V celé zemi přitom letos mohou firmy vysadit pouze 181 hektarů nových vinohradů.
Vzhledem k nedostatku lidských sil se musí při sázení spoléhat hlavně na technologie.
Nad Sedlcem u Mikulova se tak v posledních dnech pohyboval speciální stroj řízený GPS signálem. Pomocník z Německa, kterých je v republice jen pár, umí přesně určit polohu, kam je potřeba rostlinu révy usadit.
„Na tuto práci proto dnes potřebujeme minimum lidí, výsadbu 68 tisíc rostlin u nás obstará sedm pracovníků. Díky tomu mohlo letos vše i přes nouzový stav a různá opatření proběhnout v plánovaném termínu a bez komplikací,“ komentuje dění ve vinici manažer skupiny Bohemia Sekt Josef Svoboda.
Nové vinohrady vyrostou u Sedlce na pozemcích, které sice spadají do tradičních vinařských tratí, ale hrozny se na nich dosud nepěstovaly. Další hektary nových vinohradů přibudou na místě původních vyklučených (odstraněných, pozn. red.) vinic v Milovicích.
Přesnost výsadby je naprostou nutností pro to, aby bylo co nejjednodušší vinohrady později také obdělávat. Díky přesnému sponu se může i o další práce postarat mechanizace místo lidských rukou.
„Při výsadbě se díváme minimálně třicet let dopředu,“ říká Svoboda s tím, že do země usadili tradiční odrůdy jako Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Chardonnay a Ryzlink rýnský. „Ty jsou etalonem kvality a na trhu je o ně největší zájem,“ upřesňuje Svoboda. Vysazení jednoho hektaru vyjde přibližně na milion korun.
Letos uspěli všichni žadatelé
Co do velikosti nově osázené plochy má letos jedno z prvních míst vinařství Krist, které na přelomu března a dubna vysadilo šest hektarů. Pěstovat bude nově Merlot a Cabernet Sauvignon.
„Naše vinařství se snaží přinášet nové zajímavé odrůdy, které by zákazníky okouzlily novými chutěmi a vůněmi. Vždy se snažíme, aby hrozny pocházely z našich vlastních vinic, a proto rozšiřujeme naši odrůdovou skladbu. Podařilo se nám zakoupit nové pozemky ve viniční trati Nad pijánkem v Miloticích,“ informovalo vinařství na sociálních sítích. Za tři roky se mohou lidé těšit na první panenské víno z této nové vinice.
A sázelo se třeba i na Sonberku v Popicích. Na zhruba třech hektarech rostou nové keře Muškátu moravského a Pálavy – té dokonce dva klony. Jeden z nich si sklepmistr Oldřich Drápal vybral ve Velkých Pavlovicích, kde se odrůda Pálava před lety šlechtila, takže jde o přímého potomka tohoto moravského unikátu. Keře druhého klonu jsou z Itálie, i když původ mají také moravský.
Výsadba vinic v Česku2009: 248,15 hektarů Nejoblíbenější odrůdy (v hektarech): Veltlínské zelené: 1 677 |
O 181,4 hektaru, které stát letos dovolil osázet vinohrady, se letos dělí 173 vinařů. A zatímco loni musel Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který má žádosti na starosti, odmítnout dvacet procent vinařů toužících osadit nové vinice, letos uspěli všichni.
„Nejvíce žadatelů bylo z velkopavlovické a slovácké podoblasti, a to po 31 procentech. 14 procent pak z mikulovské a 9 ze znojemské podoblasti,“ vypočítala mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Přestože vinaři stále sází hlavně na tradiční odrůdy, ve vinohradech se nebojí experimentovat. Přibývá takzvaných PIWI odrůd, tedy těch, které jsou vhodné pro ekologické či bio pěstování. A někde se mění i způsob výsadby.
Zatímco se u nás průměrně sází zhruba pět tisíc keřů na hektar, aby se vinice dobře strojově obdělávaly, objevují se i hustější spony. Například mikulovské Vinařství Fučík zaexperimentovalo a vysadilo sazenice pouze padesát centimetrů od sebe.
Plánuje totiž ponechat na každém keři pouze jeden až dva hrozny, aby výsledné víno získalo na mineralitě. Postup to není neznámý, v úzkém sponu se sází vinice třeba na jihu Francie.
Hrozbou pro nově vysazené rostliny ve vinohradech ovšem začíná být přetrvávající sucho. Na některých místech jsou v půdě hluboké praskliny, které se obvykle objevují až na konci velmi suchého léta. Sucho zvyšuje náchylnost rostlin k chorobám a prospívá i množení škůdců, například hrabošů.
