Když se římský král Rudolf I. Habsburský roku 1278 vracel z bitvy na Moravském poli, udělil Znojmu právo várečné a mílové. A tak se pivovarnictví dostalo na jižní Moravu.
Kromě dvou pivovarů, jež po staletí fungovaly v královském městě, se jižní Morava chlubila i mnoha dalšími pivovarnickými skvosty, které oblíbený nápoj vydržely vyrábět stovky let. Jedním z nich byl i pivovar ve Vranově nad Dyjí, o němž existují zmínky již od roku 1528.
K rozsáhlému Vranovskému panství, jehož šlechta měla nejvýznamnější příjmy právě z vaření piva, patřilo i městečko Lukov se svým pivovarem a sladovnou. Vranovsko-novohradské území zahrnovalo tehdy celkem čtyři malé obce s okolními vesnicemi a v těch žily více než čtyři stovky nevolnických rodin. Ty se z velké části podílely i na chodu tamních varen.
A ačkoli ještě na konci 19. století produkoval zámecký pivovar přes 600 hektolitrů moku ročně, stejně jako většinu dalších malých výroben, které stále fungovaly na středověkých principech, ho časem zlikvidovala konkurence vytvořená průmyslovou revolucí.
Zatímco pivovar v Lukově nefungoval už v 18. století, pivovar na vranovském zámku pracoval, pravděpodobně kvůli své odlehlosti od moderních komunikací, déle. Tlaku průmyslové konkurence podlehl až roku 1913, kdy byl definitivně uzavřen,“ vysvětluje ve své publikaci Filip Vrána, odborník na pivovarnickou historii.
Přestože se ve Vranově výroba zlatavého nápoje do dnešních dnů nezachovala, kdo někdy zámek ve Vranově nad Dyjí navštívil, může si být jistý, že bývalou sladovnou sám prošel. Nacházela se totiž v prostorách, které nyní slouží jako pokladna objektu.
Dalším významným místem pivovarského průmyslu, v němž výroba ale pokračuje dodnes, je Znojemský městský pivovar, historicky známý jako Mauralův. Jeho kořeny sahají až do první poloviny 15. století. O stavbě samotného moderního pivovaru bylo ovšem rozhodnuto až roku 1710, a to poté, co město císařským patentem získalo pozemek kolem hradní rotundy svaté Kateřiny.
Výroba na místě byla zahájena až o deset let později, právě proto letos slaví oficiální výročí. „Znojmo poté pivovar za cenu 50 tisíc zlatých předalo do rukou rodiny Mauralových. A pod názvem První znojemský parní pivovar a sladovna pak podnik fungoval dokonce i v průběhu druhé světové války,“ popisuje manažer Znojemského městského pivovaru Petr Syřiště.
Zatímco většina z jihomoravských pivovarů ukončila výrobu po – pro malé podniky – zničující průmyslové revoluci, Mauralův pivovar se na počátku 20. století sloučil s druhým znojemským pivovarem a ve 30. letech prošel kompletní modernizací. Ve své době se tak stal jedním z nejlépe zařízených podniků v Československu. Největší obliby nicméně dosáhl až po znárodnění a roku 1974 se v něm vyrobilo rekordního čtvrt milionu hektolitrů piva.
Stopka na šest let
Se stoupající přízní pivních milovníků se v jinak „vinařském“ Znojmě roku 1992 ujala až do dnešních dob velmi oblíbená tradice pořádání každoročních pivních slavností a zlatavý mok tekl tamními pivovarskými trubkami – i hrdly tisíců pivařů – ještě dvě dekády od sametové revoluce.
Jenže co se nestalo ani za války, přišlo nečekaně později. Výroba oblíbeného Hostanu se v městském pivovaru nakonec zastavila roku 2009, kdy se většina produkce skupiny Heineken převedla do Brna a Krušovic.
Varna byla znovu, po šestileté pauze, obnovena v roce 2015, přičemž celý areál prošel rekonstrukcí a modernizací. Dnes se v objektu nachází Expozice pivovarnictví a výrobna Znojemského městského pivovaru, který právě letos slaví tři století své existence.
