„Cenou Patrimonium pro futuro chceme nejen vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, ale především poděkovat těm, kteří se o to přičinili. Strávený čas, vynaložené úsilí i vložené finanční prostředky ze strany vlastníků, tvůrců či investorů si společenskou prestiž a uznání zaslouží,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Porota vybírala z celkem dvaceti čtyř uchazečů ve čtyřech kategoriích. Ocenění symbolizované stříbrnou plaketou získala Společnost pro obnovu památek Úštěcka za stavební obnovu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku, město Odry za objev roubené konstrukce a malovaného stropu v hřbitovní kapli sv. Rodiny v Odrách, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy za záchranu a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze a obec Horní Maršov a Hradní společnost Aichelburg za záchranu a obnovu hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově.
Kromě toho byla též udělena tři zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ. Za obnovu domu čp. 29 v Palackého ulici v Telči si je odváží vlastník a investor Pavel Jerie, za záchranu a obnovu usedlosti čp. 12 v Kučerově její vlastníci Irena a Jan Dvořákovi a za celkovou obnovu výtopny v železniční stanici Kořenov vlastník a investor Železniční společnost Tanvald, o. p. s. a projektant Ivan Lejčar.
Plaketou pro osobnost památkové péče byl za dlouhodobé aktivity ve prospěch kulturního dědictví v českých zemích, jeho úspěšnou propagaci a výraznou podporu oceněn Ian Kennaway.
Vítězem on-line hlasování veřejnosti Památky děkují se s 762 hlasy z celkem 4 027 hlasujících stala záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze a plaketa z českého skla tak putuje na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.
Celková obnova výtopny v železniční stanici Kořenov. Mnoho let se zdálo, že osud výtopny na kořenovském nádraží je zpečetěn. Hrozící zánik se však podařilo odvrátit: v roce 2016 byla úspěšně dokončena obnova objektu, která nejen odstranila havarijní stav, ale současně nalezla pro chátrající památku nové využití.
„Úcta k vlastnímu kulturnímu dědictví a k památkovým hodnotám u nás není zatím samozřejmostí a právě popularizací příkladů dobré praxe chceme nejen široké veřejnosti, ale i vlastníkům památek ukázat, že tato úcta a následná péče má smysl a že se celé společnosti dlouhodobě vyplácí. Chci proto velmi poděkovat všem oceněným i nominovaným za jejich záslužnou činnost, která přesahuje hranici jedné generace a přesně tak odráží název ocenění, jehož český překlad znamená Dědictví pro budoucnost,“ uzavřela generální ředitelka NPÚ.
Co je Patrimonium pro futuro
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
Hliněný dům hanáckého typu je postavený převážně z nepálených cihel. Cenný areál postupně chátral. Obrat přišel až v roce 2011, kdy usedlost koupili Irena a Jan Dvořákovi a začali s její obnovou.
Na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro jsou odborníky z regionálních pracovišť NPÚ nominovány maximálně dva pozitivní příklady z každého kraje, jež potom soupeří o ocenění v kategoriích: obnova památky, restaurování, objev, nález roku, prezentace hodnot, záchrana památky.
Nominace za rok 2016 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května 2017 a do celostátního kola vyslala 24 uchazečů o cenu, z toho 9 památkových obnov, 6 zachráněných památek, 5 archeologických objevů či nálezů a 4 prezentační počiny.
Cena má podobu diplomu a pamětní plakety, laureáti navíc získají roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.
