Romantické Střešovičky, oficiálně Malé Střešovice, byly původně dělnickou kolonií, která zde začala vznikat v 19. století. Majitelé využili okolních skal a maličké domečky přilepili přímo na pískovec.
„Centrum historické vsi bylo vždy na hřbetu střešovického kopce na jehož vrcholu stojí kostel sv. Norberta a kostel ČCE, v okolí Andělky a Norbertova,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti.
Střešovičky měly štěstí. Unikly demolici, která na přelomu 70. a 80. let 20. století postihla vedlejší Staré Střešovice. Ty byly z větší části srovnány se zemí a následně necitlivě přeměněny nevhodnou zástavbou. Socialistická výstavba se zastavila na křižovatce ulic Ve Střešovičkách a Na zástřelu. Vznikl tak velmi nepěkný kontrast.
„Malé Střešovice nabízí skutečnou původní atmosféru bývalé dělnické kolonie, včetně starých domečků i hrbolatého dláždění (kočičích hlav). Střešovičky jsou těsně spojeny i s tvorbou malíře Karla Holana,“ vysvětluje Petr Ryska a dodává, že nejstarším zdejším domem je bývalá viniční usedlost číslo 36/6, pozůstatek vinice Na Kocourkách ze 17. století. Až do roku 1784 tu stála osamoceně, později přibyl dům číslo 6/16 (dnes s modrou fasádou) a pak další.
V roce 2004 byly Střešovičky, které tvoří vlastně jen ostrůvek několika ulic a domků, prohlášeny za městskou památkovou zónu. Páteř tvoří ulička Na Kocourkách, zvaná též Kocourky, a malebné náměstí s lavičkami. Zde máte pocit, že se skutečně zastavil čas.
Těch několik domků v Malých Střešovicích stále odolává necitlivým stavebním zákrokům, ale další domy v okolí jsou již přestavěné. Majitelé se nejčastěji snaží bydlení rozšířit patrovou a podkrovní nástavbou, případně nemovitost nechají spadnout, či se zřítí během rekonstrukce.
