Jeho jméno je spojeno nejen s Brnem, ale hlavně s vůní kávy, čaje i exotického koření. Hubert Lamplota se do historie zapsal také jako vynálezce kávovaru Lamka, který byl stejně jako jeho káva velmi žádaný v tuzemsku i v zahraničí. O životě legendárního kavárníka pojednává výstava s názvem Káva Lamplota - prvotřídní kvalita!, kterou až do půlky února hostí Technické muzeum v Brně.
Kromě kávovarů a dobových obalů kávy a čajů si návštěvníci mohou prohlédnout portréty i rodinné fotografie Lamplotových. „Jsem moc ráda, že výstava vznikla, beru to i jako takovou povinnost k jeho osobnosti,“ usmívá se praneteř Huberta Lamploty Anna Lefnerová, z jejíž domácnosti část vystavených exponátů pochází.
Rodák z Letovic na Blanensku se narodil roku 1877 do rodiny bednáře. Peníze scházely, a tak se místo na studia mladý Lamplota vydal k obchodníkovi Ferdinandu Bauerovi, u kterého se vyučil příručím.
Svůj první obchod si zařídil v roce 1902 za veškeré úspory. Byla to budova na Obilním trhu naproti porodnici, a jelikož všechny peníze vložil do nákupu a vybavení obchodu, stal se pro něj po určitou dobu i domovem.
„Měl řadu sourozenců, někteří také podnikali. On byl ale největší obchodnický talent v rodině, prostě to měl v krvi. Měl dobré nápady, byl pracovitý a houževnatý. I když to občas nebylo lehké, nevzdával se,“ vypráví kurátorka výstavy Naděžda Urbánková.
Majetek mu znárodnili, tak choval slepice a pěstoval růže
Po dvou letech se Lamplota rozhodl, že si kávu bude pražit sám, což se ukázalo jako správný tah. Oblíbenost krámku vzrostla a jeho věhlas se začal šířit. Lamplotova káva byla zkrátka za dob první republiky známá a ceněná.
A kávovařič Lamka, jak se tehdy stroji na oblíbený nápoj říkalo, si dokonce získal oblibu i v zemích, jako je USA, Velká Británie, Španělsko nebo Itálie. Kromě velkopražírny a výrobny kávovařičů v Brně postupně otevřel čtyři obchody, další pak v Olomouci, Ostravě, Opavě a Bratislavě.
Časem se vypracoval až na velkoobchodníka, který dovážel nejen kávu a čaj, ale také cizokrajné koření a sušené plody, řecké olivy a olivový olej nebo italské těstoviny. „Ke všemu se dopracoval vlastní pílí a nápaditostí,“ zdůrazňuje Urbánková.
V roce 1939 vznikla v Brně akciová společnost Hubert Lamplota. Hned rok poté ale okupační správa obchodníkovi zakázala prodej pražené kávy, brzy musel zastavit i výrobu kávovařičů.
Obchodníka připomíná restaurace na hlavním nádraží
I tak Lamplota směle pokračoval ve svém podnikání po celou dobu druhé světové války. Postupně byl ale jeho majetek znárodňován, až přišel rok 1948.
„Nejprve se znárodnění své firmy snažil zabránit právní cestou, ale kromě obytného domu v Křenové ulici mu nakonec všechno sebrali. Protože mu v té době bylo již více než sedmdesát let, vrátil se do rodných Letovic a žil v domku u koupaliště. Živil se jako malozemědělec, choval slepice a králíky, pěstoval brambory, řepu, ale také své milované růže,“ vypráví Urbánková.
Hubert Lamplota zemřel v jednaosmdesáti letech na rakovinu tlustého střeva ve svém domku v Letovicích obklopen rodinou. Vzpomínkou na tohoto legendárního obchodníka je také restaurace Lamplota naproti hlavnímu vlakovému nádraží v Brně.
Budova rodině v minulosti patřila - kavárník v ní provozoval jednu ze svých poboček, s původní rodinou však současný podnik nemá nic společného.
