A v Jihomoravském kraji, který už měsíce sužuje abnormální sucho, teď výrobky Agrofimu dodají miliony litrů vody do vinic, sadů, ale i na golfová hřiště či fotbalové trávníky.
Práce Kleinovi podle klimatologů jen tak neubude. Výzkumy ukazují, že v kraji v budoucnu může být podobné sucho jako dnes u Středozemního moře.
"Nejsem žádný bojovník proti suchu. Člověk musí s pokorou přijímat, že někdy příroda zajistí větší sucho, jindy zase vláhu. Jen se snažím zemědělcům trochu pomoci," vykládá Klein.
Václav KleinUž dvacet let na jižní Moravě zastupuje mezinárodní firmu s izraelskými majiteli Agrofim (dříve Netafim). Největší výrobce závlah na světě vznikl v roce 1965 v kibucu Chacerim. Působí ve více než stovce zemí světa. Výrobky Agrofimu zavlažují v kraji pole, sady, ale i fotbalové trávníky či okrasné zahrady. Co nejlepší révu ale zajišťuje zavlažování i ve vinici Vinařství Židek (na snímku). |
Máte teď za sucha hodně práce?
Určitě více. Když je suchý rok, vybudování zavlažování začne zařizovat hned mnohem více lidí. Třeba před deseti lety skoro žádný jihomoravský vinař o umělém zavlažování vinohradu nepřemýšlel. Pak přišel suchý přelom tisíciletí a najednou se poptávka rozjela. Ale kvalitně připravit zavlažování od poptávky až po stavbu trvá třeba tři čtvrtě roku, než je vše hotovo. Znamená to položit kilometry potrubí do metrové hloubky. Tuhle sezonu už zemědělcům nezachráníme.
Dnes už se asi nezalévá tak, že se chodí s kýblem vody, že?
To už určitě ne. A ani klasická metoda, která spočívala v tom, že třeba jednou za čtrnáct dní je nutno pole mohutnou dávkou vody vlastně skoro vyplavit, už neplatí. Spousta lidí si neuvědomuje, že rostliny dýchají i kořeny. Když se na rostlinu naleje velké množství vody jednou za čas, vlastně vytlačíte vzduch z půdy a rostlina trpí. Trvá pak třeba další dva dny, než žížaly a další půdní živočichové udělají komůrky a půdu znovu provzdušní. A pak se to dostane do dalšího extrému, kdy před dalším zaléváním je plodina zase přesušená. Dnes se proto používá takzvané kapkové zavlažování. Přesně odměřená malá dávka vody míří přímo ke kořenům rostliny v mnohem kratších intervalech, třeba i dvacetiminutových. Rostlina se pak udržuje ve vláhovém optimu. To, co se odpaří, je zase dodané zpět. Existují i přesná čidla, která se dají nainstalovat na listy a detailně měří odpar. Spousta vody se tak ušetří. U nás to zatím takový problém není, ale třeba v Izraeli se 90 procent odpadní vody z měst recykluje a pak se vynakládá na závlahy. Roli hraje každá kapka.
Agrofim pomáhá třeba k tomu, že i přes sucho bude z tisíce hektarů jihomoravských vinic to nejlepší víno. Kolik vody spotřebuje takový vinohrad?
Za sezonu, která začíná koncem dubna a končí zářím, doporučujeme vypotřebovat zhruba 800 až 1 200 tisíc litrů vody na každý hektar. Není ale špatné zavlažovat i na podzim, když je vinohrad ještě zelený. Rostliny si pak lépe vytvoří zásobní látky na start v příštím roce. Sady nebo zelenina potřebují ještě mnohem více vody. Plod musí zesílit a být co největší. U vinohradů má zavlažování spíše za úkol vytvořit rostlinám stabilní podmínky, takže vinař ví, že bude mít každou sezonu zhruba stejný výnos, a může podle toho nasmlouvat dodávky vína, což mu usnadní podnikání.
Dotazník Václava KleinaKde žiji a kde bych chtěl žít? V kolik jsem ráno v práci a v kolik odcházím? Nejlepší a nejhorší rozhodnutí mého života? Jak poznají spolupracovníci, že jsem opravdu naštvaný? Bez čeho se v životě neumím obejít? Koho považuji za důležitou osobnost jižní Moravy? |
Kde ale ty miliony litrů vody brát?
V 70. či 80. letech byly na jižní Moravě vybudovány takzvané závlahové sítě, které pokrývají desítky tisíc hektarů zdejší půdy. Je to systém čerpacích stanic, podávacích kanálů, přehrad. Třeba z novomlýnských nádrží se bere závlahová voda. Dnes už ale obří potrubí, které má průměr třeba i metr a vede desítky kilometrů daleko, není všude využívané. Navíc je zastaralé a údržba je drahá. Třeba vinohrady jsou také dost často na kopci, kde voda není. Pak se to dá řešit vyhloubením studní nebo vrtů. Ale obecně je s vodou na zavlažování na jihu Moravy problém.
Zaléváte i golfová hřiště, okrasné zahrady nebo fotbalové trávníky. Co pro vás v poslední době bylo výzvou?
Vždycky, když se objeví něco nového. Nedávno po nás zákazník chtěl, abychom vyrobili závlahu skládky dřeva. Ne že by mělo dále růst. Ale když dlouho na skládce leží, za rok suchem popraská. Takhle se do něj čtyřiadvacet hodin lije voda a dřevo takto vydrží třeba čtyři roky. Sice na povrchu trošku zčerná, ale stačí odříznout dva centimetry a je jako dovezené z lesa.
Zvedá se po zavlažování poptávka za těch dvacet let, co to děláte?
Poptávka je přibližně stejná. Ročně zařizujeme zavlažování třeba tří nebo čtyř stovek hektarů. Ale mění se to, co máme zavlažovat. V 90. letech to byl chmel, pak se to přesunulo na sady, dnes je v kurzu zelenina. Sadů se vysazuje méně, protože kvůli dovozům ovoce ze zahraničí se zemědělcům nevyplatí. Například ve Velkých Bílovicích hodně lidí sady vytrhalo a dnes se orientují na vinařskou turistiku.
Vědci z brněnského vědeckého centra globální změny CzechGlobe předpovídají, že jih Moravy může mít v budoucnu podobné klima jako Středozemí. Co to bude znamenat pro vás?
Určitě v budoucnu bude potřeba zalévat plodiny, u kterých to dnes skoro nikoho nenapadne. Například brambory. Už dnes máme několik málo zákazníků, kteří závlahu využívají třeba i na česnek. Investice je poměrně vysoká, ale vyplatí se. Například když je suchý rok, tak na hektaru zemědělci vypěstují třeba čtyři tuny kukuřice. Pamatuji si, že v roce 2012 kukuřice úplně usychala. Jindy dvanáct tun. To jsou obří výkyvy, které jsou dané jenom množstvím vody.
