel a kapelník legendární Moravanky, uznávaný trumpetista Jan Slabák (79), nedávno učinil zásadní životní...

Obešli úředníky. Když do obýváku prší, sedí před televizí s deštníky

Kdo chce mít v Tokiu dům, musí mít hodně peněz. Nebo mít štěstí a dobrý nápad jako mladí manželé, kteří si na rohové...

Architekti zachránili byt s nesmyslnou dispozicí a sloupem uprostřed

Byt ve tvaru lichoběžníku není až tak běžným jevem. Právě takový si koupili mladí manželé v novostavbě v Praze 10. O...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V chatě s neuvěřitelným výhledem máte pocit, že jste na lodi

Malý ostrov u norského pobřeží měl původně i obchod, ale v roce 1958 jej zrušili. Rodina, která stavbu postavenou ve...

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

Kvůli své vášni proměnila tři místnosti domu na ateliér a dílnu

I když tentokrát nejde o interiér, kde se bydlí, ale o dílnu, nedalo nám, abychom ji nenafotili. Řekli jsme si, že je...

Kdy doděláte podlahy a záclony, ptají se majitelů. Těm se bydlí skvěle

Ladně usazený ve svahu, atypický tvarem i řešením, stejně jako místo, na kterém stojí. Střídmý barevností a štědrý...

Zpěvačka a hokejista si zařídili skvělý domov v šumperáku. A nelitují

Zpěvačka Karolina Neuvirthová a bývalý dlouholetý brankář NHL Michal Neuvirth se nedávno vrátili domů. Ještě v zámoří...

VIDEO: Nejpodivnější dům na světě stojí mezi čtyřmi kameny

Casa do Penedo stojí na úpatí pohoří Fafe v severním Portugalsku. Dům, který byl dokončen 13. října 1974, dokonale...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...

Je to jen blbá chřipka, která se dá přežít, popisuje Bílá nákazu covid-19

Lucie Bílá (54) se počátkem září fanouškům na sociálních sítích svěřila, že kvůli koronaviru musí být v povinné...