„Na Novém Světě bydlel například dánský hvězdopravec Tycho Brahe, ale žili zde i mnozí výtvarníci, režiséři, spisovatelé a bohémové. Čtvrť tudíž představuje takový pražský Montmartre, dokonce pitoresknější než pařížský originál,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti.
Do malé čtvrtičky Nový Svět patří stejnojmenná ulička, dále potom Černínská ulička sevřená vysokými zdmi zahrad Černínského paláce a přísně uzavřeného tajuplného Kapucínského kláštera. Doleva z Černínské odbočuje směrem na bývalé hradby kraťoučká miniulička Na Náspu.
Nový Svět pod Hradem |
Patří sem i křivolaká Kapucínská ulička, která vstupuje do Nového Světa vidlicovitě rozkročena hned dvěma konci. Nový Svět končí na rohu Kanovnické, kde dříve bývala brána oddělující tuto čtvrť od zbytku Hradčan. Bohužel byla zbořená kolem roku 1890.
Nový Svět získal své jméno proto, že stál mimo Hradčany, které byly městem od roku 1320. Takzvané předpolí Pražského hradu založil nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé. Ulička Nový Svět kopíruje původní cestu podél potoka Brusnice, která těmito místy vedla k osadě Střešovice.
Zdejší zástavbu téměř zničil požár v době husitských válek v roce 1420 a po obnově Nový Svět vyhořel znovu při nejděsivějším požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541. Rozvoj přineslo zejména 16. až 18. století, kdy se zástavba rozrostla až k Jelenímu příkopu a po požáru se obnovené domky rozšířily i do jeho horní části, která byla zavezena stavební sutí.
„V domcích žila za první republiky převážně chudina a lidé, kteří byli služebně vázáni k Hradu. Nouze, nezaměstnanost a hlad byly v těchto místech všudypřítomným hostem. V malinkých místnostech se tísnily početné chudé rodiny. Rodiče spali v posteli a v hadrech na zemi mezi mračnem švábů třeba i osm až deset dětí,“ vysvětluje Petr Ryska.
„Protože v těsných světnicích nebylo k hnutí, přenášel se za hezkého počasí veškerý místní život do ulic a přilehlých dvorečků. Mezi domky navíc visely šňůry zatížené prádlem, takže zdejší kolorit silně připomínal italské uličky. Toto místo bylo za první republiky často vyhledáváno filmaři a nejinak je tomu pro jeho malebnost i dnes.“
Dům U Raka. Roubenou chaloupku číslo 10 s šindelovou střechou vlastnil Arnošt Lustig a Ota Pavel.
V čele náměstíčka stojí maličký domeček číslo 6, který má jen jedno okno, ale žádné dveře, jen naznačený rám v omítce.
Zlatý Nový Svět
Mezi vysokými zdmi Černínské ulice ve směru od Loretánského náměstí se skrývá areál kapucínského kláštera, který zde byl založen už v roce 1600, kdy sem kapucíni přišli na pozvání Rudolfa II. Protože Praha byla v té době císařským sídelním městem, kapucíni se zde usídlili dokonce dříve než ve Vídni.
Po levé straně zeď ohraničuje nádhernou barokní zahradu Černínského paláce, pro veřejnost nepřístupnou. Po chvíli se po levé straně objeví kraťoučká ulička Na Náspu, jež vede přímo na bývalé barokní hradby v Keplerově ulici.
V celé uličce je vlastně jen jeden dům, a to číslo 2, ve kterém bydlel slavný Karel Kachyňa, režisér filmů Král Šumavy, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky, Smrt Krásných srnců a mnohých dalších.
V Černínské uličce je socha svatého Jana Nepomuckého. Ta patří k domku číslo 5, kde je galerie a malý balkonek v patře s dřevěným zábradlím se soškou. Tento dům je ateliérem a domovem filmaře a výtvarníka Jana Švankmajera, který se tu v sedmdesátých letech scházel s hercem Janem Třískou.
Sousední přízemní domek s malými pitoreskními vikýřky nemá ani své vlastní číslo a je zřejmě jen odnoží následujícího klasicistního domu číslo 7 U Zlatého bažanta s krásným domovním znamením.
Na protější straně ulice v domě číslo 6 žil a měl svůj první pražský ateliér malíř Jan Zrzavý. Jeho posledním majitelem byl filmový režisér Ivo Novák, který se proslavil snímky Léto s kovbojem a Fešák Hubert.
„Na malém náměstíčku na křižovatce Černínské a uličky Nový Svět stojí dům číslo 10. Je to roubená chalupa s šindelovou střechou. Je až neuvěřitelné, že pár kroků od Pražského hradu se dá najít venkovské stavení. Jde o jediný zachovalý roubený dům v historickém jádru Prahy. Říká se mu U Raka podle potoku Brusnice, kde bylo hodně raků a který je nyní v těchto místech svedený pod zem,“ uvádí Petr Ryska.
Vpravo dům U Zlaté hvězdy (s pavlačí), který má v přízemí malou kavárničku.
V domě číslo 13 U Zlatého stromu bydlel tvůrce pana Tau Jindřich Polák.
Dům U Raka si ve druhé polovině minulého století koupili dva nerozluční přátelé, spisovatelé Arnošt Lustig a Ota Pavel. Ani jednomu však roubená chaloupka mnoho radosti nedala. Arnošt Lustig v roce 1968 volí emigraci. Ota Pavel trpí duševní chorobou a v roce 1973 umírá na infarkt.
V roce 1987 dům koupil výtvarník a fotograf Alexandr Paul, který jej zásadně přestavěl. V 90. letech však stavbu napadla dřevomorka. Ve spolupráci s památkáři byla postavena úplně nová replika původní roubenky. Dnes dům U Raka nabízí romantické ubytování. Součástí jsou tři drobné kamenné kašny od medaliéra André Vicha. Jedna stojí před domem a dvě ve dvoře.
V čele náměstíčka každého upoutá přilepený minidomeček číslo 6 s jedním oknem. Nemá dveře, pouze naznačený rám v omítce. Vchází se do něj z přilehlého domu číslo 27.
Dům číslo 27 U Zlatého slunce je v uličce Nový Svět. Bydlel v něm malíř a grafik Jiří Anderle. Dva sousední domy U Zlatého pluhu číslo 25 a 23 byly původně spojené. V domě bydlel houslista Jan Ondříček a jeho malý syn František.
Na protější severní straně je nejzajímavější dům na Novém Světě U Zlaté hvězdy s krásným domovním znamením. Dům má schody na malou pavlač a vypadá jako z pohádky. Míchá se v něm baroko i klasicismus. Jednopatrový přístavek z pravé strany postavil guvernant Charles Thierry de Rembau. V přízemí Zlaté Hvězdy je roztomilá a útulná kavárnička s francouzským oknem, ze kterého je vidět do horního Jeleního příkopu s potokem Brusnice.
Vedlejší dům číslo 19 U Zlatého beránka je spojený s Milanem Knížákem. Ten zde měl v 60. letech ateliér. V 70. letech se sem přistěhoval malíř Miloš Kurovský.
V domě číslo 13 U Zlatého stromu a ve vedlejším čísle 11 bydlel filmový scénárista, režisér a tvůrce známého pana Tau Jindřich Polák.
Vycházka na Nový SvětKomentovaná vycházka po Novém Světě v Praze. čtvrtek 9.6. od 17:30 sobota 13.6. od 14:00 Sraz na tramvajové zastávce Pohořelec, spoj číslo 22 ve směru z centra Prahy (před pomníkem Tycha Braha a Jana Keplera). Kvůli omezené kapacitě se registrujte na e-mailu: info@prahaneznama.cz. |
Monumentálním měřítkem se okolní zástavbě vymyká barokní vila číslo 7 U Zlatého žaludu v Kapucínské uličce. Na základech staršího domu ji nechal v roce 1707 postavit proslulý architekt Jan Blažej Santini pro rodinu svého bratra štukatéra Františka Santiniho.
Dominantou celé uličky Nový Svět je dvoupatrový raně barokní dům U Zlatého hroznu číslo 5 s nárožním arkýřem. V roce 1694 jej postavil Abraham Unkoffer a nechal dům vyzdobit freskami, malovanými stropy a benátskými zrcadly. Žil zde klavírista a hudební skladatel Rudolf Friml.
Současnou podobu domu U Zlaté hrušky (nebo také U Abraháma) číslo 3 daly kreativní „barokní“ úpravy z 19. století. Za první republiky to byla špeluňka pochybné pověsti, dnes je zde restaurace.
Historicky nejslavnější dům na Novém Světě je U Zlatého noha číslo 1. V roce 1600 přijel do Prahy na pozvání císaře Rudolfa II. dánský hvězdář Tycho Brahe. Tehdy to byl hostinec a věhlasný astronom, astrolog a alchymista v něm nějaký čas přebýval, než se přestěhoval do domu na Pohořelci.
