Problém je, že se těžko hledá někdo, kdo by za ni přejal zodpovědnost. Systém je přitom jednoduchý. „Veřejná lednice umožňuje všem lidem bez rozdílu vkládat do lednice potraviny, stejně jako si je brát,“ vysvětluje studentka Tereza Navrátilová, která se už dva roky pokouší o založení Veřejné ledničky v Brně.
Možnými dárci jídla jsou například studenti, kteří odjíždějí na víkendy z Brna, nebo lidé vyrážející na dovolenou. Potraviny, které by se mohly zkazit, zatímco budou pryč, mohou přinést do lednice místo toho, aby je vyhodili. Jídlo z lednice si pak už může brát kdokoli, ať už studenti, matky na mateřské, nebo lidé ve finanční tísni. O bezpečnost potravin se starají dobrovolníci, kteří lednici každý den kontrolují a vyhazují zkažené či jinak nevhodné jídlo.
Jenže právě tahle jednoduchost v sobě skrývá háček. „Jídlo z veřejné lednice si v zásadě lidé berou na svou vlastní zodpovědnost. To je ale z hlediska legislativy nemožné a zodpovědnost tak formálně přebírá zařízení, ve kterém je lednice umístěná,“ objasňuje Navrátilová. Chladničku tedy musí ve svých prostorách umístit podnik, který s potravinami může nakládat. A to se zatím organizátorkám nedaří.
Nejblíž úspěchu je vyjednávání s kavárnou Tři ocásci na třídě Kapitána Jaroše, která svou otevřeností k alternativám proslula už v minulosti především ve veřejné podpoře uprchlíků. „Jsme pro, aby se nevyhazovalo jídlo, ale zároveň jsme veganským podnikem, a proto bychom tu asi nechtěli mít takové jídlo, jaké se do veřejných lednic běžně dává. V zásadě do toho ale jít chceme,“ uvádí provozní Třech ocásků Martin Jestřábek.
K propagaci projektu použili průkopníci veřejné lednice v Brně i krátké video, které zveřejnili na YouTube v polovině září. Doufají, že jim pomůže oslovit další podniky, které by si lednici „adoptovaly“. Jednou ledničkou to ale nekončí. „Věřím, že až podniky uvidí, že vše funguje bez problémů, přidají se,“ uzavírá Navrátilová.
