Brňanka Šárka jezdí frekventovanou Merhautovou ulicí, která se táhne od Dětské nemocnice až do Štefánikovy čtvrti, každý den do práce. „Před dvěma týdny se mi rozbilo auto. Měla jsem něco s kolem, divně to v něm lomozilo. Automechanik mi řekl, že jsem musela najet do díry. Aby taky ne, když Merhautova je děr plná,“ zlobí se řidička.
Při zmínce o rekonstrukci vyloudí na tváři zoufalý úsměv. O opravách ulice se totiž mluví tak dlouho, že už nevěří, že by se do nich někdo někdy opravdu pustil.
Problematický je tramvajový pás uprostřed vozovky, po němž kromě tramvají jezdí i auta. Od Dětské nemocnice po křižovatku s Jugoslávskou je ještě v poměrně dobrém stavu, jelikož tuto část před časem opravili. Od Jugoslávské nahoru je jeden a půl kilometru samá díra a hrbol.
Řidiči, pokud můžou, se Merhautově ulici úplně vyhýbají. Neradi tudy jezdí i taxikáři. Uvítají, když zákazníkovi nevadí, že je dopraví na místo třeba o trochu delší trasou, hlavně aby si v Merhautově nezničili auto.
Podobně mluví také předseda spolku Brno autem Jan Mandát. Také tento spolek, který se chystá na podzim kandidovat v komunálních volbách spolu s ODS a Svobodnými, ji označuje za nejhorší silnici v Brně.
„Ta ulice je ostuda. Když se potřebuju dostat směr Brno-sever, jedu radši kolem Bobycentra. Po Drobného, po třídě Generála Píky až na Halasovo náměstí,“ přibližuje Mandát. Na facebookových stránkách spolku zveřejnil fotografii od řidiče, který si při projíždění ulicí zničil pneumatiku, protože najel na dráty trčící z betonových panelů tramvajového pásu.
Vedení městské části Brno-sever, na jejímž území se Merhautova ulice nachází, registruje stížnosti od lidí minimálně pět let. Jelikož je ale potřeba vyměnit kolejový svršek, přísluší odpovědnost za stav ulice městu a brněnskému dopravnímu podniku.
„Původně se ulice měla opravovat v roce 2015, když jsem nastoupil do funkce. Pak Dopravní podnik města Brna předběžně říkal, že v roce 2016, načež to posunul na 2017. Je otázka, jestli část kolejového svršku vymění alespoň letos,“ krčí rameny starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL).
Rok oprav: 2021?
Na stav si nestěžují jen řidiči, ale také cestující tramvají číslo 5, která ulicí projíždí. Nebo spíše kodrcá. Jenže změny se letos ani v roce následujícím nedočkají. „Rekonstrukce uličního profilu Merhautovy zatím v plánu oprav z pohledu dvou až tří let není,“ reaguje náměstek primátora pro dopravu a investice Richard Mrázek (ANO).
Nicméně studii už dopravní podnik má od společnosti PK Ossendorf. Obdržel ji letos na jaře, proto se nemohl pustit do výměny tramvajového pásu dříve. Na základě této studie jej teď čeká vypracování projektu, podle něhož Merhautovu opraví. „Do rekonstrukce kolejí bychom se mohli pustit v roce 2020 až 2021,“ odhaduje mluvčí dopravního podniku Barbora Doležalová.
Parkování proti předpisům
Hlavním důvodem, proč auta jezdí po tramvajovém pásu, a ne kolem něj, je ten, že okraje vozovky místní využívají jako místo k zaparkování, tím pádem projíždějící řidiči musejí přes koleje. Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích ale vozidlo nesmí stát tam, kde by mezi ním a nejbližší kolejnicí nezůstal volný pruh o šířce 3,5 metru. A to zaparkovaná auta v této ulici nesplňují.
Strážníci však toto porušování předpisů většinou tolerují. Velká část domů v Merhautově ulici pochází z první republiky. Když se stavěly, intenzita automobilové dopravy ani zdaleka nebyla taková jako dnes. V domech nejsou garáže, takže místní v podstatě nemají jinou možnost než nechat auto venku před domem.
„Víme, že pro lidi, kteří tam bydlí, je situace s parkováním velmi složitá. Primárně se tam proto zaměřujeme na přestupky, které lidem vadí nejvíce a jež nám oznamují. Zejména tedy parkování v blízkosti přechodu pro chodce či stání v křižovatkách,“ připouští mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
Přetížené ulici alespoň mírně ulevila před pár měsíci dokončená přestavba blokového domu z roku 1932 na adrese Merhautova 13, jemuž se říkalo „Freundschaft“. Součástí byla i výstavba podzemních garáží s místem pro 126 aut. „Máme teď obsazenou necelou stovku. Ze dvou třetin tam parkují rezidenti z domu, zbytek tvoří lidé z okolních domů. Volná místa se snažíme obsadit, každopádně je dobře, že alespoň tato necelá stovka aut zmizela z ulice,“ konstatuje místostarosta Brna-sever Rostislav Hakl (ČSSD). Parkování v garážích vyjde na 1 500 korun měsíčně.
