„V první řadě jsme si s manželem museli ujasnit, do jaké původní podoby chceme dům uvést. Před našimi opravami prošel architektonickým vývojem, který přinášela každá doba s různými stavebními opravami. Bylo nutné nenásilně skloubit předešlé zásahy s našimi plány a představami,“ vzpomíná majitelka Irena Dvořáková.
Při opravách museli dbát na dodržení tradičních postupů a použití vhodného stavebního materiálu. Dům se totiž v roce 2014 stal národní kulturní památkou. Celková obnova hliněného domu hanáckého typu začala opravou obytného křídla, které bylo ve velmi špatném stavu.
Velkou diskusi vyvolala třeba otázka obnovy a zachování trámového stropu světnice. Všechny kroky majitelé konzultovali s památkáři a po dohodě s nimi nakonec poškozené části trámů nahradili replikami respektujícími původní materiál.
„Nejtěžší pro nás bylo získat právě tradiční postupy, třeba na opravu a zhotovení nových hliněných omítek, rekonstrukci trámových částí nebo ošetření původního stavebního materiálu tak, aby posloužil do dalších let,“ vyjmenovává Dvořáková.
Dům otevírají pro veřejnost několikrát za rok
Při rekonstrukci zúročili i vzpomínky pamětníků. „Vzhled interiéru a vybavení domu nám přiblížila Katharina Witzemannová, která do našeho domu v první polovině 20. století chodila na návštěvy. Tato žena byla v poválečném období odsunuta do Německa,“ prozrazuje.
Dům, za jehož opravu minulý týden získali Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, využívají jednak k rekreačnímu bydlení, ale otevírají ho i návštěvníkům. Kombinací tak vzniklo živé muzeum, které zachovává původní lidovou architekturu a jeho interiér doplňují expozice.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Dům několikrát do roka otevíráme veřejnosti při různých regionálních akcích a předem smluvených exkurzích. Po dokončené opravě čelního traktu tady vznikla regionální expozice vyškovského jazykového ostrůvku,“ dodává majitelka s tím, že loni opravili hospodářské budovy včetně stodoly, kde jsou nainstalovány výstavky s různým tematickým zaměřením.
Obnovený interiér postupně zaplnil mobiliář typický pro místní německé prostředí přelomu 19. a 20. století. Jan Dvořák některé předměty i sám renovoval. Opravil třeba původní truhlice, postele či komody. Všechny opravené kusy nábytku našly své místo v domě. Úpravy jsou téměř hotové, zbývá ještě dokončit třeba zídky v zahradě.
Spolupracují s potomky
Památkáři, kteří opravu ocenili, vyzdvihli hlavně to, že manželé odvrátili hrozící zánik hodnotné památky. „Cenou chceme nejen vyzdvihnout, co se v památkové péči podařilo, ale především poděkovat těm, kteří se o to přičinili. Strávený čas, vynaložené úsilí i vložené finanční prostředky ze strany vlastníků, tvůrců či investorů si společenskou prestiž a uznání zaslouží,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Dvořákovi se věnují také prezentaci národní kulturní památky.
Irena Dvořáková aktivně spolupracuje s potomky rodiny Butschkových, kteří v domě žili až do odsunu v roce 1947, a s ostatními pamětníky z obcí vyškovského německého jazykového ostrova. Majitelé památky se také podílejí na organizování společenských akcí v obci a ve spolupráci se sdružením Větrník pořádají semináře věnované vyškovskému německému jazykovému ostrovu.
