Slunce tady nahrazují LED světla. Odpadá použití jakékoliv chemie a vody se spotřebuje o 90 procent méně než na polích a ve sklenících. V kontrolovaných podmínkách navíc rostliny rostou více než dvakrát rychleji. To všechno jsou výhody vertikální farmy, která vyrostla v areálu břeclavské společnosti Fosfa. Bylinky nebo zelenina se v ní navíc budou pěstovat v pěti patrech nad sebou.
Know-how celého provozu si ve Fosfě museli vymyslet sami. Tahle high-tech pěstírna je totiž na území České republiky historicky první. „Pětipatrová pěstební instalace vznikla rekonstrukcí nevyužitého objektu, zatím v něm zabírá dvacet metrů čtverečních, brzy by se měla rozrůst o další provoz - který bude mít 60 metrů čtverečních,“ vysvětluje mediální zástupce Fosfy Karel Křivan s tím, že zatím jde o experimentální projekt.
Pěstování zeleniny pod střechou se naprosto liší od toho, co lidé znají z pole. V halách totiž není ani půda, ani slunce. Přírodu tady naprosto nahradí technologie. Díky tomu se může sklízet mnohonásobně víckrát do roka, než je to možné na poli.
„Saláty a bylinky nepodléhají sezonním výkyvům a nepředvídatelným vlivům počasí. Produkce zeleniny je stabilní i díky tomu, že klima uvnitř vertikální farmy řídí počítač,“ vysvětluje Křivan. Sklizeň se tak podle něj může odehrát těsně před konzumací, třeba i uprostřed zimy.
Budova vertikální farmy se navíc může nacházet přímo uprostřed městské zástavby – tedy blízko konečnému spotřebiteli. „Tím odpadá nutnost vypěstované saláty dlouze transportovat a skladovat,“ říká.
Život v roztoku
Ve vertikální farmě se pracuje s takzvanou hydroponií. Rostliny nerostou v půdě, ale v živném roztoku, který má přísně kontrolované složení. Koncentrace živin je stanovena tak, aby rostlinám v maximální možné míře usnadňovala růst. „Jakmile zemědělskou půdu nahrazuje živný roztok, odpadá nežádoucí odpařování vody, popřípadě její prosakování a odtok do nižších vrstev půdy. Znamená to až devadesátiprocentní úsporu vody oproti konvenčním formám zemědělské produkce. Zároveň nedochází k znečišťování spodních vod,“ podotýká Karel Křivan.
Svým výpěstkům tady přezdívají „šťastné“ saláty. Ač je Fosfa hlavně chemickým podnikem, zeleninu pěstuje zcela bez chemie. Vzduch, který do pěstebního prostoru vstupuje, prochází filtrací, takže je úroda chráněná před nepříznivými faktory zvenčí, jako jsou zárodky škůdců a nemocí. Díky tomu se vertikální farma na sto procent obejde bez pesticidů.
„Výsledkem je efektivní a stabilní produkce zeleniny ve formě, v jaké ji příroda chtěla,“ říká projektový manažer vertikální farmy Jaroslav Sýkora.
Podle něj je produkce dostatku čistého a zdravého jídla pěstovaného způsoby, které jsou efektivní, ale zároveň šetrné k životnímu prostředí, pro udržitelnost rozvoje lidstva nevyhnutelná.
„Navíc salát nebo takzvané microgreens (sklizené mladé rostlinky, výhonky – pozn. red.) z vertikální farmy jsou díky stabilním optimálním podmínkám při pěstování chutné pokaždé. Expeduje se kompletní živá rostlina, takže je opravdu možná „sklizeň“ těsně před konzumací – odborníci vám potvrdí, že právě takový salát chutná nejlépe,“ poznamenal Sýkora.
Aby zelenina nemusela urazit dlouhou cestu k zákazníkovi a přečkat dlouhé skladování, chtějí ve Fosfě produkci vertikální farmy dodávat v rámci regionu.
Řízení čmeláci
Podobně inteligentním způsobem má fungovat například skleník pro produkci rajčat, který se staví ve Velkých Němčicích na Břeclavsku. I tady většinu procesů bude řídit počítač a rajčata tu porostou bez půdy, pouze v živném roztoku. ̈
„Jde o nejčistší způsob, jak získat rajče. V půdě mohou zbýt různé prvky a chemické látky, o nichž ani nevíte. Leccos do ní přinese i déšť. Ve skleníku je vše bezpečnější. Rostliny dostávají počítačem řízenou dávku výživy, kterou potřebují, substrát je absolutně čistý,“ popsal již dříve Zdeněk Huták, ředitel společnosti Agro Maryša, které stavba patří.
I čmeláky, kteří budou rostlinky opylovat, tady bude řídit počítač.
