I dnešní "svatá Anna" je spojena s duchovním řádem. V roce 1312 na místě dnešní nemocnice zřídil Jan Lucemburský na přání své manželky Elišky Přemyslovny klášter sester dominikánek. Klášterní kostel byl zasvěcen svaté Anně.
O nemocné však na rozdíl od Milosrdných bratrů ze Starého Brna dominikánky nepečovaly. "Řádové sestry se v přísném klášterním režimu věnovaly rozjímání, manuálním pracím a pečovaly o dívčí školu. Klášter za švédského obléhání v roce 1645 utrpěl těžké škody, byl vyloupen a jen velmi pomalu se obnovoval," poznamenala architektka Dagmar Černoušková.
Infekční pacienti v boudách v zahradě
Definitivně historii dominikánek na Starém Brně uzavřel císař Josef II., který v roce 1782 klášter zrušil. O rok později rozhodl o zřízení Císařsko-královského zaopatřovacího ústavu a klášterní budovy byly přestavěny pro potřeby špitálu.
"Nové zařízení poskytovalo nemocným osmdesát lůžek, po dvaceti lůžkách pak měl k dispozici nalezinec, sirotčinec a porodnice. Oddělení pro pomatené mělo jen pět lůžek a sloužilo k internaci nebezpečných nemocných," doplnila Černoušková.
Jediný nedostatek, který úprava nemocnice měla, byl chybějící prostor pro pacienty s nebezpečnými infekčními chorobami. Tehdejší ředitel nemocnice Tomáš Pötzl problém vyřešil postavením dvou dřevěných domků na zahradě. V jednom pobývali pacienti postižení pravými neštovicemi, ve druhém pak trpící vzteklinou.
"Na nedostatek finančních zdrojů si nemocnice nemohla stěžovat. Přístup moravských stavů byl velmi kladný a štědře ji podporovaly. Díky tomu mohly být u svaté Anny zaváděny velmi pokrokové léčebné metody, jako například elektroléčba. V roce 1804 byl v nemocnici vybudován očkovací ústav, který stál v čele boje proti epidemii zhoubných neštovic," zdůraznila význam nemocnice Dagmar Černoušková.
Svou současnou podobu získala slavná nemocnice ve druhé polovině 19. století. Původní klášterní budovy totiž přestaly vyhovovat požadavkům moderní lékařské péče. Proto byly postupně strženy a nahrazeny novou stavbou.
"Tento novorenesanční objekt dnes patří k nejpozoruhodnějším stavbám brněnské architektury 19. století. Nese jméno slavného vídeňského architekta Theophila Hansena, který se na jeho návrhu podílel," doplnila Černoušková.
Budova byla dokončena v roce 1868, letos tedy slaví 140 let své existence.
Po přestavbě se nemocnice stále rozrůstala. Do konce 19. století v ní přibyla ústavní lékárna, patologicko-anatomický ústav a samostatné oční oddělení. Nové pavilony začaly přibývat až ve století dvacátém.
"Se vznikem Masarykovy univerzity začala v nemocnici u svaté Anny vznikat klinická pracoviště pro výuku mediků. Stala se tedy první fakultní nemocnicí," podotkla mluvčí nemocnice Naďa Kuklínková.
Část sv. Anny "spolkly" Bohunice
Růst nemocnice se před koncem dvacátého století zastavil a obrátil. Se vznikem Fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích v roce 1989 totiž z Pekařské ulice zmizela řada klinik a oddělení, která se přesunula do nových prostor.
"Zatímco v roce 1989 měla svatá Anna přes dva tisíce lůžek, v roce 1996 už jich bylo jen 858. V současnosti jich máme 970," podotkla Kuklínková.
A závažné změny se druhé nejstarší brněnské nemocnici nevyhnou ani v 21. století. V dohledné době začne stavba diskutovaného a dlouho plánovaného Mezinárodního centra klinického výzkumu, které vzniká ve spolupráci se slavnou americkou klinikou Mayo.
Někdejší zaopatřovací ústav se tak stane oficiálně centrem špičkové vědy a výzkumu. Špičkoví lékaři tu totiž pracují už teď.
